Cudná Barbora
Author
Albert FloresCudná Barbora (v německém originále ) je opereta ve třech dějstvích českého skladatele Oskara Nedbala, jejíž libreto napsali vídeňští libretisté Rudolf Bernauer (1880-1953) a Leopold Jacobson (1878-1942). Premiéru měla 14. září 1910 ve zpěvohře Vinohradského divadla.
Vznik, charakteristika a historie
Popud k napsání první operety dal Oskaru Nedbalovi jeho vídeňský nakladatel Herzmansky, kterému se natolik zalíbila hudba z Nedbalova baletu Pohádky o Honzovi, že jej žádal o taneční vložku do připravované operety s názvem Cudná Barbora. Nedbal byl ochoten, mimo jiné z finančních důvodů, protože produkce operet byla v tehdejší Vídni nejlukrativnější skladatelskou činností. +more Nakonec to dopadlo tak, že Nedbal napsal celou operetu.
Již hotový text méně významných libretistů Rudolfa Bernauera a Leopolda Jacobsona sledoval jednoduchou operetní šablonu, trpí rozvleklostí, vtipné situace jsou poněkud hrubé a obehrané, zpívané texty jsou většinou sólové kuplety s mnoha opakujícími se slokami. Vídeňská kritika je charakterizovala takto: „Vkus a celkově úsilí o udržení jisté úrovně vykazují autoři i tentokrát. +more Škoda však, že je jejich dramatická síla a humor často nechávají na holičkách. “ Nedbal se snažil vtisknout výslednému dílu vlastní hudební výraz. Oproti valčíkovému základu většiny vídeňských operet převažují v Cudné Barboře sudé rytmy. Harmonie a rytmika je s ohledem na lidovost poměrně jednoduchá, ale originální a barvitá instrumentace dokazuje, jak Nedbal - světově uznávaný dirigent - předčí ostatní operetní skladatele detailní znalosti orchestru.
Nedbal operetu zadal vídeňskému Raimundovu divadlu, ale příprava se protahovala, a skladatel proto kontaktoval nedávno (1907) otevřené Vinohradské divadlo, jehož ředitel František Adolf Šubert Nedbala již dříve vybízel ke spolupráci. Ten se Cudné Barbory ujal, a proto měla jako jediná z Nedbalových operet premiéru v Čechách. +more Překlad pro tuto příležitost pořídil Václav Juda Novotný, režii měl Václav Štech a účinkovali Božena Durasová jako Barbora, Richard Menšík jako lord Halifax, Anna Zelenková jako Kitty a Alois Charvát jako Johny. Se značnou reklamou vypravená premiéra (14. září 1910) měla dosti dobrý úspěch, navštívila ji řada divadelních ředitelů a nakladatelů i operetní skladatelé Leo Fall a Georg Jarno a inscenace dosáhla 32 repríz.
Cudná Barbora se po premiéře skromně rozšířila: hrálo ji Národní divadlo v Brně (premiéra 28. září 1911), Východočeská divadelní společnost, roku 1911 též ochotníci v Kroměříži, několik německých divadel (mj. +more městské divadlo v Karlových Varech) a 7. října 1911 měla konečně premiéru i v Raimundově divadle ve Vídni, pro které byla napsána. I vídeňská kritika byla Cudné Barboře příznivá, Neue Freie Presse psala: „Že přichází z vážného uměleckého směru, je v jeho prvé operetě patrné. Všude se snaží připomenout svou dobrou hudební výchovu a stále udržuje určitou noblesu… V jeho melodické vynalézavosti je stud z laciné popularity a strach ze šlágrovitosti“. Současně však dodávala: „Jeho valčíky, jeho polky nemají ten tah, který nyní láká a lapá davy. Ale to se dostaví - jak nás učí zkušenost - s časem a s úspěchy…. “ Cudná Barbora zde dosáhla 50 představení. Poté opereta v podstatě zapadla, dodnes se z ní hraje především předehra typu pot-pourri, v níž jsou jednotlivé hudební motivy operety umně symfonicky provázány do jednolitého celku. Nedbalovi připravila na vídeňské operetní scéně půdu a mimo jiné mu umožnila mít napříště více vlivu na výběr a tvarování libreta.
