Diana (mytologie)

Jméno

Jméno Diana souvisí s výrazem dius/divus „božstvo, božský“ a může být vykládáno jednoduše jako „božská“, stejně jako jméno zemědělské bohyně zvané Dea Dia „bohyně božská“. Jaan Puhvel rekonstruuje její původní jméno jako *Diviána. +more Výrazy diana, dius a divus původně vychází z praindoevropského *deiwós „bůh, božstvo“ a to zase z *diw/dyu „jasné nebe, denní světlo“. Jméno Diana tak má stejný původ jako běžné latinské výrazy deus „bůh“ a dies „den“, stejně jako jméno Jupiter.

Funkce

Denár P. A. Lariscola (43 př. n. l.), na rubu Diana Trivia či Nemorensis

Původní funkce Diany před jejím splynutím s Artemidou je nejasná a stala se předmětem mnoha hypotéz. Filolog Georg Wissowa v roce 1912 Dianu vyložil jako ochránkyni a pomocnici žen, především co se týče pohlavních nemocí, a odmítl že by měla původně i lunární a loveckou funkci. +more Jaan Puhvel v roce 1987 jí vyložil především jako bohyni porodu a lunárního cyklu, analogickou řecké Eileithýii a římské Juno Lucině. Naopak filoložka Carin Green v roce 2012 považovala funkce bohyně Měsíce a lovu za propojené.

Jako Diana Nemorensis byla ctěna v nemus Aricinum „aricinském háji“, běžným latinským slovem pro posvátný háj však není nemus, ale lucus související s luceo „zářit, svítit“. Tato spojitost byla známa již ve starověku, slovo však bylo vykládáno opačně, jako „nezářící“, v souvislosti s tmavou a stinnou povahou hájů. +more Dianino jméno může být také vykládáno jako „zářící“. Toto spojení protikladů světla a tmy se jasně objevuje v invokaci reginy nemorum „královny háje“ v Senecově Faidře, kde je vzývána jako bohyně osvětlující noc, ale přebývající v temnotách.

Dále byla bohyní otroků, což byla taktéž funkce pravděpodobně převzatatá od Diany Nemorensis. Její svátek 13. +more srpna byl také servorum dies „den otroků“, vysvětlována to bylo též tím že král Servius Tullius, který dal vystavět její římský chrám, byl synem otrokyně. Byla však také ve velké míře ctěna plebejci, kteří se podle Tita Livia v důsledku útisku dvakrát vystěhovali z města a našli útočiště v jejím chrámu.

Chrámy

Nejznámější Dianin chrám, odznačovaný jako aedes či templum, se nacházel na Aventinu a jednalo se o nejstarší a nejdůležitější svatyni na tomto pahorku. Podle tradice byl založen již Serviem Tulliem, který shromáždil představitele měst Latinské ligy a přesvědčil k výstavě chrámu napodobující Artemidin chrám v Efesu. +more Během vlády císaře Augusta byl přebudován Luciem Cornificiem, poslední zpráva, která jej zmiňuje jako stojící pochází z 4. století. Aedes ležel nedaleko Thermae Suranae, tedy nejspíše kousek západně od dnešního kostela svaté Prisky. Den zasvěcení - 13. srpen, byl slaven po celé Itálii a to především otroky.

Mezi méně významné Dianini svatyně v Římě náležel:

* Aedes, chrám na Circu Flaminiu přislíbený roku +more_l. '>187. př. n. l. Marcem Aemiliem Lepidema jím zasvěcený roku 23. prosince 179 př. n. l. * Sacellum, svatyně na Caeliu, zničena roku 98 konzulem Luciem Calpurniem Pisem Caesoninem * Dianinum, svatyně na Esquilinu.

V umění a literatuře

+more0'>Diana na lovu (mozaika, kolem 270, Utica, Tunisko) Téma Diany na lovu bylo nesmírně oblíbené v barokním malířství 17. a 18. století. Diana se připomíná v mnoha Shakespearových hrách, u romantiků a v Cocteauově filmu „Kráska a zvíře“ je to právě Dianina síla, která zvíře dokázala zkrotit a proměnit.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Římské bohyně Kategorie:Bohyně porodu Kategorie:Bohyně Měsíce Kategorie:Božstva lovu