Erechtheion
Author
Albert FloresErechtheion je antický chrám v Athénách v Řecku, pojmenovaný po athénském králi Erechtheovi, který se podle legendy zúčastnil trojské války. Chrám byl postaven mezi lety 421 a 407 př. n. l. na akropoli v Athénách a sloužil jako kultovní místo pro různé bohy. Je považován za špičkové dílo helénistického umění. Erechtheion je postaven ve stylu jednoduchého dórského chrámu s přidaným portikem v korintském stylu. Má asymetrický půdorys s několika výklenky a místnostmi. Nejznámější částí chrámu je tzv. "atraktivnost" (Hrisalida), která je zdobena sochami řeckých bohů jako je Athéna, Poseidón a Héfaistos. Erechtheion byl vážně poničen během osmanské okupace a většina jeho originálního vybavení byla zničena. Nicméně, v roce 1979 byl chrám zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes je Erechtheion významnou turistickou atrakcí v Athénách a symbolizuje bohatství a krásu starověkého řeckého umění.
Erechtheion od jihozápadu Erechtheion od východu Karyatidy (korai) Erechtheion je chrám na severním okraji Akropole v Athénách, vybudovaný v letech 420-406 př. n. l. v iónském slohu, patrně z podnětu Periklova a snad za účasti sochaře Feidia. Jako architekti se uvádějí Mnésiklés nebo Filoklés z Acharnai a Archilochos z Agryle.
Popis
Chrám stojí na místě, kde měl stát palác legendárního krále Erechthea, snad jako náhrada za Peisistratův chrám Athény Polias, který roku 480 př. n. +more l. zbořili Peršané. Nový chrám sdružoval celkem 13 rozdílných kultů. Byla v něm posvátná dřevěná socha městské bohyně Athény, podle pověsti spadlá z nebe a každoročně k slavnosti Panathénají zdobená květy. Byla v něm trhlina v zemi, kde prý žil posvátný Athénin had, její posvátný olivovník, solný pramen Poseidónův a hrob legendárního krále a zakladatele města Kekropa.
Chrám stojí na svažitém terénu, severní a západní strana stojí asi o 3 m níže než jižní a východní. Je postaven z mramoru z hory Pentelikon na severozápadním okraji Athén, římsy z černého vápence z Eleusiny, na nichž byly reliéfy z bílého mramoru. +more Všechny plastiky byly bohatě zdobeny barvami a zlacením, sochy měly skleněné zasazované oči atd. Východní stranu tvoří iónský portikus se šesti sloupy, kudy se vstupovalo do hlavní celly s oltářem Athény. Také západní stěnu tvoří portikus se šesti sloupy, na jihovýchodním nároží je slavná předsíň, jejíž strop místo sloupů nese šest ženských postav (korai) jako karyatidy v nadživotní velikosti. Předsíní se vstupovalo do svatyně Poseidóna a Erechthea. Před západní stěnou byl oltář Kekropovy dcery Pandrosy a Athénin olivovník.
Další osudy
V 1. století n. +more l. byl chrám opraven, v 7. století byl přeměněn na křesťanský chrám a v 15. století sloužil tureckým důstojníkům jako harém. Roku 1801 dal britský vyslanec v Konstantinopoli Thomas Bruce, 7. hrabě z Elginu odvézt do Británie vedle reliéfů z Parthenonu také jednu z karyatid, kterou pak prodal Britskému muzeu. V letech 1977-1988 bylo Erechtheion důkladně opraveno; originály karyatid byly přeneseny do Akropolského muzea a nahrazeny kopiemi.
Odkazy
Reference
Literatura
Encykopedie antiky. Praha: Academia 1973. * Ottův slovník naučný, heslo Erechtheion. Sv. 8, str. 702
Související články
Externí odkazy
[url=http://monolith.dnsalias.org/~marsares/acro/erecht/]Podrobný popis a analýza[/url] * [url=http://travels.co.ua/engl/greece/athens/acropolis/erechtheion/index.html]Album a film[/url]
Kategorie:Stavby v Athénách Kategorie:Světové dědictví (Řecko)