Klavírní výtah operety vyšel roku 1910 ve Vídni u Herzmanského a v Lipsku u L. Doblingera.
Osoby
Lord Halifax, člen Horní sněmovny, baryton * Knox, hostinský „U cudné Barbory“, mluvená role * Barbora, jeho dcera, soprán * Pittifax, člen Dolní sněmovny, pachtýř lorda Halifaxe, starokomik * Mabel, jeho žena, komická stará * Kitty, jejich dcera, soprán (subreta) * Jonny Burns, poručík u námořnictva, tenor buffo * lord Rogers a lord Wilster, Halifaxovi přátelé, mluvené role * členové anglické Horní a Dolní sněmovny, hosté, služebnictvo.
Děj operety
1. dějství
Hostinec „U cudné Barbory“ se těší znamenité oblibě díky krásné dceři hostinského, která se jmenuje (jak jinak) Barbora. Mezi hosty se tu a tam objevuje též lord Halifax, nadějný politik, který v parlamentu právě prosadil zákon na ochranu mravopočestnosti, podle něhož každý svobodný muž, který veřejně zkompromituje ženu slovem či skutkem, je povinen si ji vzít za manželku. +more Dnes je Halifax trochu nervózní: „U cudné Barbory“ má schůzku s nájemcem svých pozemků Pittifoxem, ale to je jen záminka. Lordovým hlavním cílem je získat od Pittifoxovy manželky zpátky dopisy, které jí psal v době, když byla jeho milenkou, a jejichž zveřejnění by nyní mohlo ohrozit jeho kariéru. V nestřeženém okamžiku má navštívit paní Pittifoxovou v jejím pokoji, avšak zmýlí si dveře a objeví za nimi spoře oděnou sličnou Barboru. Ta využije příležitosti a ihned vzbouří celý hostinec. Halifax je takto přistižen v choulostivé situaci s cudnou dívkou a podle nového zákona mu nezbývá, než se s ní oženit.
2. dějství
Čerstvá lady Halifaxová pořádá ve své nové rezidenci ples. Není zcela spokojena: její manžel sice dostál liteře zákona, ale jinak se k ní chová nadále tak, že její cudnost není nijak ohrožena. +more Barbora, aby vzbudila Halifaxovi žárlivost, začne okatě koketovat s poručíkem Jonnym, přestože ten miluje Pittifoxovu neteř Kitty. Její choť se nedá zahanbit a začne se dvořit Kitty. Dojde ke konfrontaci a rozhněvaná Barbora uteče.
3. dějství
Barbora je zpět v hostinci u svého otce, ale je příliš smutná na to, aby bavila bezstarostně hosty jako dříve. Lord Halifax si mezitím přiznal pravé city a přichází ji odprosit. +more Brzy spolu odcházejí s předsevzetím být si napříště manžely se vším všudy. K témuž cíli spějí i Jonny a Kitty.
Nahrávky
Celková nahrávka Cudné Barbory dosud neexistuje. V archivu Československého rozhlasu existují nahrávky několika úryvků (dvou Barbořiných písní, jejího duetu s Halifaxem, předehry) z roku 1977, Barboru zpívá Jitka Slavíčková a Halifaxe Vratislav Kadlec, Operetní studiový orchestr řídí Miroslav Homolka. +more Vedle toho je zde uchovávána nahrávka předehry v podání Jana Fadrhonse a Dechové hudby Hradní stráže z roku 1952 a v podání Františka Babického a Orchestru Smetanova divadla v Praze z roku 1987.
Vydána byla pouze předehra k Cudné Barboře. Nahrávku z roku 1983 (Vladimír Válek a Dvořákův komorní orchestr) vydal Supraphon roku 1984 na LP Perličky české operety (1116 3315) a rovněž na CD ve spojení s úryvky z Vinobraní (1996, SU 3159-2 611). +more Předehru (s dalšími Nedbalovými skladbami) vydalo na CD i nakladatelství Classico, Karlovarský symfonický orchestr řídí Douglas Bostock.