Colette

Jako herečka ve hře Sen o Egyptě, Paříž 1907 Hrob na hřbitově Père-Lachaise v Paříži, v roce 2008 Colette, plným jménem Sidonie-Gabrielle Colette, pseudonymem Willy nebo Colette-Willy (28. ledna 1873 Saint-Sauveur-en-Puisaye, Yonne, Burgundsko, Francie - 3. srpna 1954 Paříž), byla francouzská varietní umělkyně, novinářka a spisovatelka nominovaná v roce 1948 na Nobelovu cenu za literaturu.

Život

Narodila se jako nejmladší z vlastních i nevlastních sester v početné rodině válečného veterána a majitele realit a jeho ženy Sidonie na burgundském venkově. Školu opustila v 16 letech, byla však zároveň vzdělávána doma rodiči, kteří se zajímali o literaturu a vedli bohatou korespondenci. +more V 16 letech se v Paříži seznámila s třicetiletým literátem Henrym Gauthierem-Villarsem, za kterého se roku 1893 provdala. Pod pseudonymem Willy napsala sérii převážně sentimentálních románů v ich-formě. Využila v nich vlastní vzpomínky na dětství i mládí.

Po rozvodu od roku 1906 bydlela u Natalie Clifford Barneyové, věnovala se vystupování ve varieté jako herečka, mim i tanečnice, mimo jiné v Moulin Rouge. Udržovala poměr se ženami a proslula skandály. +more Po cestě do Itálie roku 1910 vydala autobiografický román Vagabundka, za který obdržela Goncourtovu literární cenu.

Roku 1912 se podruhé provdala, za barona Henryho de Jouvenel des Ursins (1876-1935), žurnalistu deníku Le Matin a pozdějšího vojáka a politika. Nadále psala romány a pravidelně také fejetony. +more Roku 1923 podepsala svou knihu poprvé vlastním jménem Colette.

Potřetí se provdala roku 1935 za bohatého obchodníka s perlami Maurice Goudeketa (1889-1977), s nímž od roku 1932 ráda cestovala. Od roku 1939 byla vlivem artrózy kloubů nucena zůstat ve svém bytě v Paříži a napsala autobiografický text De ma fenêtre (Z mého okna), který vyšel roku 1943. +more V letech 1943-1945 ukrývala doma židovského uprchlíka. Roku 1945 byla jmenována členkou Goncourtovy akademie a Francouzské akademie a následně jí byl udělen Řád čestné legie. V letech 1948-1950 Goudeket financoval vydání jejích sebraných spisů včetně 15 románů. Když krátce po oslavě svých osmdesátin zemřela, byl jí jako první ženě ve Francii vypraven státní pohřeb s velkou pompou.

Tvorba

Jejím nejznámějším dílem je novela Gigi (1945), která se stala základem stejnojmenného filmu Vincente Minnelliho Gigi (1958) a stejnojmenného muzikálu Alana Jay Lernera a Fredericka Loeweho.

Výběr z díla

Claudine à l'école (1900) * Claudine à Paris (1901) * Claudine en ménage (1902) * Claudine s'en va (1903) * Dialogues de Bêtes (1904) * La Vagabonde (1910) * L'Envers du music hall (1913) * La Paix Chez les Bêtes (1916) * Dítě a kouzla (1917, libreto pro operu Maurice Ravela) * Mitsou (1919) * Chéri (1920) * La Maison de Claudine (1922) * Le Blé en herbe (1923) * La Fin de Chéri (1926) * La Naissance du Jour (1928) * Sido (1929) * Le Pur et L'Impur (1932) * La Chatte (1933) * Duo (1934) * Le Képi (1943) * Gigi (1945) * L'Étoile Vesper (1947) * Le Fanal Bleu (1949) * Paradis terrestre, s fotografiemi od Izis Bidermanasové (1953)

Ve filmu

V roce 2018 byl natočen britsko-americký koprodukční životopisný film Colette: Příběh vášně; titulní roli ztvárnila britská herečka Keira Knightley.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/C/111472.htm]Katalog Městské knihovny v Praze[/url] * [url=http://aleph.vkol.cz/pub/svk01/00056/91/000569114.htm]Katalog vědecké knihovny v Olomouci[/url]

Kategorie:Francouzští romanopisci Kategorie:Spisovatelky moderny Kategorie:Operní libretisté Kategorie:Bisexuálové Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Ženy Kategorie:LGBT spisovatelé Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Úmrtí 3. +more srpna Kategorie:LGBT Francouzi Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise Kategorie:Narození 28. ledna.