Eliška Rejčka

Eliška/Alžběta Rejčka, též Alžběta Polská či Richenza ( Ryksa Elżbieta; 1. září 1288 Poznaň - 18. října 1335 Staré Brno) byla dvakrát česká a polská královna. Poté, co podruhé ovdověla, se stala životní partnerkou Jindřicha z Lipé. Usídlila se nejprve do svých věnných měst (konkrétně do Hradce Králové), aby posledních zhruba 15 let svého života pak strávila v moravské metropoli v Brně.

Dětství a výchova

+more_Velkopolský'>Přemysla II. Velkopolského Eliška jako pokorná donátorka (Brevíř královny Elišky Rejčky) Antifonáře královny Rejčky Eliščina pečeť Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, místo Rejččina a Jindřichova posledního odpočinku Richenza byla jedinou dcerou polského velkoknížete a od roku 1295 krále Přemysla II. Velkopolského a Rixy Švédské, dcery sesazeného švédského krále Valdemara Birgerssona. Krátce po jejím narození Rixa Švédská zemřela a roku 1293 se otec potřetí oženil s Markétou Braniborskou.

Shodně s tehdejšími zvyklostmi byla Richenza již roku 1291 zasnoubena s Otou Braniborským, synem braniborského markraběte Albrechta III. +more a bratrem její macechy Markéty Braniborské. Dětství strávila pod dohledem své tety Anny, starší sestry Přemysla II. , v cisterciáckém klášteře v Owińskách nedaleko Poznaně. Tam se nejspíš také dozvěděla o násilné smrti svého otce, jenž byl 8. února 1296 zavražděn v polském městě Rogožně. Po smrti otce se Richenzy ujala její nevlastní matka a odvezla ji do Braniborska. K plánované svatbě nakonec nedošlo, poněvadž Ota Braniborský nečekaně zemřel.

Dvakrát královnou

V srpnu roku 1300, ve svých dvanácti letech, se Richenza provdala za ovdovělého českého krále Václava II. +more, jehož první manželka Guta Habsburská zemřela o tři roky dříve. Václav tak svůj nárok na polskou korunu podepřel dynastickým svazkem s dcerou posledního korunovaného polského krále. Po sňatku se o Richenzu tři roky starala sestra Václavovy matky, zesnulé královny Kunhuty, vévodkyně - vdova po Leškovi Černém Griffina Haličská. Pobývaly spolu na hradě v Budyni nad Ohří.

26. května 1303 byla vratislavským biskupem +more_z_Vrbna'>Jindřichem z Vrbna v bazilice svatého Víta na Pražském hradě korunována českou a polskou královnou. Při té příležitosti přijala jméno Alžběta; Rejčka je zkomoleninou jejího původního jména.

Václav II. zemřel již v červnu 1305, několik dní po narození dcery Anežky. +more V sedmnácti letech se tak z Rejčky načas stala vdova s nelehkým postavením. Po manželově skonu se ocitla v nepřízni Přemysloven. Mladý král Václav III. byl zavražděn v roce 1306 a přemyslovský rod tak měl už jen ženské potomky. Roku 1306 usedl na uprázdněný český trůn Rudolf Habsburský a zvolil si za manželku Elišku Rejčku. Jeho sok Jindřich Korutanský, manžel nejstarší Přemyslovny Anny, utekl ze země i s chotí.

Po roce manželství Eliška znovu ovdověla, když Rudolf zemřel při obléhání Horažďovic.

Královna vdova

Oba zemřelí manželé na Elišku štědře pamatovali v odkazech. Jako zástavu obdržela pět českých měst (Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Poličku a Vysoké Mýto).

Mladá vdova podporovala v nárocích na český trůn Rudolfova bratra Fridricha. +more Starší historiografie Rejčce vyčítala prohabsburský postoj, byl to ale především důsledek jejího postavení. Vztahy s Přemyslovnami ji donutily utéci z Pražského hradu a uchýlit se pod ochranu Habsburků.

Rok 1308 znamenal pro Habsburky ztrátu většiny mocenských pozic. Jejich posádky usazené v Eliščiných věnných městech utrpěly drtivou porážku v bitvě u Opočna a nedlouho poté byl zavražděn římský král +more_Habsburský'>Albrecht I. Habsburský. Rakouský vévoda Fridrich, zbaven své hlavní opory, byl nucen vzdát se téhož roku ve Znojmě všech habsburských nároků na český trůn a dát generální pardon všem habsburským příznivcům v zemi.

