Eufrozina I. Měškovna

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Eufrozina I. Měškovna (narozena nejpozději ke konci 12. století, zemřela 23. nebo 25. května počátkem 13. století) byla dcerou knížete Měška I. Křivonohého a Ludmily

Život

Původ

Narodila se nejpozději ke konci 12. +more století. Jako předposlední z pěti dětí. Byla první ženou z rodu Piastovců, která měla jméno Eufrozina. Důvod, proč dostala toto jméno není historiky zcela doložen. Existuje hypotéza, že dostala jméno podle babičky ze strany matky, z rodu Rurikovců. Pokud by onou babičkou byla Durancie, pak byla pojmenována po její sestře Eufrozině Kyjevské. Po ní byla také pokřtěna dcera Kazimíra I. Opolského, kujavská kněžna Eufrosina Opolská.

Klášter v Rybniku

+more_Křivonohý|Měškem_I. _Křivonohým_a_jeho_manželkou_Ludmila_(manželka_Měška_I. _Křivonohého)'>Ludmilou Jediná informace k dcerám Měška I. a Ludmily je v klášterním nekrologu původního kláštera v Rybniku, později z Czarnowąs. U dnů: 14. leden, 9. květen a 25. květen, kdy byly zapsány informace o smrti tří kněžen: Ludmily, Anežky a Eufroziny.

Ludmila a Anežka byly zapsány jako dědičky kláštera v Rybniku, a to z iniciativy jejich matky Ludmily, v letech 1203 a 1207. +more Tento klášter byl později přenesen do Czarnowąs.

Eufrozina však není uvedena jako dědička konventu. Je zde pouze zápis u 25. +more května: "Euphrosina ducissa Mesconis filia. ". Historici připouští, že kněžna nebyla v bližším vztahu k onomu klášteru norbertránek, tedy že již byla dospělou a pobývala mimo konvent.

Manželství

Podle názoru části badatelů Eufrozina zemřela jako německá hraběnka. Podkladem pro toto tvrzení byl zápis v nekrologu ženského augustiniánského kláštera v Derneburgu, přesněji v obci Holle, v Dolním Sasku. +more U data 23. květen je zapsáno: "(E)uffrosina polonika et cometissa obiit coma. ".

Eufrozina byla pravděpodobně manželkou některého ze saských hrabat. V oné době byli největšími přispívateli kláštera v Derneburgu hrabata Wöltingerodové a Woldenbergové. +more První uvedený měl v držení vlastní klášter ve městě Wöltingerode. Bylo připouštěno, že manželem Eufroziny byl neznámý hrabě z Woldenbergu.

Podle historiků zemřela Eufrozina mezi 23. a 25. květnem neznámého roku, počátkem 13. století.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Dąbrowski Dariusz: Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku), Avalon, Kraków 2008, ss. +more 649-651. * Grotefend HHermann: Stammtafeln der schlesischen Fürsten bis zum Jahre 1740 (2. verbreitete Auflage), Josef Max & Comp. , Wrocław 1889, s. 8. * Horwat Jerzy, Piastowie górnośląscy, Bytom 2007, [w:] Górzyński S. (red. ), „Rocznik Polskiego Towarzystwa Heraldycznego”, nowa seria, tom IX (XX), DiG, Warszawa 2010, ss. 157, 158 i 163. * Horwat Jerzy: Mieszko Plątonogi, książę raciborski, opolski oraz krakowski 1131-1211, [w:] Bukowski W. , Ożóg K. , Sikora F. , Szczur S. (red. ), Cracovia-Polonia-Europa. Studia z dziejów średniowiecza ofiarowane Jerzemu Wyrozumskiemu w sześćdziesiątą piątą rocznicę urodzin i czterdziestolecie pracy naukowej, Secesja, Kraków 1995, ss. 215-220. * Horwat Jerzy, Piastowie górnośląscy, „Rocznik Muzeum Górnośląskiego w Bytomiu”, Historia, zesz. nr 8, Bytom 2007, ss. 22 i 23. * Jasiński Kazimierz: Rodowód Piastów śląskich, wyd. II, Avalon, Kraków 2007, ss. 66-71, 504, 505 i 514 oraz tabl. V/1. * Mika Norbert: Mieszko syn Władysława II Wygnańca, książę raciborski i pan Krakowa - dzielnicowy władca Polski, WAW, Racibórz 2006, ss. 86-95, 113-116 i 148‑169. * Rajman Jerzy: Eufrozyna, [w:] Ożóg K. , Szczur S. (red. ), Piastowie. Leksykon biograficzny, Wydawnictwo Literackie, Kraków 1999, s. 718. * Śliwiński Błażej: Okoliczności fundacji klasztoru norbertanek w Stołpie-Żukowie pod Gdańskiem, [w:] Rajman J. (red. ), „Annales Academiae Paedagogicae Cracoviensis 40, Studia Historica 5”, Premonstratensi na ziemiach polskich w średniowieczu i epoce nowożytnej, Wydawnictwo Naukowe Akademii Pedagogicznej, Kraków 2007, s. 23 i 24.