Frantův mlýn
Author
Albert FloresFrantův mlýn je historický mlýn nacházející se v blízkosti obce Janské Koupele v Krkonoších. Tento mlýn se nachází na soutoku řeky Úpy a svahového potoka Bílého Labe a je známý svou dlouhou historií a architektonickou hodnotou. Mlýn byl postaven v 18. století a sloužil jako vodní mlýn k mletí obilí. V průběhu let byl mlýn postupně rozšiřován a modernizován, ale jeho původní charakter byl zachován. V pozdějších letech byl mlýn využíván také jako obytný dům a turistická atrakce. Frantův mlýn je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Krkonoších a je zapsán jako národní kulturní památka. Mlýn je otevřen pro veřejnost a můžete si zde prohlédnout interiér mlýna, expozici o historii a technologii mletí obilí a také si zde zakoupit mleté obilí a další produkty. V okolí Frantova mlýna se nachází také několik turistických tras a přírodních krás, které nabízejí možnost pro výlety a outdoorové aktivity. Celkově je Frantův mlýn významnou historickou památkou a důležitým turistickým cílem v této oblasti.
Frantův mlýn v Brdu u Manětína v okrese Plzeň-sever je vodní mlýn, který stojí na Manětínském potoce. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Historie
V roce 1651 je ve mlýně uváděna mlynářka Anna Frantová. V roce 1672 jej jako pustý koupil spolu se vsí Brdo Karel Maxmilián Lažanský. +more 1. června 1768 prodal mlynář Jan Karásek se svolením hraběte Maxmiliána Václava Lažanského mlýn Josefu Dobiaschovi za 1050 zlatých; mlýn měl v té době dvojí složení a pilu. 10. června 1840 byl při povodni poškozen nedaleký splav. Mlynář se zadlužil a postavil provizorní jez; značně zadlužený mlýn byl odhadnut na 10000 zlatých. Patřilo k němu 25 strychů polí, 6 strychů luk a 22 strychů lesa. Škody po povodni byly komisionálně odhadnuty na 4480 zlatých; mlynář obdržel výpomoc 50 zlatých a bylo navrženo přidělit mu dalších 300 zlatých.
K roku 1930 je na mlýně s pilou uváděn majitel František Tobiáš. Po roce 1937 bylo v celém objektu zavedeno elektrické osvětlení, zřízen hostinec a pila modernizována. +more Za 2. světové války se mlelo na černo až do roku 1943, kdy se mlít přestalo. V roce 1946 prodala mlynářka mlýn svému švagrovi Hecovi, který měl na práci ve mlýně německou rodinu, později odsunutou. Po skončení války byl roku 1947 objekt mlýna prodán a v provozu zůstala pouze pila.
Popis
Voda na vodní kolo vedla náhonem přes jez a stavidlo na turbínovou kašnu. Původní jez z kamenných kvádrů byl dlouhý 28,45 metru, po povodni v roce 1872 byl nahrazen provizorním jezem dlouhým 24,50 metru z vrbových větví zasypaných štěrkem. +more K roku 1895 měl mlýn 3 kola (hořejší výška 4,50 m, podhorní výška 4,46 m, pro pilu výška 3,87 m), v roce 1930 2 kola na vrchní vodu (hltnost 0,209/0,111 m³/s, spád 5,10/4,60m, výkon 9,1/4,4 HP). Francisova turbína instalovaná roku 1937 je dochovaná.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=1b613126940440d6b11ea3fa7a58b2c6]Brdo[/url] na webu ČÚZK, Archivní mapy (1839)
Kategorie:Stavby v Manětíně Kategorie:Vodní mlýny v okrese Plzeň-sever Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever Kategorie:Povodí Střely