Cyril Mandel
Author
Albert FloresCyril Mandel (5. července 1930, Údlice – 4. července 2011, Plzeň) byl český lékař, profesor neurologie a psychiatrie. Působil jako přednostou Neurologické kliniky ve Fakultní nemocnici v Plzni. Byl odborníkem na výzkum mozkového kůry a neurofyziologie. Významně se podílel na rozvoji moderní psychiatrie v Československu a byl autorem mnoha odborných publikací. Cyril Mandel je považován za jednu z předních osobností české neurologie.
Život
Cyril Mandel se narodil 23. října 1873 v obci Kuželov do rodiny čtvrtníka Jiřího Mandela. +more Již od raného dětství se u malého Cyrila projevoval talent na kreslení. Po absolvování obecné školy nastoupil na gymnázium ve Valašském Meziříčí a Uherském Hradišti. Ještě během studia v 11 letech mu zemřela matka a krátce na to i otec. Jeho talent jako první rozpoznal Josef Klvaňa, který jej seznámil s malířem Jožou Uprkou. Ten jej doporučil ke studiu na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, kam byl přijat v roce 1889. Pod vedením prof. E. M. Lišky získal Mandel základní kreslířskou a malířskou průpravu. V roce 1890 přešel na pražskou Akademii výtvarného umění. Ponejprv byl žákem profesora F. Sequense a později přestoupil k profesoru Vojtěchu Hynaisovi. Studia na Akademii v důsledku nemoci několikrát přerušil a roku 1894 z Akademie vystoupil. Získal tak pouze frekventační vysvědčení. Vrací se do rodného Kuželova a krátce na to nastoupil na tříletou vojenskou službu do Kroměříže a Vídně. Po návratu z vojny se věnuje malířské tvorbě, jejímž hlavním tématem jsou výjevy z okolního života, portréty a krajina. Cyril Mandel byl povahou uzavřený a to bylo zřejmě příčinou jeho pozdějších životních nezdarů. Hlavním celoživotním problémem tohoto umělce byly finance. Postupně se od něj odvrátilo i jeho nejbližší okolí a jediný, kdo se jej snažil podporovat, byl Joža Uprka. Přijal od něj několik nabídek a realizoval dle Uprkova návrhu oponu ochotnického divadelního spolku v Tišnově, pomáhal mu při výzdobě interiéru zasedací síně radnice v Uherském Hradišti. Prostřednictvím J. Uprky měl možnost se seznámit i s předními představiteli tehdejšího uměleckého života, kteří pravidelně zajížděli na Slovácko (např. M. Jiránek, Z. Braunerová a V. Stretti).
Vystavoval společně s J. Uprkou, V. +more Jíchou a A. Frolkou ve Strážnici v roce 1901 a dále na historicky významné Umělecké výstavě slovenské v Hodoníně v roce 1902 (21 akvarelů a obrazů), kterou navštívil francouzský sochař A. Rodin. Dále vystavuje v Olomouci (Společnost přátel umění, 1904), společně s J. Uprkou v Hroznové Lhotě (1905) a na I. výstavě Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (5. 5. až 3. 6. 1907). Cyril Mandel předčasně umírá po záchvatu deprese a pádu na hranu stolu 16. srpna 1907 ve Velké nad Veličkou deset dní před oficiálním založením Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Po hojně navštíveném pohřbu Cyrila Mandela mu přátelé z nově založeného Sdružení v prosinci 1907 uspořádali výstavu v zasedací síni radnice v Uherské Hradišti (vystaveno bylo 76 obrazů z pozůstalosti). V roce 1908 při návštěvě Kuželova dílo Cyrila Mandela vysoce ocenil přední švýcarský estetik a kunsthistorik William Ritter. V roce 2006 k příležitosti 600. výročí obce Kuželov mu společně s Jurou Mandelem byla odkryta pamětní deska a uspořádána společná výstava obou malířů pod patronací GVU Hodonín.
