Cesko.wiki Dlouhozobka svízelová
Author
Albert FloresDlouhozobka svízelová je pták z čeledi dlouhozobkovitých (Zosteropidae). Je endemitem Nového Zélandu, kde obývá především pobřežní oblasti a ostrovy. Dlouhozobka svízelová dosahuje délky kolem 14 centimetrů a váží přibližně 15 gramů. Její peří je zbarveno hnědozeleně, má bílý proužek na temeni a světlou skvrnu pod okem. Samec a samice se zbarvením těla neliší, avšak samci mají méně výrazný zobák. Dlouhozobka svízelová se živí různými druhy nektaru, pylu, ovoce a drobným hmyzem. Její hlasové projevy jsou složité a zahrnují širokou škálu pískotů, zvuků a písňových motivů. Dlouhozobka svízelová je poměrně plachý a společenský pták, který se často sdružuje do hejn a hledá potravu v korunách stromů. Ohrožení tohoto druhu je způsobeno především ztrátou přirozeného prostředí, alokací lesního prostoru na zemědělské účely a invazními druhy. Dlouhozobka svízelová je chráněna zákonem a je jedním ze symbolů ochrany přírody na Novém Zélandu.
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) je motýl patřící mezi lišajovité, který patří v České republice k poměrně hojným druhům, ale směrem na západ ve střední Evropě je pak vzácnější. Na rozdíl od většiny ostatních nočních motýlů létá dlouhozobka přes den za poledního slunce a i v noci, podobně jako ostatní dlouhozobky.
Popis
Dlouhozobku lze poznat podle rychlého kmitavého letu a mimořádně dlouhého sosáku, který má těsně pod tykadly. Je poměrně malá, s rozpětím předních křídel cca 5 cm, každé křídlo je tak 2 až 2,5 cm dlouhé. +more Zavalitější tělo a první pár křídel mají šedohnědou barvu, druhý pár křídel je do oranžova, proto se zdá, jako kdyby měla jen jeden pár křídel. Zadeček je poset odstávajícími šupinami s bílými a černými skvrnkami.
Vajíčko
Samičky během sání potravy kladou vajíčka, která mají nazelenalou barvu, po jednom na svízel, na ptačince a podobné. Vajíčka jsou malá, hladká a kulatá.
Housenka
Po 4 až 6 dnech se z vajíček líhnou malé zelené housenky, které jsou na hřbetě bíle tečkované. Housenka se vyvíjí přibližně 20 dnů, načež se následně zakuklí.
Jelikož se dlouhozobka vyvíjí v Česku v průběhu roku ve dvou generacích, první generace housenek se objevuje mezi červnem až srpnem a druhá mezi zářím a říjnem. Mezi hostitelské rostliny, na kterých se housenka živí, patří různé druhy svízelů.
Kukla
Housenka před stadiem kukly změní barvu na hnědou a vytvoří si řídký podzemní kokon, ve kterém se zakuklí. Kukla je světle okrově zbarvená s tmavším žilkováním. +more Dospělci se líhnou z kokonu v poledních hodinách a po ztuhnutí křídel odlétají.
Výskyt
Dlouhozobka svízelová patří mezi tažné druhy. Vyskytuje se na okrajích lesů, výslunných stráních, ve stepních oblastech, parcích, zahradách a často i uprostřed velkoměst. +more Byla pozorována i vysoko v horách, kde se může rozmnožovat, ale kvůli chladnému podnebí zde nemohou generace dlouhodobě přežívat a populace je závislá na migrujících jedincích z nižších oblastí.
Vzhledem ke své nenáročnosti se vyskytuje v celé Evropě vyjma nejjižnějších oblastí od Portugalska po Turecko. Mimo Evropu se vyskytuje taktéž v severní Africe a Asii. +more Trvale se vyskytuje v jižní Evropě a v teplejších částech střední Evropy. Na území České republiky migruje každoročně velký počet jedinců z jižnějších oblastí převážně v průběhu května.
V Česku
Do Česka přilétá každoročně dlouhozobka na začátku léta z jihu. Imaga létají od srpna do pozdního podzimu, kdy se opět vracejí na jih do teplejších krajin, aby se následujícího roku tito jedinci vrátili opět na území zrodu. +more Při pátrání po potravě vystupuje v moravských horách až do výšek kolem 1000 m.
Způsob života a potrava
Dlouhozobka se sice řadí mezi noční motýly, přesto je možné ji potkat spíše za dne, kdy saje nektar z květů všemožných druhů rostlin. V přírodě jsou to nejčastěji hadince, mydlice, bodláky, hvozdíky a různé druhy chrp, v zahradách pak plaménky, kakosty či petúnie. +more Na rozdíl od jiných druhů motýlů není vybíravá a nachází se všude, kde je dostatek rozkvetlých květin. Při sání neusedá na květ a rychlým třepotáním křídel, podobným kolibřičímu letu, se udrží ve vzduchu. Proto v případě laiků dochází k záměně dlouhozobky s kolibříkem.
Galerie
Macroglossum stellatarum MHNT dos. jpg Macroglossum stellatarum MHNT ventre. +morejpg Macroglossum stellatarum01. jpg| Macroglossum stellatarum2. jpg| IC Macroglossum stellatarum2. JPG| hummingbird_hawkmoth_a. jpg| Dlouhozobka svizelová1. JPG File: Macroglossum_stellatarum_MHNT_sur_Raiponce. jpg |Macroglossum stellatarum.