Ferdinand Pálffy

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Hrabě Ferdinand Pálffy z Erdődu (maďarsky Erdődy Pálffy Ferdinand, německy Ferdinand Pálffy von Erdőd, 31. ledna 1774, Vídeň - 4. února 1840 tamtéž) byl uherský šlechtic z rodu Pálffyů. Působil jako důlní inženýr, státní úředník, divadelní podnikatel a hudební mecenáš.

...
...

Život

Divadlo na Vídeňce v roce 1815 +morejpg|náhled|_Ferdinand_hrabě_Pálffy_z_Erdödu_na_litografii_od_Josef_Lanzedelly_starší|Josefa_Lanzedelliho_staršího,_kolem_roku_1820'>vlevo Ferdinand Pálffy byl syn hraběte Leopolda III. Pálffyho z Erdődu (1739-1799).

V letech 1794 až 1796 navštěvoval báňskou akademii v Banské Štiavnici, a po jejím absolvování vstoupil do státních služeb. V roce 1807 patřil vedle knížete Josefa Františka z Lobkovic do Spolku šlechticů, který získal divadlo Na Vídeňce, později také Burgtheater a divadlo u Korutanské brány.

Pálffy byl jedním z podporovatelů Ludwiga van Beethovena a zajistil, aby skladatel kvůli ztrátě sluchu v divadle Na Vídeňce již v roce 1813 dostal volné místo „hned za orchestrem“. I přesto však Beethoven hraběte Pálffyho v divadle „velmi hlasitě“ hanil, jak o tom píše dirigent Louis Spohr, který byl v divadle Na Vídeňce kapelníkem v letech 1813 až 1815.

Za hraběte Pálffyho se v divadle Na Vídeňce 20. prosince 1823 konala premiéra hry Helminy von Chézy Rosamunde se scénickou hudbou Franze Schuberta. +more Zřejmě jako poděkování hraběti Pálffymu mu Schubert věnoval svou sonátu B dur pro čtyřruční klavír D 617.

V roce 1826 kvůli spekulacím přišel hrabě Pálffy o veškeré své jmění a byl nucen divadlo prodat v dražbě. Z obavy zatčení kvůli dluhům uprchl z Vídně do Bratislavy, kde pobýval několik let, než se vrátil do Vídně, kde +more_únor'>4. února roku 1840 zemřel.

Literatura

Constantin von Wurzbach: Pálffy von Erdöd, Ferdinand Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. +more 21.  Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1870, S.  202-204 (digitalizováno). * Anton Bauer: 150 Jahre Theater an der Wien. Zürich/Leipzig/Wien 1952, S. 92-114. * Rudolfine Ofenschüssel: Ferdinand Graf Pálffy. Ein Leben für das Theater. Phil. Diss. , Wien 1965. * Edith Martkl: Pálffy von Erdőd Ferdinand Gf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1978, ISBN 3-7001-0187-2, S.  299. * Ernst Hilmar, Margret Jestremski (Hrsg. ): Schubert-Lexikon. 2. Auflage. Graz 1997, S. 337. * Peter Clive: Beethoven and His World: A Biographical Dictionary. New York 2001, S. 257f. * Edith Marktl: Pálffy, Ferdinand Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 20, Duncker & Humblot, Berlin 2001, ISBN 3-428-00201-6, S.  12 (digitalizováno).

Externí odkazy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top