Cílové ze Svojšic

Cílové ze Svojšic jsou starý rytířský rod pocházející z vesnice Svojšice u Petrovic u Sušice. Cílové ze Svojšic, později zmiňovaní jako ze Svojšic a na Dolejším Krušci, byli významní obchodníci ve zdejším kraji a působili v nižších úřadech či ve službách významných šlechtických rodů.

Historie

Zakladatelem šlechtického rodu Cílů ze Svojšic, byl Jan řečený Cíl. První zmínky o Janu Cílu pochází z roku 1401, kdy se stal patronem kostela a vlastnil podací hlas ve Svojšicích. +more Jan Cíl nechal postavit pravděpodobně mezi léty 1401-1417 pozdně gotickou svojšickou tvrz. Jan Cíl je zmiňován také jako syn Beneše z Čejkovic, zemřel pravděpodobně roku 1440. V roce 1450 byl připomínán Jan ze Svojšic, patrně potomek Jana Cíla. Roku 1468 byl Jan jmenován mezi odpovědníky Jana II. z Rožmberka. Kromě Jana působil ve druhé polovině 15. století ve Svojšicích Chval Cíl († 1491), který byl pochován ve svojšickém kostele. Chval Cíl zanechal nezletilé syny Jana a Petra († 1554), jichž se jako poručníci ujali Otík ze Stropčič a Vintíř z Vlčkovic. Oba bratři se jim poručili se všemi svými dědinami, nábytky a svrchníky. Roku 1505 postavil jistý Cíl ze Svojšic jednoho pěšího do vojska. Jan je připomínán roku 1539. Petr Cíl († 1554), se stal významnou osobností svého rodu. Roku 1520 nechal těžit na svých statcích drahé kovy, připomínán je roku 1529, 1539 a roku 1543, kdy vlastnil Svojšice s příslušenstvím, Odolenov, Jiřičnou, Novou Vísku, Krušec, celé Trpěšice, Čímicích, v Trsicích, Zámyšli a Čeleticích a podací právo ve Svojšicích.

Roku 1545 přikoupil od Jindřicha z Rýzmberka ves Staňkovy (dnes Dolní a Horní Staňkov) a díl Čepic. Zemřel roku 1554 a je pochován ve svojšickém kostele, kde se nachází náhrobník s reliéfem cílovského znaku. +more Dne 23. prosince 1555 se rozdělili Petrovi potomci o otcův majetek. Jan Cíl dostal statek později Jiřičenský a to vsi Jiřičná, Trsice, Novou Vísku, Čeletice a Odolenov. .

Beneš Cíl nabyl Dolejší Krušec, Javoříčko, Čimice, Trpěšice, Myslívo Zadní a Novou Vísku, čili pozdější statek Krušecký. Nezletilý Václav Cíl († 1609) získal tvrz Svojšice, dvůr a ves Svojšice a ves Čeletice. +more O podílu dcery Voršily nejsou zprávy. Statku se ujal Václav po dovršení dospělosti, za choť pojal Kateřinu Lehomskou z Malevic. Počali syna Jiříka Václava († 1594/1596), který je spolu s otcem připomínaný ještě roku 1589. Jiřík Václav zemřel pravděpodobně mezi roky 1594 a 1596. Vedle něho žili na Svojšicích Václavovi synové z druhého manželství s Žofií z Příchovic. Petr Kryštof († 1613), Jan Jindřich a nezletilí Jan Rohovec a Vilém Tomáš. Vilém Tomáš později držel Podolí, Jan Jindřich Podmokly, kde vlastnil roku 1603 šest poddaných. Ostatní seděli na Svojšicích (Petr Kryštof a Jan Rohovec). Václav koupil 29. června 1599 poplužní dvůr v Lehomě. Roku 1603 vlastnil Václav ve Svojšicích patnáct poddaných. Větší část Svojšic - 26 poddaných, resp. šest komínů, náležela v téže době Janu Jindřichu Běšínovi z Běšin. Václav Cíl zemřel roku 1609. V témže roce je ve Svojšicích připomínán Bedřich Karel Cíl.

