Druhá bitva u Taipale
Author
Albert FloresVuokse až k městu Summa Druhá bitva u Taipale v sovětsko-finské zimní válce roku 1940 byla součástí druhé ofenzivy Rudé armády, kdy se především rozhodovalo o směru hlavního úderu - buď na Käkisalmi přes Taipale a Kiviniemi, nebo na Antreu podél řeky Vuoksy, nebo přes město Summa a dále po silnici na Vyborg. Operační plán útoku na Výborg byl dokončen 18. ledna 1940 a s definitivní platností schválen 3. února. Plán počítal s tím, že vojska 7. a 13. armády klamně zaútočí na celou délku Mannerheimovy linie, ovšem hlavní útok měl být veden v oblasti města Summa.
Během měsíce ledna dosáhl počet nasazených vojsk Rudé armády 45 divizí, přičemž na Karelské šíji měla Mereckovova a Grendalova armáda celkem 25 střeleckých divizí, 8 tankových brigád a 17 pluků těžkého dělostřelectva - celkem 600 000 vojáků, 3137 děl a minometů a 2000 tanků. Podle finských odhadů měla Rudá armáda převahu 4:1 v pěchotě, 25:1 v dělostřelectvu a absolutní převahu v tancích a bojových letadlech. +more Koncem ledna bylo provedeno pět demonstrativních útočných akcí, což měla být příprava a testování nového decentralizovaného přístupu velení před zahájením hlavní ofenzivy, jejíž začátek byl naplánován na 11. února 1940.
Průběh bitvy
20. ledna zahájily ruské jednotky masivní útok prakticky na celém frontové úseku (výjimkou bylo samotné ústí řeky). +more Podařilo se jim na několika místech postoupit asi 50-100 metrů, v noci ale byly finským protiútokem vrženy zpět. 21. a 22. ledna pokračovala celá akce, ovšem už s podstatně menší razancí. Účelem bylo spíše Finy utahat, než vážný pokus o průlom.
25. ledna se Rudá armáda pokusila obchvátit Taipale ze severu, přes zamrzlé Ladožské jezero. +more Následující 4 dny se odehrály ve znamení prudkých bojů o malý ostrov při ústí řeky Taipale. Ten v tomto období 5x změnil majitele (obsazen Rusy, dobyt zpět Finy, znovu dobyt Rusy, znovu dobyt Finy a nakonec definitivně obsazen Rusy, kteří museli na jeho obsazení a zajištění nasadit tanky). 28. ledna učinily ruské jednotky pokus o výpad z ostrova podél pobřeží, ale byly zmasakrovány baterií Jariseva a další pokusy vzdaly.
29. ledna další masívní útok na většině fronty, jeho těžiště je proti bažinám Terenttilä, jejichž jižní části Finové začali říkat Surmansuo - Bažina smrti. +more Útok pokračuje i další den. Bez relevantního výsledku.
Následuje více než týden rušivých bojů. 8. +more února zahájí Rudá armáda další ofenzívu. Počet děl je zdvojnásoben a dělostřelecké bombardování je nyní nepřetržité, neustává ani v noci. Zároveň se do bitvy zapojuje ruské letectvo, které po celý den prakticky bez přestání bombarduje baterie Jariseva a Kaarnajoki. Opět zuřivý úder po celé šíři fronty okolo Taipale. Opět je jeho hlavní těžiště v oblasti Bažin smrti. Finové jej odrazí jen s největším vypětím. Těžké ztráty na obou stranách. Další dny se situace nemění. Sověti čas od času dobudou některou z pozic, ale vždy jsou nočními protiútoky smeteni zpět. Ztráty 10. divize začínají enormně narůstat. 15. -17. února přichází další zklidnění.
18. února - generální útok. +more Všechny hlavní finské pozice v oblasti Terenttilä a většina v oblasti Kirvesmäki padly. Byla ztracena většina kulometů. Padla drtivá většina obránců včetně všech místních velitelů. Do protiútoku byly nasazeny veškeré rezervy, včetně kuchařů, spojovacích důstojníků a zdravotníků, zpět se však podařilo získat jen část ztracených pozic. 19. února pokračují zuřivé boje. K masívním úderům po Taipalské frontě se přidávají útoky po zamrzlých jezerech Suvanto a přes Ladožské jezero, jsou však zastaveny pobřežními bateriemi. Baterie Jariseva však přitom spotřebovala veškerou munici a další již není možné dodat. Finové proto demontují děla a odvezou je pryč, namísto nich jsou vyrobeny a instalovány makety ze dřeva jako falešný cíl pro ruské bombardéry. 20. února přichází další velký úder a ruské jednotky postoupí o 1,5 km do hloubi finských pozic, padly všechny hlavní pozice, avšak Finové již mají připravenou rezervní linii v hloubi lesů a bažin. Útok na ni skončí zmasakrováním nepřipravených Sovětů. Další útoky jsou proto nuceni zastavit - ztratili už příliš mnoho mužů a nyní se omezují jen na menší a dílčí útoky - plus nepřetržité bombardování. A čekají na posily.
21. února přichází strašlivá rána pro obranu jezera Suvanto. +more Pevnost v Patoniemi byla nešťastně zasažena 250 mm granátem, který pronikl dovnitř, přivedl k výbuchu velkou část munice a vyřadil 3 děla (dvě z nich se však posléze podařilo opravit). 26. -29. února pokračuje nepřetržité bombardování a lokální útoky. V noci na 1. března padl na finské straně olympionik Martti Marttelin. Další velká ofenzíva Rudé armády v této oblasti se nepředpokládá, neboť Mannerheimova linie již byla prolomena u Summy a těžiště všech akcí se přesunulo tam.
1. -7. +more březen nepřetržité bombardování a lokální boje. Finové zkracují své obranné linie v hloubi lesů a bažin. 8. března zaujali Finové definitivně pozice na nové linii. Všechny staré pozice, krom těch u ústí Taipale byly opuštěny, stejně jako myšlenky na jejich znovudobytí. Ruské jednotky si toho nevšimnou a zahajují prudký útok na opuštěné pozice. Je úspěšný a mrtvých mají jen málo (několik jejich mužů zabili odstřelovači a pár se jich postřílelo navzájem).
10.-13. března nová ofenzíva proti pozicím Finů, ale bez úspěchu. Jediný nadějný pokus o průlom 10. března zlikvidovalo rudoarmějcům jejich vlastní dělostřelectvo.
13. března v 11:00 vstoupilo v platnost příměří. Druhá bitva o Taipale skončila.
Zhodnocení bitvy
Celkově lze zhodnotit druhou bitvu u Taipale jako finský úspěch, neboť 10. divize dokázala udržet své pozice, aniž by musela žádat ostatní úseky o významnější posily.
10. divize finské armády ztratila v obou bitvách 150 důstojníků a 4500 vojáků (mrtví a těžce ranění). +more Ztráty Rudé armády se odhadují na 20 000 až 30 000 mužů (jen v první bitvě byly zdecimovány dvě ruské divize a jedna tanková brigáda).