Decimus Iunius Brutus Callaicus
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresDecimus Iunius Brutus Callaicus, také Junius Brutus Gallaecus (181 př. n. l. nebo 180 př. n. l. Řím, 113 př. n. l.) byl římský politik, konzul, senátor a vojevůdce z rodu Iuniů v období republikánské vlády; jako vojevůdce vedl římské legie vítězně v Hispánii a v Ilýrii.
Život
Pocházel z významné římské patricijské rodiny Iuniů Brutů. Byl synem Marca Iunia Bruta a jeho manželky neznámého jména. +more Jeho starší bratr, právník Marcus Iunius Brutus II. , byl dědečkem jednoho z Caesarových vrahů, Marca Iunia Bruta.
Do historie vstoupil až v roce +more_l. '>138 př. n. l. , kdy se připomíná v úřadu římského konzula společně s Publiem Corneliem Scipionem. Náležel k aristokratické frakci optimátů, povyšující se nad plebejce. Po zavraždění lusitánského vůdce Viriatha vedl jako generál římské legie proti Lusitánům při dobývání jihozápadní části Iberského poloostrova, v tehdejší provincii Hispania ulterior. Získal důležitá vítězství na jihu současného Portugalska, založil město Braga a přesunul se na sever. Opevnil město Olisipo (Lisabon) a vedl další útoky na sever, kde založil opevněné sídlo u Viseu, překročil řeku Douro a v roce 137 př. n. l. dosáhl řeky Limy. Pak postupoval dále k řece Minho. Mimo jiné založil město Valentia pro římské válečné veterány. Rozšířil nadvládu Říma pravděpodobně až k pobřeží Atlantiku.
V roce +more_l. '>136 př. n. l. mu senát za vítězné tažení do Callaicie uspořádal v Římě triumfální pochod a udělil mu titul Callaicus. Decimus Brutus dal z vděčnosti za vítězství na Martově poli postavit Martův chrám a do něj objednal u sochaře Skopáse dvě monumentální sochy sedících řeckých bohů: boha zuřivé války Area a bohyně krásy a plodnosti Afrodíté.
V roce +more_l. '>129 př. n. l. se Brutus jako vyslanec konzula Gaia Sempronia Tudicana účastnil bojů proti barbarským kmenům Iapodů, Liburnů a Histerů v Ilýrii. V roce 121 př. n. l. pomáhal konzulovi Luciovi Opimiovi na Aventinu v boji proti populárům, stoupencům reformátora Gaia Sempronia Graccha. Tři tisíce z nich bylo popraveno.
Brutus byl až do své smrti v roce 113 př. n. l. prokonzulem Lusitánie a společně s Caiem Mariem opět zvítězil nad vzbouřenými lusitánskými kmeny.
Podporovatel umění
Podporoval výtvarné umění, básnictví (osobně básníka tragéda Lucia Accia), drama a ostatní písemnictví. V chrámech působil jako augur a orátor.