Císařská armáda (habsburská)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Císařská armáda ( Kaiserliche Armee) nebo císařské vojsko (Kaiserliche Truppen), Exercitus Imperatoris Romani, někdy prostě jen císařští (Kaiserliche), byla armáda habsburské monarchie v letech 1593-1918.

Nelze ji zaměňovat s říšskou armádou ( Reichsarmee), jež mohla být nasazena pouze na základě usnesení říšského sněmu, zatímco císařská armáda podléhala přímo císaři.

...
...
...
...
+more images (1)

Periodizace

Je arbitrární, jak datovat její počátky. Může jím být rok 1276, kdy byl uzavřen vídeňský mír, jímž +more'>Přemysl Otakar II. uznal, že Rudolf I. Habsburský je právoplatný římský král. Může jím být rok 1453, kdy bylo Rakouské vévodství povýšeno na arcivévodství. Může být datována k roku 1526, kdy vznikla Habsburská monarchie. Ale nejčastěji uváděným datem je rok 1593, kdy začala dlouhá turecká válka.

Císařská armáda formálně zanikla v roce 1806 se zánikem Svaté říše římské. Ale vzhledem k tomu, že Rakouské císařství s ní mělo personální i institucionální kontinuitu, trvala tato armáda v téže podobě i poté. +more Na tom nic nezměnil ani rok 1867 a vznik Rakousko-Uherska. Císařská armáda tak v podobě rakousko-uherské armády fakticky zanikla až v roce 1918.

18. století

V průběhu 18. +more století byli císařští stále častěji označován za "Rakušany", ačkoli vojáci této armády byli rekrutováni z celého území říše. V roce 1745 byl zaveden název císařsko-královská armáda, přičemž část "císařsko" odkazovala na Svatou říši římskou a část "královská" na Uherské království. Na začátku léta 1758 měla armáda Habsburské monarchie sílu 113 700 vojáků.

Pěší pluk v roce 1749

Bitevní rozestavení rakouského pěšího praporu v roce 1749. +more Přehlídkové rozestavení rakouského pěšího praporu v roce 1749. Pěší pluk (Regiment zu Fuß) v roce 1749 se skládal ze čtyř praporů po 4 setninách. Na pravém křídle stál tělesný prapor (Leib-Battaillon), na levém křídle plukovníkův prapor (Obristen Battaillon), vpravo od středu podplukovníkův prapor (Obrist-Lieutenants Battaillon), vlevo od středu majorův prapor (Obrist-Wachtmeisters Battaillon). Na každém křídle pluku stojí granátnická setnina. Fysilíři stojí ve čtyřech řadách, granátníci ve třech. Fysilírská setnina (Fusilier-Compagnie) tvoří jeden division praporu, dělí se na dva půldivisiony a na čtyři čety (Zug) či pelotony. Celkem má setnina 136 mužů, avšak čtyři tzv. štábní setniny mají jen 135 mužů. Granátnická setnina (Grenadier-Compagnie) má 100 mužů. Štáb pluku má 36 mužů, tedy celkem má pluk 2408 mužů.

Štáb pluku

Plukovník a majitel pluku (Obrister und Regiments-Innhaber) * Plukovník a velitel (Obrister und Commendant) * Podplukovník (Obrist-Lieutenant) * Major (Obrist-Wachtmeister) * 8 praporčíků (Fähndrich) * Plukovní ubytovatel (Regiments-Quartiermeister) * Auditor a sekretář (Auditor und Secretarius) * Kaplan (Caplan) * Zástupce majora (Wachtmeister-Lieutenant) * Plukovní felčar (Regiments-Feldscherer) * 10 felčarů (Unter-Feldscherer) * 8 praporečníků (Führer) * Profous (Profos)