Dílo
Cyril Mandel po celý svůj krátký život rovnocenně rozvíjel tvorbu krajinářskou, figurální a portrétní v technikách pastelu, akvarele a oleje. Zatížení psychickými problémy bylo krutou daní za jeho výjimečnou citlivost pro barvu a náladu krajiny, která byla plně srovnatelná s předními představiteli tzv. +more Mařákovců. Cyrila Mandela nelze jednoduše zaškatulkovat mezi impresionisty nebo expresionisty. Svůj výtvarný rukopis přizpůsobuje námětu a náladě, kterou chce vyjádřit. Zpravidla se jedná o intimní krajinářské postřehy menších formátů. Používá citlivou barevnou skvrnu, expresivnější krátké tahy štětcem nebo splývavý rukopis. Mezi jeho oblíbená témata patří zelené louky, chalupy v odpoledním svitu slunce, břeh říčky Veličky, podzimní vítr sfoukávající poslední listí, seníky a kopy, zasněžené chalupy a na přelomu století populární večery v krajině nebo na kraji vesnice. Může mu býti vyčítáno, že v krajinářské tvorbě si nevytvořil svůj osobitý vlastní styl, podle kterého může sběratel umění na první pohled identifikovat např. díla O. Bubeníčka, J. Panušky a A. Kalvody. Na druhé straně citlivý pozorovatel jeho krajin ocení jemné barevné nuance, rozmanitost a citlivost vyjádření, které nesklouzává do profesionálně odvedené dekorativní machy. Jeho krajinářské dílo se postupně propracovává od střídmé zemité barevné škály k jasně znějícím tónům, které můžeme pozorovat např. v obrazech Větrný den (1903) a U Veličky (1907). Barevná skladba studie i konečné verze obrazu U Veličky může připomínat obraz Pískaři od Miloše Jiránka. Ten je však malován o tři roky později, tj. až v roce 1910. Výrazný posun v práci s barvou představuje obraz Na příkopu (1907), který je někdy považován za poslední nedokončené dílo. V tomto obraze se Cyril Mandel dostává na samou hranici fauvistické malby.
Figurální obrazy Cyrila Mandela jsou zpravidla porovnávány s obrazy Joži Uprky. V řadě technických i kompozičních detailů je možno pozorovat, že Cyril Mandel byl po návratu z vojenské služby neformálním žákem Úprkovým. +more Jedná se zejména o obraz Písmák (1900) ze sbírky Jihomoravského muzea ve Znojmě, který hledá inspiraci v díle Uprkově před rokem 1900. Další vývoj jeho figurální tvorby však sleduje jiný tvůrčí záměr. Potlačení detailu a vyjádření figury jako přirozené součásti krajiny jsou hlavní a na první pohled odlišující znaky. Srovnání s tvorbou J. Uprky vyvolávalo u některých pozorovatelů a uměleckých kritiků chybný dojem, že se jedná o nedokončené obrazy. Výše uvedené tvůrčí přístupy je možno pozorovat v případě obrazů U Hrubé Vrbky v zimě (1900) a Kosci obilí (též O žních, 1902). Velice poučné může být i srovnání obrazu Kameník (1902) s obrazem J. Uprky Štěrkař (1895). Řada obrazů s tematikou sekáčů dokladuje jistotu mladého autora při komponování skupiny postav v krajině (např. Sekáči, ze sbírky GVU Hodonín). Mezi klíčové obrazy, které vhodně doplňují expresivně pojaté tváře dědečků a babiček z kolekce GVU Hodonín, patří figurální kompozice V hospodě (1903-5) a Slepý hudec (1906). Dynamiku pohybu diskutujících figur věrně zachycuje obraz Výměnkáři (též Přátelé, 1907), který je ve vlastnictví Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V akvarelu mezi nejkrásnější figurální kompozice patří obraz Zpěvule (1903), který je vystaven v Galerii Joži Uprky ve Veselí na Moravou.
V aukcích se s obrazy Cyrila Mandela lze setkat pouze výjimečně. Byl neúspěšný pokus o prodej falsa většího formátu s názvem Cesta (olej, 67x78 cm). +more V poslední době se však objevují pokusy o prodej dalších fals, a to menších formátů, vč. kreseb (vždy přesignování děl jiných autor). Poslední soupis díla lze nalézt v monografii s názvem "Cyril Mandel: Tichá řeč jemných valérů malířovy palety" od předního znalce moravského a slováckého výtvarného umění doc. Josefa Malivy.
Samostatné výstavy
1907 Uherské Hradiště, Radnice v UH, Cyrill Mandel - posmrtná výstava obrazů (76 obrazů) * 1908 Praha, Topičův salón, Posmrtná výstava Cyrilla Mandela (č. k. +more 1-68 ) * 1912 Myjava, Cyrill Mandel * 1927 Moravská Ostrava, Dům umění, Souborná výstava Cyrilla a Jury Mandela a K. Supa (č. k. 1-28) * 1927 Strážnice, Cyril Mandel (č. k. 1-26, spolu s Jurou Mandelem) * 1932 Velká nad Veličkou, Cyril Mandel - pietní vzpomínka, (č. k. 1-68, spolu s Jurou Mandelem) * 1956 Strážnice, Strážnický zámek, pořadatel Oblastní galerie Gottwaldov, Cyril Mandel (1873-1907) * 1965 Hodonín, Dům umění v Hodoníně, Cyril Mandel (č. k. 1-203) * 1973 Velká na Veličkou, pořadatel GVU v Hodoníně, Cyril Mandel: K 100. výročí narození (č. k. 1-35) * 1988 Hodonín, GVU v Hodoníně, Cyril Mandel: Výběr z díla (č. k. 1-59) * 2006 Kuželov, Cyril Mandel a Jura Mandel (Oslava 600 let obce Kuželov) * 2013 Uherské Hradiště, Nadace Moravské Slovácko a Galerie Joži Úprky, Cyril Mandel: K příležitosti 140. výročí narození (55 obrazů) * 2021/22 Hodonín, GVU v Hodoníně, Cyril Mandel: Tichá řeč jemných valérů malířovy palety (přes 100 děl) * 2022 Strážnice, Zámek Strážnice, Národní ústav lidové kultury, Cyril Mandel: Tichá řeč malířovy palety (přes 100 děl).
