Emil Probszt von Ohstorff

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Emil svobodný pán Probszt von Ohstorff (7. května 1838 Košice - 18. listopadu 1913 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1857 a zúčastnil se několika válek, později několik let mimo jiné strávil u posádek v Praze. Svou kariéru završil jako velitel 12. armádního sboru (1896-1905). V roce 1898 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1905 byl povýšen na barona.

...

Životopis

Byl synem c. k. +more podplukovníka Wilhelma Probszta povýšeného v roce 1870 do šlechtického stavu. Emil studoval v letech 1850-1857 na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík vstoupil do aktivní služby k pěšímu pluku č. 34. V hodnosti nadporučíka se jako pobočník velitele armádního sboru zúčastnil války se Sardinií (1859). Jako štábní důstojník Severní armády v hodnosti kapitána u 3. hulánského pluku se zúčastnil v roce 1866 prusko-rakouské války. V letech 1870-1873 působil v císařské vojenské kanceláři. V roce 1873 byl povýšen na majora a sloužil u 11. husarského pluku. Od roku 1876 byl v hodnosti podplukovníka štábním důstojníkem 9. pěší divize v Praze, odkud byl později převelen do Košic. V roce 1879 byl povýšen na plukovníka a v letech 1881-1885 byl šéfem štábu armádního sboru ve Štýrském Hradci.

V roce 1885 dosáhl hodnosti generálmajora a stal se velitelem 24. pěší brigády v Krakově, odkud byl převelen k 12. +more pěší brigádě ve Štýrském Hradci (1887-1888) a následně velel 53. pěší brigádě v Terstu (1888-1890). V roce 1890 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a dalších šest let strávil v Praze jako velitel 9. pěší divize (1890-1896). Nakonec v letech 1896-1905 zastával funkci velitele 12. armádního sboru v Sibiu. V roce 1898 dosáhl druné nejvyšší armádní hodnosti polního zbrojmistra. K datu 1. srpna 1905 byl penzionován, později ještě obdržel titulární hodnosti generála pěchoty.

Tituly a ocenění

Od roku 1870 spolu s otcem užíval šlechtický titul. Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1897 titul c. +more k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1897 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 51. Při příležitosti odchodu do penze byl v roce 1905 povýšen do stavu svobodných pánů. Během vojenské kariéry získal také několik ocenění, byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, rytířem Leopoldova řádu, držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Dále byl nositelem několika zahraničních vyznamenání, pruského Řádu koruny I. třídy, Řádu württemberské koruny I. třídy a komandérem Řádu rumunské hvězdy.

Rodina

V roce 1875 se ve Štýrském Hradci oženil s Mariannou Gasteigerovou von Rabenstein (1853-1888). Z manželství se narodily dvě děti. +more Dcera Valerie (1876-1951) se provdala za plukovníka barona Wilhelma Reichlina von Meldegg (1876-1947). Syn Günther (1887-1973) byl důstojníkem c. k. armády, později se uplatnil jako spisovatel a byl autorem řady odborných prací z oboru historie a numismatiky ve vztahu k rakouským zemím.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top