Cílové ze Svojšic a na Dolejším Krušci

Po smrti Václava 1609 přišel statek svojšický k rozdělení na dva díly. Kromě toho zde byl ještě jeden díl Svojšic, který Václavovi v době jeho smrti pravděpodobně nepatřil. +more Neboť roku 1615 seděli na Svojšicích synové Jiříka Václava Zikmund Vojtěch a Petr Cíl ze Svojšic a Jan Jindřich Běšín z Běšin z nichž každý držel ve vsi držel pět poddaných.

Zikmund Vojtěch byl ženat s Eliškou z Janovic, držel první díl tvrze svojšické až do roku 1647, kdy jej prodal svému zeti (manželu Elišky Kateřiny ze Svojšic) Adamu Bartoloměji Kocovi z Dobrše a na Kunraticích. Ten držel díl Svojšic čtyřicet let a postoupil ho až dne 10. +more listopadu 1684 svému zeti Ladislavu Zikmundovi Běšínovi z Běšin. Druhý díl na tvrzi Svojšice patřil bezpochyby rodu Cílovskému, neboť ještě roku 1700 seděli na Svojšcích Petr, Zikmund Albrecht, Jindřich Karel a Bedřich. Z nichž Petr roku 1708 zemřel, další ze synů Jiříka Václava rytíř Jan Jindřich Cíl ze Svojšic roku 1619 skoupil Petrovy díly Svojšic, které připadly po jeho smrti bratřím Zikmundovi Vojtěchovi a Bedřichovi Karlu Cílovi a tak získal tvrz s dvorem, pivovarem a polovicí vsi Svojšic. Potomci šlechtického rodu Cílů v současnosti žijí v oblasti Plzně a Klatov.

Lidmila Františka z Kocova, vdova po Ladislavovi z Běšin, obnovila z poslední vůle manžela roku 1713 faru ve Svojšicích.

Pečeť s panským kloboukem a střapci

Erb

Štít s modrým panským kloboukem se střapci na zlatém poli s modrými a zlatými přikrývadly, jako klenot zápalný granát

Zajímavostí na erbu Cílů ze Svojšic je, že se výška klobouku v erbu Cílů se měnila podle velikosti jejich majetku. Nejvíce majetek Cílů rozšířil Petr Cíl za jehož vlády čítal majetek Cílů kromě svojšické tvrze a Dolejšího Krušce také 18 vesnic. +more Pečeť rodu Cílů s vyobrazením panského klobouku se střapci.

Stavovské povstání

Pobělohorské konfiskace se majitelů svojšického panství příliš nedotkly. Jan Jindřich byl roku 1629 pokutován a Zikmund Vojtěch byl uznán roku 1623 nevinným. +more Naproti tomu hůře dopadl Heřman Cíl ze Svojšic a na Dolejším Krušci, ačkoliv se stavovského povstání v letech 1618-1620 neúčastnil, byla tvrz roku 1620 obsazena císařským vojskem a nejspíš i vypálena. Zkonfiskované panství bylo i přes Heřmanovy námitky roku 1623 prodáno Johaně Malovcové z Bukovan.

Příbuzní

Příbuzní rodu Cílů ze Svojšic jsou: Cílové na Dolejším Krušci, Běšinové z Běšin, Janovských z Janovic a Klenové, Klenovští z Klenové, z Hořovic, Záborských z Brloha, Záborský z Prostého, z Příchovic, Želinský ze Sebuzína, z Pakoměřic, ze Sudoměřic, z Hradiště, z Barnšteina, z Tanfeldu, z Kokořova, z Hazenburku, z Malevic, z Čejkovic.

Reference

Kategorie:České šlechtické rody