Galerie
File:Cyril Mandel Kobela. jpg|Cyril Mandel Kobela Soubor:Cyril Mandel - Pasáček (1899). +morejpg|Cyril Mandel Pasáček (1899) Soubor:Cyril Mandel - Mladý sedící muž u stolu. jpg|Cyril Mandel Mladý muž u stolu (akvarel) Soubor:Cyril Mandel - U řeky. jpg|Cyril Mandel U potoka File:Cyril Mandel Kameník. jpg|Cyril Mandel Kameník Soubor:Cyril Mandel - Portrét ženy v kroji (kol. 1900). jpg|Cyril Mandel Portrét ženy v kroji Soubor:Cyril Mandel - Vrby u potoka. jpg|Cyril Mandel Vrby u potoka (asi 1902) File:Cyril Mandel O žních. jpg|Cyril Mandel O žních Soubor:Cyril Mandel - Seníky. jpg|Cyril Mandel Seníky a kopy Soubor:Cyril Mandel - Head of a Moravian Girl - K 33 - Slovak National Gallery. jpg|Cyril Mandel Hlava moravanky (akvarel) Soubor:Cyril Mandel - Zpevule. jpg|Cyril Mandel Zpěvule (akvarel, 1903) Soubor:Cyril Mandel - Skolak. jpg|Cyril Mandel Školák (1905) Soubor:Cyril Mandel - Chalupa ve vetru. jpg|Cyril Mandel Větrný den - Stodola File:Cyril Mandel Slepý hudec. jpg|Cyril Mandel Slepý hudec Soubor:Cyril Mandel - U Velicky. jpg|Cyril Mandel U Veličky (studie, 1907).
Odkazy
Reference
Literatura
Edgar, E. : Cyrill Mandel. +more Moravsko-Slezská revue, 1908, roč. IV, s. 34-37. * Galmiche, X. (ed. ): Krajiny umění. Brno: BOOK & PIPPES, 2020. * Jež, Š. : Osmdesát let od narození Cyrila Mandela. Umění, 1959, roč. II, s. 77-80. * Kretz, F. : Cyrill Mandel. Umělecký list SVUM II, 1920, č. 3-4, s. 43-58. * Maliva, J. : Cyril Mandel. Katalog výstavy, Dům umění v Hodoníně, 1965, 28 s. * Maliva, J. : Cyril Mandel: Tichá řeč jemných valérů malířovy palety. Hodonín: Dům umění v Hodoníně, 2020, 207 s. * Mička, A. : Cyril Mandel - vrstevníky opomíjený a dětmi milovaný. Slovácko, 29. října 2003. * Pelikán, J. : Život a dílo Cyrila Mandela. Katalog výstavy, Galerie J. Uprky Uherské Hradiště, 2013, 6 s. * Plánka I. : Cyril Mandel. Katedra věd o umění, Filozofická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1979, 93 s. * Plánka, I. : Cyril Mandel, výběr z díla. Katalog Výstavy, GVU Hodonín GSM v Uherském Hradišti, 1988, 23 s. * Ritter, W. : Cyril Mandel. Katalog výstavy, Velká nad Veličkou, 1932, 12 s. * Ritter, W. : William Ritter o Cyrilovi Mandelovi. Veraikon, roč. XV, 1929, sešit 6, s. 116-120. * Ritter W. : La passion de l’ art en Moravie. Laussan Biblioteque universelle 1912, Cyril Mandel (1. kapitola).
Externí odkazy
[url=http://www. artplus. +morecz/cs/autor/1247-mandel-cyril]Art+ Mandel Cyril (1873-1907)[/url] * [url=http://www. amaterskedivadlo. cz/main. php. data=osobnost&id=7830]Databáze českého amatérského divadla, Osobnosti:Mandel Cyril malíř[/url] * [url=http://www. slovackodnes. cz/. topic=prvni-videa-z-vystavy-vynikajiciho-malire-cyrila-mandela-hraje-martin-hrbac-mirek-minks-zuzana-lapcikova-a-jirinka-mikloskova]Slovácko Dnes. cz, První videa z výstavy vynikajícího malíře Cyrila Mandela [/url] *.
Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Impresionističtí malíři Kategorie:Žáci Vojtěcha Hynaise Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození 23. října Kategorie:Narození v Kuželově Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Úmrtí 16. srpna Kategorie:Úmrtí ve Velké nad Veličkou Kategorie:Muži.