Encovany (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Encovany jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Polep v okrese Litoměřice. Vznikl přestavbou gotické tvrze v šestnáctém století. Po roce 1673 proběhla částečná barokní přestavba a další drobné úpravy probíhaly v osmnáctém a devatenáctém století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Vstupní portál Věž

Encovany od roku 1335 patřily chotěšovskému klášteru, který byl jejich majitelem až do roku 1563, ale po většinu doby se nacházely v zástavním držení různých šlechticů. Gotická tvrz zde vznikla snad již roku 1335 nebo až na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. +more První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1508.

V Encovanech vzniklo po roce 1511 letní sídlo chotěšovských premonstrátek. V postě roku 1533 strahovský opat Jan při vizitaci zjistil takový pokles kázně, že po marných pokusech zavést opět disciplínu požádal tepelský opat, bezprostřední nadřízený chotěšovského konventu, přímo krále o zakročení. +more Po ukončení vyšetřování nařídil král Ferdinand I. Encovany roku 1543 zastavit a roku 1563 prodat. Tak zanikl majetek chotěšovského kláštera na území litoměřické diecéze.

Zástavním majitelem se od roku 1543 stal místokancléř Českého království Osvald Zejdlic ze Šenfeldu, který o dvacet let později klášteru vyplatil 8750 kop grošů, a vytvořil tak samostatné panství. Osvald zemřel roku 1589 a o několik týdnů později ho následovala jeho manželka Lukrecie z Wittennu. +more Manželé byli pohřbeni v hrušovanském kostele Narození Panny Marie a správy panství se ujal jediný syn Rudolf Zejdlic ze Šenfeldu.

Noví majitelé na místě staré tvrze zahájili stavbu renesančního zámku, která proběhla v letech 1563-1602, nebo již v první polovině šestnáctého století. Rudolf zemřel v roce 1602 a panství získal sňatkem s vdovou Ludmilou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, zemský sudí Ladislav Zejdlic ze Šenfeldu. +more Během českého stavovského povstání se přidal na stranu českých stavů, za což neušel císařskému trestu. Jeho majetek byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1623 zkonfiskován. Krátce ho ovládl v roce 1631 při saském vpádu do Čech, ale později musel odejít do Pirny, kde roku 1632 zemřel. Zámek byl poté, co jej kněžna Polyxena Lobkowiczová z Pernštejna již v roce 1623 řádně zakoupila, připojen k lobkovickému roudnickému panství.

Architekt Antonio della Porta vypracoval projekt přestavby encovanského zámku pro Václava Eusebiua Popela z Lobkowicz, ale na jeho podkladě byly doplněny pouze arkády severního a východního křídla. Na zámku pak sídlily místní panské úřady a do roku 1923 zde bydleli lobkovičtí úředníci.

Za druhé světové války zámek obývalo gestapo, krátce padl do správy Hitlerjugend a po roce 1945 byl na základě Benešových dekretů znárodněn.

Jeho stav ovšem nejvíce poznamenala komunistická éra. Po roce 1948 byl jeho interiér soustavně ničen a inventář rozkraden.

Potom zámek sloužil, mimo jiné, také jako depozitář Zemědělského muzea v Praze.

Po roce 2000 bylo do oprav zámku investováno více než deset miliónů korun. V roce 2013 byla dokončena kompletní rekonstrukce střechy. +more Od roku 2014 byl zámek na prodej s vyvolávací cenou 11,9 miliónů korun. Momentálně je v soukromém vlastnictví.

Stavební podoba

Zámeckou budovu tvoří čtyři křídla postavená okolo obdélného dvora. Podobu gotického sídla neznáme, ale z část renesanční stavby se zachovala v jihozápadním nároží, ve kterém stojí také schodišťový přístavek, kam byla přenesena ostění dvou pozdně gotických portálků s profilovaným a přetínaným ostěním a šroubovanými patkami. +more Ostatní křídla s jihovýchodní věží byla postavena v období vrcholné renesance. Okna v průčelí jsou usazena v renesančních ostěních a nároží zdůrazněna omítkovým kvádrováním. Do dvora se vjíždí z jižní strany půlkruhově sklenutou bránou, v pravoúhle bosovaném rámu s brankou pro pěší. Nádvoří je v přízemí východního a severního a ve druhém patře severního a západního křídla lemované arkádami. Původně bývaly arkády i v prvním patře, ale později byly zazděny. Přízemní místnosti a některé prostory v první patře jsou zaklenuté hřebínkovými nebo valenými klenbami s lunetami. V interiéru věže a prvního patra jihozápadního nároží se dochovaly fragmenty renesančních maleb.