Rejčka se spolu s dcerou usadila v Hradci Králové. Při příjezdu nového českého krále Jana Lucemburského do Prahy v roce 1310 jej ve vyjednáváních se šlechtickými předáky podpořila i „hradecká královna“. +more Po jejím boku se začal objevovat mocný šlechtic Jindřich z Lipé. Pan z Lipé se stal Richenziným dlouholetým druhem a milencem.

Válka královen

V zemi vykrystalizovaly dvě skupiny šlechty, jedna vedená Jindřichem a Rejčkou, druhá Eliškou Přemyslovnou a Vilémem Zajícem z Valdeka. Jindřicha totiž mnozí považovali za většího ochránce českých zájmů než Lucemburka a ctižádostivou královnu Elišku Přemyslovnu. +more Jindřich z Lipé byl 26. října 1315 na Pražském hradě snad z popudu Elišky Přemyslovny a s královým souhlasem zajat a uvězněn v okovech na hradě Týřově. Část české a moravské šlechty se za Jindřicha postavila a Jan Lucemburský byl nucen ho po šesti měsících věznění za zástavu několika hradů a šesti rukojmí propustit a Elišce vyplatil 10 tisíc hřiven stříbra, aby získal její věnná města.

Šťastná léta v Brně

Po roce 1318 se Rejčka přestěhovala na Moravu, kde Jindřich zastával úřad zemského hejtmana. Lesk jejich dvora si podle současníků v ničem nezadal s dvorem královským. +more Tou dobou se obnovily i dobré vztahy mezi králem Janem, Rejčkou a jejím životním druhem. Roku 1323 Eliška založila ženský cisterciácký klášter na Starém Brně se špitálem a bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Druhou abatyší (1326-1346) starobrněnského kláštera Aula Sancta Mariae byla Kateřina, dcera pana Jindřicha z Lipé. Roku 1324 pak Alžběta Rejčka zakládá farní kostel svatého Vavřince v Brně-Komíně. Zasloužila se rovněž o vznik souboru devíti cenných iluminovaných rukopisů liturgických knih, kdy původ této skupiny knih není dodnes úplně objasněn Rukopisy jsou mimořádnou ukázkou gotické knižní malby. Po zrušení kláštera cisterciaček během josefinských reforem v roce 1782 byl soubor rozptýlen, šest rukopisů je dnes uloženo v Rakouské národní knihovně, dva v Rajhradském klášteře a jeden v Moravském zemském archivu.

Roku 1329 zemřel druh Elišky Rejčky Jindřich z Lipé, který byl následně pohřben v jižní lodi baziliky Nanebevzetí Panny Marie

V roce 1333 podnikla Rejčka společně se svou dcerou pouť do Porýní, odkud přivezla řadu svatých ostatků. Zemřela roku 1335 a byla pochována pod podlahou v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně na nejčestnějším místě před hlavním oltářem.

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. e-stredovek. +morecz/post/richenza-alzbeta-rejcka/]Eliška Rejčka[/url] na e-Středověk. cz * [url=http://www. radio. cz/cz/clanek/58772]Jaké měli ženy poslední Přemyslovci. [/url], Radio Praha (v příloze záznam rozhlasového pořadu) * [url=http://www. hradeckydvur. net//]Dvůr hradecké královny Rejčky[/url] * [url=https://www. e-stredovek. cz/post/durynk-zabil-krale-jiny-se-jim-mohl-stat/]Příběh posledních Přemysloven…[/url] * [url=https://www. e-stredovek. cz/post/eliska-rejcka-a-polsko/]Eliška Rejčka a Polsko[/url] na e-Středověk. cz.

Kategorie:Piastovci Kategorie:České královny Kategorie:Polské královny Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Narození v Poznani Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Brně Kategorie:Narození 1. +more září Kategorie:Narození v roce 1288 Kategorie:Úmrtí 18. října Kategorie:Úmrtí v roce 1335 Kategorie:Ženy Kategorie:Milenky českých šlechticů.