Druhé posouvání hlásek

Druhé posouvání hlásek je jev v češtině, který se vyskytuje při vzájemném ovlivňování sousedních hlásek ve slově. Jedná se o fonetický jev, který způsobuje změnu výslovnosti hlásek v některých případech. Druhé posouvání hlásek se projevuje především ve spojení souhlásek, kdy se vlivem sousedících hlásek mění jejich výslovnost. Jev druhého posouvání hlásek lze pozorovat u některých souhlásek, především u souhlásek s přízvukem, jako jsou "d", "t", "s" a "z". V určitých případech dochází při jejich spojení ke změně výslovnosti na "ď", "ť", "š" a "ž". Tento jev se týká především případů, kdy je jedna ze souhlásek s přízvukem na konci slova a následuje samohláska. Druhé posouvání hlásek je důležitým fonetickým jevem v češtině, který ovlivňuje výslovnost a správnou interpunkci slov. Správné výslovnosti a rozlišování těchto změn je klíčové pro porozumění a správné používání češtiny.