Daň na sladké nápoje

Daň na sladké nápoje je typ daně nebo přirážky (v rámci daňové politiky spojené s potravinami), jejímž cílem je snížit spotřebu slazených nápojů. Vztahuje se primárně na sycené nealkoholické nápoje, sportovní a energetické nápoje. Hlavní motivací této daně je snaha o snížení obezity a zdravotních dopadů spojených s nadváhou.

V mnoha zemích je daň předmětem veřejné diskuse a výrobci nápojů se proti ní často staví. Zastánci, jakými jsou národní lékařské asociace a Světová zdravotnická organizace, daň propagují jakožto příklad Pigouovy daně.

Systém

Cukerná daň funguje na stejné bázi jako jakákoli jiná spotřební daň, kterou můžeme nalézt například u alkoholu, tabáku nebo pohonných hmot.

Tato daň má mít dvojí účinek. Prvním účinkem je zahrnutí nákladů spojených s odstraněním negativních externalit, které plynou ze spotřeby takového zboží, do ceny finálního produktu. +more Druhým účinkem je snížení spotřeby zboží, které zmíněnou negativní externalitu způsobuje. Vlády se při tom snaží eliminovat nežádoucí spotřební chování a dbát tak o veřejné zdraví.

Zdravotní důvody zavedení

Celosvětový výskyt obezity se od roku 1975 téměř ztrojnásobil. * Odhaduje se, že v roce 2014 trpělo nadváhou 39 % dospělých a 13 % bylo obézních. +more * V roce 2016 bylo indikováno přibližně 41 milionů dětí mladších pěti let s nadváhou či obezitou. * Počet obézních dětí a dospívajících vzrostl z 11 milionů v roce 1975 na 124 milionů v roce 2016, což představuje desetinásobný nárůst. * Prevalence nadváhy u dětí v předškolním věku dětí se nejrychleji zvyšuje v zemích s nejnižšími, nízkými a středními příjmy. * Lidé, kteří pravidelně konzumují sladké nápoje (1 až 2 plechovek denně nebo více) mají o 26 % vyšší riziko vzniku cukrovky 2. typu než lidé, kteří zřídkakdy konzumují tyto nápoje. Počet lidí s cukrovkou se zvýšil ze 108 milionů v roce 1980 na 422 milionů v roce 2014. * Kromě cukrovky je obezita hlavním rizikovým faktorem způsobující srdeční choroby, rakovinu a další onemocnění.

Benefity

Daně na sladké nápoje pomáhají snižovat spotřebu a zabránit obezitě

* Zdanění sladkých nápojů je účinným opatřením ke snížení spotřeby cukru. * Důkazy ukazují, že daň na sladké nápoje, která zvýší jejich ceny o 20 %, může vést ke snížení spotřeby přibližně o 20 %, což vede k prevenci obezity a cukrovky.

Úspory na zdravotní péči

* Odhady pro USA naznačují, že v průběhu 10 let by daň ze sladkostí nápojů ve výši 1 centu za unci přineslo více než 17 miliard USD na úsporách nákladů na zdravotní péči.

Příjmy získané z daní lze použít na podporu zdraví obyvatelstva

* Dle výpočtů pro USA mohla tato daň přinést přibližně 13 miliard USD daňových příjmů v roce 2016. * Příjmy z těchto daní by mohly být vynaloženy na úsilí při zlepšení systémů zdravotní péče, podporu zdravějšího stravování, zvýšení fyzické aktivity nebo budování zdravotnických zařízení.

Nízkopříjmoví spotřebitelé a mladí lidé by mohli z daně čerpat největší prospěch pro zdraví

* V Mexiku dva roky po zavedení daně na sladké nápoje domácnosti s nejnižšími příjmy snížily nákupy sladkých nápojů o 11,7 % (srov. se 7,6 % napříč celou populací).

Problémy

Poptávková elasticita

Zkušenosti ze zemí, kde byla cukerná daň zavedena, jsou nejednoznačné. Někde skutečně k poklesu spotřeby slazených nápojů došlo, jinde efekt tohoto druhu spotřební daně nelze zatím jednoznačně určit. +more Problém spočívá ve skutečnosti, že slazené nápoje pravděpodobně patří do okruhu zboží s nízkou cenovou elasticitou poptávky. Neboli, lidé budou v průměru takové výrobky nakupovat, ať je jejich cena jakákoli.

