Cesko.wiki Druhá moderna
Author
Albert FloresDruhá moderna je označení pro období, které přichází po klasické moderne a trvá přibližně od roku 1960 do současnosti. Toto označení pochází z angličtiny, kde se používá termín "postmodern", který však v češtině může mít i jiný význam. Druhá moderna se od klasické moderne liší především svým přístupem k umění a kultuře. Zatímco klasická moderna se snažila odstranit tradici a vytvořit nový a univerzální jazyk umění, druhá moderna se zaměřuje spíše na rozmanitost a pluralitu. Umělci se již nebojí využívat různých technik a stylů a často propojují různé žánry a média. Druhá moderna je také silně ovlivněna postindustriální společností a technologickým pokrokem. Umělecká díla často reflektují rychlý vývoj technologií a globalizaci. Druhá moderna také klade důraz na participaci a interaktivitu diváků, kteří se mohou stát součástí samotného uměleckého díla. Mezi přední představitele druhé moderny patří například Andy Warhol, Cindy Sherman, Damien Hirst nebo Jeff Koons. V Česku je druhá moderna zastoupena například umělci jako Jiří Černický nebo David Černý.
Druhá moderna je termín vytvořený německým sociologem Ulrichem Beckem, který tak nazývá současnost, tedy období po tzv. „první“ moderně - industrializované společnosti.
Definice
První moderna přišla s Průmyslovou revolucí, kdy se stávající zemědělská společnost přetvořila na společnost industrializovanou. Druhá moderna ji přetváří v novou a více reflexivní síťovou, informační společnost. +more Podle Becka moderna tedy nezanikla a díky reflexi "vedlejších důsledků vedlejších důsledků sebe sama" se transformovala, nebo by se měla proměňovat. Tento názor lze ukázat na tzv. ekologických skupinách, které vznikly jako důsledek znečišťování přírody a ekologické krize, která je zase důsledkem předchozí obrovské industrializace. Reflexe je nejvýznačnější vlastností druhé moderny, a z toho důvodu je také nazývána reflexivní modernizací. Další vlastnosti jsou odmítání původního oddělování přírody a kultury, vyloučení nekonečného ekonomického růstu a přímočarého pokroku. Druhá moderna přímo navazuje na první, a není od ní odtržena. Začíná existovat, když se předchozí věk mění s pomocí reflexe.
Druhá moderna není pouhou teorií o současném světě, ale stane se formou budoucího uskupení společnosti nebo způsobem přemýšlení o společnosti. Po první moderně nezůstaly jen vedlejší důsledky a jejich vedlejší důsledky, ale také i původní způsob uvažování, který se musí změnit. +more Tím novým způsobem uvažování myslí Beck nejen reflexi již zaběhlých pořádků, ale také použití zákonitostí moderny na sebe samu a tím se vytvoří zcela nový, racionalizovaný běh světa.
Riziková společnost
Hlavní článek: Riziková společnost
Druhá moderna si je vědoma nových rizik, týkajících se všech forem života, rostlin, zvířat a člověka. Tyto rizika vznikla díky velkým úspěchů moderny při řešení problému lidského nedostatku. +more Systémy, které se předtím zdály být schopné poskytovat ochranu před přírodními i společenskými problémy, jsou mnohem více vnímány, jako stvořitelé nových člověkem vytvořených globálních rizik. Je to důsledek jejich fungování. Tyto systémy se stanou součástí problému, nikoliv řešením. Modernizace a pokroky v šíření informací vytvářejí zcela nové sociální problémy, např. počítačovou kriminalitu. Mezitím vědecké pokroky otevírají nové oblasti bádání - klonování či genetická modifikace. V těchto nových sférách se rozhoduje bez dostatečné znalosti dlouhodobých následků.
Beck si těchto čerstvých dilemat vytvořených touto reflexivní modernizací všiml, a proto přišel s "kosmopolitní perspektivou", která překoná problémy světa, v němž již národní zájmy nejsou prosazovány pouze na státní úrovni. Neexistuje společnost založená pouze na státním základu. +more Společnost se mění na kosmopolitní a rizika jsou projednávána v globálním měřítku. Jedním z důkazů tohoto přechodu, je válka v Kosovu a následné nálety NATO na Bělehrad. V předchozím světě první moderny byla lidská práva pouhou vnitřní záležitostí daného státu. Dnes západní státy v čele s USA mohou vojensky zakročit proti jakékoliv zemi, která tyto nejvyšší konvence nerespektuje. Tyto události podle Becka dokumentují přechod k novému, kosmopolitnímu světu.
Společnost vědění
Druhá moderna je také spojena s tzv. společností vědění, vyznačující se pluralizací různých typů znalostí. +more Právě pro ni jsou význačná vědomostně-závislá rizika, nejistoty, které vytváří informační svět sám o sobě.
Odpor vůči druhé moderně
Objevily se různé formy odporu vůči druhé moderně, mezi nimi např. euroskepticismus.
Sám Beck vidí Al-kajdu, jako důsledek druhé moderny a zároveň je jejím největším nepřítelem, nejen ve způsobu používání informačních technologií, ale také ve své synkretické ideologii.