Fysilírská setnina

Setník (Hauptmann) nebo u štábní setniny kapitánporučík (Capitain-Lieutenant) * Nadporučík (Ober-Lieutenant) * Podporučík (Unter-Lieutenant) * Šikovatel (Feldwäbel) * Furýr (Fourier) * 5 desátníků (Corporal) * 2 furýrní střelci (Fourier-Schütze) * 3 tamboři (Tambour) * Pištec (Pfeiffer) * 10 svobodníků (Gefreyte) * 1 (za války 2) pionýři (Zimmermann) * 109 (u štábní setniny 108) prostých (Gemeine)

Granátnická setnina

Setník (Hauptmann) * Nadporučík (Ober-Lieutenant) * Podporučík (Unter-Lieutenant) * Šikovatel (Feldwäbel) * Furýr (Fourier) * 4 desátníci (Corporal) * 2 furýrní střelci (Fourier-Schütze) * 2 tamboři (Tambour) * Pištec (Pfeiffer) * 1 (za války 2) pionýři (Zimmermann) * 84 prostých (Gemeine)

Napoleonské války

V době napoleonských válek se rakouská pěchota skládala z 61-64 pluků řadové pěchoty, 17-18 pluků pohraniční pěchoty, 2-3 posádkových pluků a 150 zeměbraneckých pěších praporů. Jezdectvo se skládalo z 8 kyrysnických, 6 dragounských, 3 hulánských, 6 švalisérských a 11 husarských pluků.

Organizace pěchoty v roce 1792

číslo a jméno pluku . země . +moredoplňovací okres . posádka
1. Kaiser |Markrabství moravské |Olomouc |Prostějov
2. Arcivévoda Ferdinand |Království uherské |Wieselburg |Prešpurk (dnes Bratislava)
3. Arcivévoda Karel |Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) |Dolní Rakousko, Horní Manhartsberg, Přemyšl |Vídeň
4. Deutschmeister |Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) |část Dolního Vídeňského lesa, Zoloczow |Vídeň
5. První posádkový pluk |Lombardie | |Milán
6. Druhý posádkový pluk |Lombardie | |Mantova
7. Carl Schröder |Markrabství moravské |Přerov |Lipník nad Bečvou
8. Huff |Markrabství moravské, Království české (Čechy) |Jihlava, Břežany |Jihlava
9. Clerfayt |Nizozemsko |Nizozemsko |Tournay
10. Kheul |Království české (Čechy) |České Budějovice |České Budějovice
11. Michael Jan Wallis |Království české (Čechy) |Kouřim, Sandec |Kolín
12. Khevenhüller |Markrabství moravské |Olomouc, Zamosk |Nové Město na Moravě
13. Reisky |Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška |Görz, Dukla |Görz
14. Klebek |Arcivévodství Rakousy nad Enží (Horní Rakousko) |Mlýnská čtvrť |Linec
15. d`Alton |Království české (Čechy) |Chrudim, Myslenice |Chrudim
16. Terzi |Vévodství štýrské |Celje, Lvov |Štýrský Hradec
17. Hohenlohe |Království české (Čechy) |Litoměřice |Litoměřice
18. Stuart |Království české (Čechy) |Mladá Boleslav, Stryj |Mladá Boleslav
19. Alvinczy |Království uherské |Aba-Ujvár |Košice
20. Kounic |Markrabství moravské |Nový Jičín, Sambor |Nový Jičín
21. Gemmingen |. |Bydžov |Alt Breisach
22. Lacy |Markrabství moravské |Znojmo, Zoloczów |Znojmo
23. Arcivévoda Ferdinand . |Dolní Rakousko |Dolní Manhartsberg |Kremže
24. Preiss |Království české (Čechy) |část Dolního Vídeňského lesa |Vídeň
25. Brechainville |Království české (Čechy) |Prachatický kraj, Stanislaw |Český Krumlov
26. Wilhelm Schröder |Okněžněné hrabství Tyrolsko |Korutany |Innsbruck
27. Strassoldo |Vévodství štýrské |Štýrský Hradec, Zaleszcyki |Štýrský Hradec
28. Wartensleben |Království české (Čechy) |Čáslav |Kutná Hora
29. Georg Olivier Wallis |Markrabství moravské |Brno |Brno
30. de Ligne |Nizozemsko |Nizozemsko |Oudenaarde
31. Orosz |Království uherské |Sedmihradsko |Forgaš
32. Gzulai |Království uherské |Budapešť |Budapešť
33. Sztaray |Království uherské |Ráb |Budapešť
34. Nicolaus I. Joseph Esteházy |Království uherské |Gran (Ostřihom) |Ráb
35. Brentano |Království české (Čechy) |Plzeň, Tarnopol |Plzeň
36. František Oldřich Kinský |Království české (Čechy) |Slaný |Most
37. de Vins |Království uherské |Uhry |Velký Varaždín
38. Württemberk |Nizozemsko |Nizozemsko |Gent
39. Nádasdy |Království uherské |Unghvár (Užohorod) |Prešov
40. Mittrowsky |Markrabství moravské |Uherské Hradiště |Kroměříž
41. Bender | Rakouské Nizozemsko |Freiburg im Breisgau |Brusel
42. Mathesen |Království české (Čechy) |Cheb |Cheb
43. Thurn |Vévodství kraňské |Lublaň |Lublaň
44. Belgiosovo |Lombardie |Lombardie |Cremona
45. Lattermann |Vévodství štýrské |Judenburg, Tarnov |Leoben
46. Neugebauer |Bádensko-Württembersko |Innsbruck |Freiburg im Breisgau
47. František Kinský |Království české (Čechy) |Rakovník |Praha
48. Capara |Lombardie |Lombardie |Milán
49. Pellegrini |Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) |část Vídeňského horního lesa |Sv. Hyppolit
50. Stain |Arcivévodství Rakousy nad Enží (Horní Rakousko) |Innská čtvrť |Linec
51. Splény |Království uherské |Uhry |Kluž
52. Arcivévoda Antonín Viktor |Království uherské |Arad |Segedín
53. Jelačić |Království uherské |Osijek |Osijek
54. Callenberg |Království české (Čechy) |Beroun, Sanok |Praha
55. Murray |Nizozemsko |Nizozemsko |Mons
56. Václav Josef Colloredo |Vévodství slezské |Těšín |Olomouc
57. Josef Colloredo |Království české (Čechy) |Hradec Králové |Litomyšl
58. Vierset |Nizozemsko |Nizozemsko |Namur
59. Jordis |Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) |část Vídeňského Horního lesa |Enns
.