Regresivní typ zdanění

Vzhledem k nízké cenové elasticitě poptávky může daň působit regresivně. Spotřebitelé s nižšími příjmy budou vyššími cenami ovlivněni negativněji než spotřebitelé s vyššími příjmy. +more Tento regresivní účinek daně lze ale potlačit tím, že se vybrané daňové příjmy použijí na dotování zdravějších potravin.

Demotivace nakupovat v tuzemsku

Přeshraniční nákupy v zemích, kde daň není implementována, mohou být pro spotřebitele snadným východiskem, jak daň neplatit.

Případová studie z Mexika

Důkazy naznačují, že zavedení daní na sladké nápojů může vést ke snížení spotřeby těchto výrobků.

V lednu 2014 přidala mexická vláda spotřební daň ve výši 1 peso na litr jakéhokoli nealkoholického nápoje s přidaným cukrem k lokální dani (Special Tax on Production and Services), kterou platí výrobce a která představuje přibližně 10% zvýšení ceny pro spotřebitele.

Studie provedená mexickým Národním institutem veřejného zdraví a Severokarolínské univerzity v Mexiku vyhodnocující první dva roky implementace této daně ukázala, že došlo ke snížení nákupu zdaněných sladkých nápojů v průměrné výši 7,6 % v letech 2014 a 2015. Domácnosti s nejnižšími příjmy snížily nákupy těchto nápojů o 11,7 %. +more Studie ukázala 2,1 % nárůst nákupu nezdaněných nápojů, zejména balené vody.

Během prvních dvou let bylo získáno více než 2,6 mld. USD.

Reference

Guideline: Sugars intake for adults and children. Geneva: World Health Organization; 2015 (

bitstream/10665/149782/1/9789241549028_eng.pdf ).

* NCD Risk Factor Collaboration. Worldwide trends in body-mass index, underweight, overweight, and obesity from 1975 to 2016: a pooled analysis of 2416 population-based measurement studies in 128. +more9 million children, adolescents, and adults. The Lancet, 2017; S0140-6736(17)32129-3.

* Global status report on noncommunicable diseases 2014. Geneva: WHO; 2014.

* Levels and Trends in Child Malnutrition. UNICEF/WHO/World Bank Group Joint Child Malnutrition Estimates. +more Key findings of the 2016 edition. New York: UNICEF, Geneva: WHO, Washington DC: World Bank Group; 2017.

* Malik VS, Popkin BM, Bray GA, Despres JP, Willett WC, Hu FB. Sugarsweetened beverages and risk of metabolic syndrome and type 2 diabetes: a meta-analysis. Diabetes Care, 2010;33:2477-83.

* Global report on diabetes. World Health Organization: Geneva; 2016.

* Bloom DE, Cafiero ET, Jané-Llopis E, Abrahams-Gessel S, Bloom LR, Fathima S, et al. The global economic burden of noncommunicable diseases (Working Paper Series). +more Geneva: Harvard School of Public Health and World Economic Forum; 2011.

* ‘Best buys’ and other recommended interventions for the prevention and control of noncommunicable diseases. Geneva: World Health Organization; 2017.

* Powell, LM. , Chriqui JF, Khan T, Wada R, Chaloupka FJ. +more Assessing the potential effectiveness of food and beverage taxes and subsidies for improving public health: a systematic review of prices, demand and body weight outcomes. Obesity Reviews, 2013; 14:110-128.

* Wang YC, Coxson P, Shen Y, Goldman L, Bibbins-Domingo K. A penny-per-ounce tax on sugar-sweetened beverages would cut health and cost burdens of diabetes. Health Affairs, 2014; 31, no 1: 199-207.

* Rudd Center for Food Policy & Obesity. Revenue Calculator for Sugar-Sweetened Beverage Taxes. Available at: www.uconnruddcenter.org/revenue-calculator-for-sugarsweetened-beverage-taxes.

* Chaloupka FJ. Existing Evidence and Guidance on Fiscal Policies. +more Presentation in Technical Meeting on Fiscal Policies for Diet and Prevention of Noncommunicable Diseases, 5-6 May 2015, Geneva, Switzerland.

* Colchero, MA RJ, Popkin, BM, Ng SW. In Mexico, evidence of sustained consumer response two years after implementing a sugar-sweetened beverage tax. Health Aff 36(3):564-571. ; 2017.

* Fact Sheet. Uncapping the Truth: The Mexican Sugar Sweetened Beverage Tax Works. The Nutritional Health Alliance: Mexico; 2016.

Kategorie:Veřejné zdraví Kategorie:Daně Kategorie:Diabetes mellitus Kategorie:Zdravá výživa