Cesko.wiki Digitální propast
Author
Albert FloresDigitální propast (též jako digitální rozdělení) vyjadřuje propast mezi těmi, kteří disponují přístupem k technologiím (jako je internet, nebo také chytré telefony, tablety a notebooky), a těmi, kteří tento přístup nemají. Jedná se o ekonomickou a sociální nerovnost mezi skupinami osob v dané populaci, která úzce souvisí s přístupem, užitím a znalostí informačních a komunikačních technologií (ICT). Pojem je rozšířením obecného pojmu ze sedmdesátých let 20. století vědomostní propast.
Jan van Dijk ve své knize The Network Society (původní nizozemské vydání z roku 1991) představil koncept síťové společnosti a tento koncept rozšířil pojmem digitální propast v knize The Deepening Divide, Inequality in the Information Society (2005). Přenesl pozornost od fyzických bariér komunikace k rozdílům ve schopnostech a dovednostech uživatelů (mediální gramotnost, informační gramotnost). +more Jasný původ termínů však není zcela jistý.
Digitální propast v různých státech se může vztahovat k jednotlivcům, domácnostem či k obchodním a geografickým oblastem, obvykle na rozdílných úrovních v socioekonomických nebo jiných demografických kategoriích. Propast mezi různými zeměmi a regiony světa je označována jako globální digitální propast, a to z hlediska technologické vyspělosti rozvojových a rozvinutých zemí v mezinárodním měřítku. +more Propast vzniká i mezi jednotlivými generacemi, kdy mladší lidé rychleji přijímají do běžného života elektronické technologie rychleji než generace seniorů.
Globální digitální propast
Řada autorů se zmiňuje také o globální digitální propasti (global digital divide), která existuje na státní úrovni. Světové mezinárodní organizace jako UNESCO, Evropská unie a OECD na tento problém ustavičně poukazují. +more Průzkumy týkající se rozšíření internetu po světě naznačují velké rozdíly mezi jednotlivými světovými regiony. Vede Severní Amerika a západní Evropa s Austrálií. Západní země vlastní většinu informačních technologií a prostředků. Přes internet se zde operuje s obrovským množstvím kapitálu a finančních toků a tento objem se pořád zvyšuje. Naopak země třetího světa jsou na tom o poznání hůře, velká část obyvatel například zatím vůbec do kontaktu s technologiemi ani neměla možnost přijít nebo jen velmi omezeně (např. i kontakt s televizí, telefonem atd. ). Nejpomaleji se pokrok rozmáhá v Africe, hlavně v subsaharských zemích.
Okolnosti vzniku digitální propasti
Okolnosti vzniku digitální propasti souvisí s ekonomickým rozvojem země. Ale kromě ekonomického rozvoje záleží také na lidském kapitálu, výši poplatků za internet, technickém vybavení a také na technických dovednostech, na úrovni vzdělání a jazykových znalostech. +more Přístup k internetu a práce s ním se liší také v souvislosti s povoláním, vzděláním, pohlavím a věkem (např. nižší míra využití internetu manuálně pracujícími). Použití technologií je vzájemně propojené. Takže tam, kde například není běžně rozšířený ani telefon, bychom těžko hledali rozšířené připojení k internetu. Chudé země, které jsou vyloučeny z informačních a komunikačních toků internetu, většinou ani nedisponují širokým rozšířením masových médií jako televize nebo tištěná média.
Rozdíly tak mohou vznikat mezi občany vyspělých průmyslových států a mezi občany zemí třetího světa, kde je možnost přístupu k internetu minimální. V lokálním měřítku pak nastávají rozdíly mezi více a méně vzdělanými lidmi, mezi lépe a hůře finančně zajištěnými atd. +more Internet tak může působit jako nástroj pro vytváření sociální nerovnosti. Lidé, kteří jeho služby využívají, těží z jeho pozitiv. Mohou přes něj nakupovat, komunikovat, číst zprávy nebo třeba platit v bance. V době, kdy je email samozřejmostí, se mnoho služeb přesouvá na síť. Ti, kteří internet nemají nebo ho neumí používat, přicházejí o řadu možností, což je znevýhodňuje. Fenomén digitální propasti tak může způsobit jejich vyloučeni ze společnosti.
Vývoj a řešení problému
Pesimisté se domnívají, že nové technologie sociální situaci nevyřeší, že mají spíše tendenci kopírovat sociální nerovnost a posilovat status quo. Podle názoru optimistů se tento rozdíl srovná postupně časem, je to tedy dočasná záležitost. +more Kyberoptimisté věří, že alespoň v ekonomicky vyspělých zemích se tato propast rozplyne.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://portaldigi. cz/digislovnik/digitalni-vylouceni/]PortálDigi. +morecz - DigiSlovník - Digitální vyloučení[/url] * [url=https://portaldigi. cz/digislovnik/digitalni-propast/]PortálDigi. cz - DigiSlovník - Digitální propast[/url] * [url=https://portaldigi. cz/segmentace/]Segmentace a typologie osob digitálně vyloučených a osob ohrožených digitálním vyloučením[/url] * [url=https://metsos. portaldigi. cz/metodiky/metodika-identifikace-osob-digitalne-vyloucenych-digitalne-negramotnych]Metodika identifikace osob digitálně vyloučených a digitálně negramotných[/url].
Kategorie:Informační technologie Kategorie:Informační gramotnost Kategorie:Informační společnost Kategorie:Mediální studia