Dural

Duralová konstrukce Zeppelinu Dural nebo duraluminium (z lat., „tvrdý hliník“) je obchodní označení pro různé slitiny obvykle 90-96 % hliníku a 4-6 % mědi s menšími přísadami hořčíku, manganu aj. Oproti čistému hliníku (hustota 2,7 g/cm3) je dural jen nepatrně hustší (typicky 2,8 g/cm3), ale až pětkrát pevnější v tahu i tvrdší. Pevnost i tvrdost se zvyšuje tepelným opracováním a zušlechťováním, podobně jako u ocelí. Dural se velmi snadno obrábí, spojuje se svařováním v ochranné atmosféře, pájením s pomocí speciálních tavidel, nýtováním nebo lepením. Dural je chemicky odolný a dá se velmi dobře povrchově upravovat a barvit (eloxování). Nedostatkem duralových slitin je malá schopnost tlumit otřesy a pohlcovat rázy, neboť mají malou anelasticitu.

Dural byl poprvé vyroben v roce 1906 Alfredem Wilmem v Německu (jeho složení bylo 95 % Al, 4 % Cu, 0,5 % Mg, 0,5 % Mn) a hojně se používá hlavně v automobilovém průmyslu, při stavbě letadel a lodí, ve stavebnictví, při výrobě sportovních a zdravotnických potřeb i jinde. Vyrábějí se duralové plechy, dráty, tyče, trubky, dural se využívá také k výrobě duralových šípů a odlehčených duralových luků, přesných a často velmi složitých tažených profilů (např. +more na okenní rámy) a z duralu se také odlévá.

Třídy hliníkových materiálů

2000 - nesvařitelné, vytvrditelné za tepla, dobrá pevnost; použití na komponenty; duralové slitiny (AlCuMg), * 3000 - slitiny AlMn, * 5000 - svařitelné, nevytvrditelné, * 6000 - svařitelné (musí se ještě ale tepelně upravit), vytvrditelné za tepla. Slitiny AlMgSi, * 7000 - svařitelné, vytvrditelné za tepla; slitiny AlZnMg, * 7075 - nejpevnější hliníková slitina.

Externí odkazy

Kategorie:Slitiny