Důl Austria III

Technology

12 hours ago

Author

Důl Austria III byl hnědouhelný hlubinný důl v okrese Ústí nad Labem v Severočeském hnědouhelném revíru.

Historie dolu

V 60 letech 18. století byl vyhlouben největší důl v dnes již zaniklé obci Zalužany, který nesl název Austria. +more Během jeho existence došlo k výměně několika vlastníků a došlo i na změnu jmen. Vlastníci dolů byly: akciová společnost Perutz & Cons, následně Drážďanská uhelná společnost, Hnědouhelná společnost Austria v Teplicích a Hnědouhelné těžařstvo Freiheit, s. r. o. , Chabařovice. Vznik dolu Austria I se datuje k roku 1862. V roce 1885 byl důl Austria I přejmenován na důl Austria II, roku 1983 došlo ke sloučení se sousední jámou a doly byly označeny společným názvem Austria III. Následující přejmenování se událo v roce 1901, nový název byl Austria IV. Důl se nacházel na katastru obce Zalužany. Byl to důl plynující. Těžba hnědouhelné sloje byla prováděna tzv. podrubáváním. V roce 1931 byl důl uzavřen.

Těžba hlubinných hnědouhelných dolů v oblasti Chabřovice skončila po útlumu v 60. letech 20. +more století, kdy se začalo prosazovat povrchové dobývání. V roce 1977 začala těžební činnost v lomu Chabařovice. Z lomu bylo vytěženo 61 miliónu tun hnědého uhlí. Po roce 1991 dochází k postupnému útlumu a likvidaci a v roce 1997 skončila těžba, zpracování a odbyt uhlí v Chabařovicích. Od roku 1950 byla obec Zalužany postupně likvidována důlní těžbou. Na původním místě lomu vzniklo vodní jezero Milada.

Havárie roku 1917

Způsob těžby podrubáváním měl za následek, že často docházelo ke styku nadložních stařin s kyslíkem, který vnikal do volných prostorů a vzniku samovznícení uhlí v těchto nadložních stařinách. Během válečného období 1. +more světové války došlo 21. prosince 1917 k propadnutí zapařeného uhlí do prostorů důlního díla. Do vzniklé kaverny (volný prostor), kde se nacházelo místo vzniku záparu, začal proudit kyslík a následkem toho došlo k otevřenému požáru.

Na místě mimořádné událostí se v té chvíli nacházelo 27 horníků. Důlní požár nebylo možné hasit přímým zásahem, z důvodu nefunkčnosti požárního rozvodu v dole. +more Požární zplodiny s vysokým obsahem oxidu uhelnatého (CO) začaly ohrožovat horníky v dole. Z počtu 27 se jen čtyřem podařilo útěkem k výdušné jámě zachránit. Zbývajících 23 horníků bylo otráveno oxidem uhelnatým.

Důl byl po havárii do roku 1918 uzavřen. Po roce 1918 došlo k jeho znovu obnovení pod novým názvem „Freiheit I“ a následně „Svoboda I“, těžba pokračovala až do roku 1931, kdy byla těžba na dole definitivně ukončena.

Příčina havárie

Jako příčina havárie se uvádí zanedbání a špatná likvidace vzniklého endogenního požáru. Během válečného období docházelo k častému rabování dolů z důvodů neodborného rozhodnutí vojenského dozoru na úkor báňských doporučení, tomu se nevyhnul ani důl Austria.

Odkazy

Reference

Literatura

MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. +more Ostrava: Montanex, 2008. * MĚCHÝŘ,Jan;MATĚJČEK,Jiří. Černé milióny . Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství. 1987. 336 s.