Cesko.wiki Exploze chemičky v Oppau
Author
Albert FloresExploze chemičky v Oppau byla katastrofa, která se odehrála 21. září 1921 v německém městě Oppau. Při této explozi byl zničen výrobní areál chemického podniku a zahynulo přes 500 lidí. Příčinou exploze byla náhodná směs dusičnanu amonného a síranu hořečnatého, která vytvořila nestabilní a výbušnou sloučeninu. Tato katastrofa patří k nejhorším průmyslovým haváriím v dějinách a vedla k mnoha změnám v bezpečnostních opatřeních při manipulaci s chemikáliemi.
Exploze chemičky v Oppau, ke které došlo 21. září 1921, se řadí k největším nenukleárním výbuchům lidských dějin. Příčinou byla exploze 4 500 tun směsi síranu a dusičnanu amonného v továrně firmy BASF. Při nehodě zemřelo 559 pracovníků továrny a skoro 2 000 jich bylo zraněno.
Pozadí události
Továrna v Oppau začala s výrobou amoniaku Haber-Boschovou syntézou v roce 1911, protože Německé císařství nemělo k dispozici přírodní hnojiva ze zámoří. Během první světové války se k tomu přidala výroba dusičnanu amonného, který je silně hygroskopický (na rozdíl od síranu amonného). +more Směs těchto dvou látek tak ve vysokých silech tlakem vlivem vlastní váhy vytváří poměrně odolnou plastickou substanci. Dělníci k jejímu narušení museli využívat sekery a krumpáče, což však bylo nebezpečné kvůli hrozícímu sesunutí směsi na pracovníky; byly proto odpalovány malé výbušniny (dynamit), aby se narušila struktura směsi, a to i přesto, že dusičnan amonný je sám o sobě výbušný. Tato praxe však byla používána několik let při 20 000 odstřelech bez výrazných problémů (studiemi směsi se totiž došlo ke zjištění, že pokud podíl dusičnanu v směsi nepřesáhne 60 %, nehrozí její výbuch, přičemž v továrně byl obsah okolo 50 %). Nebyly však do toho započítávány vlivy hustoty směsi, teploty a další parametry. Několik měsíců před explozí však došlo ke změně vlhkosti ze 4 % na polovinu.
Výbuch v Kriewaldu
O dva měsíce dříve došlo v chemičce ve slezském Kriewaldu k výbuchu 30 tun dusičnanu amonného, a to právě z důvodu výbuchu směsi při jejím odstřelu výbušninou. 19 pracovníků továrny zemřelo. +more Úřady ani vedení však změny v technologii nezavedly.
Exploze
Fotografie poškozené továrny, 1921 +moresvg|náhled|260x260pixelů'>Skica sila č. 110, kde došlo k výbuchu Protože většina z pracovníků zemřela, není dodnes zcela jasný průběh a důvody exploze. Dvě půl sekundy po sobě jdoucí exploze se rozezněly areálem chemičky BASF v Oppau 21. září 1921 v 7:32 ráno. Zdrojem byl výbuch v silu č. 110 s obsahem 4 500 tun směsi dusičnanu a síranu amonného (přičemž došlo k výbuchu pouze desetiny směsi). Exploze o síle 1-2 kilotuny TNT vytvořila kráter o rozměrech 90 na 125 metrů a 19 metrů hluboký a byla slyšet i ve 300 kilometrů vzdáleném Mnichově. Budovy poškozené výbuchem v Oppau.
Důsledky
Škoda byla vyčíslena na 321 miliónů marek (dle tehdejšího kurzu zhruba 7 miliónů amerických dolarů). Většina budov v Oppau byla zničena a přes 6 500 obyvatel zůstalo bez střechy nad hlavou. +more Budovy do vzdálenosti 25 kilometrů měly tlakovou vlnou vysklená okna nebo škody na střeše (i například v městě Mannheim), středověká katedrála v městě Worms přišla o všechny vitráže a v Heidelbergu došlo k zastavení veškeré dopravy, neboť všechny ulice byly plné střepů.
Během dvou dní bylo z trosek vytaženo přes 550 mrtvých. Výsledkem této exploze bylo nakonec 559 mrtvých pracovníků a 1977 zraněných. +more Pohřeb obětí se konal na hřbitově v Ludwigshafenu za účasti asi 70 000 osob, německého prezidenta Friedricha Eberta a bavorského ministerského předsedy Hugo Lerchenfelda.