19. století

Vznikem Rakouského císařství v roce 1804 byla císařská armáda označována jako císařská a císařsko-královská armáda ( Kaiserliche und kaiserlich-königliche Armee), který byl důsledkem existence dvou císařských titulů zároveň: Svaté říše římské a Rakouska. Po roce 1806 se opět používal jen název císařsko-královská armáda ( Kaiserlich-königliche Armee).

V době prusko-rakouské války roku 1866 se rakouská armáda skládala z 80 pluků řadové pěchoty, 32 mysliveckých praporů, 14 pluků pohraniční pěchoty, 12 kyrysnických, 2 dragounských, 14 husarských a 13 hulánských pluků, 12 dělostřeleckých pluků, 1 pluku pobřežního dělostřelectva, 2 ženijních pluků a 6 pionýrských praporů.

To vše bylo rozděleno do 10 armádních sborů a 5 samostatných jezdeckých divizí (dvou lehkých a tří záložních). Sedm armádních sborů (I. +more, II. , III. , IV. , VI. , VIII. , a X. ) a všechny jezdecké divize bojovaly v rámci Severní armády polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka proti Prusku a 3 sbory (V. , VII. a IX. ) v Jižní armádě polního maršála arcivévody Albrechta proti Itálii.

V roce 1867 při rakousko-uherském vyrovnání se přetvořila na rakousko-uherskou armádu, která definitivně zanikla v roce 1918.

Reference

Literatura

Regulament und Ordnung des gesammten kaiserlich-königlichen Fuß-Volcks, Wien 1749.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top