Franština

Franština je středověký obecný název pro starofranckou řeč, která byla používána v době raného středověku, zhruba od 5. do 9. století. Byla to germanická řeč, která vznikla na území dnešního Německa, Francie, Belgie a Nizozemí. Franština byla mluveným jazykem Franků, národa, který v té době kontroloval velkou část západní Evropy. Franština se vyvinula z předchozího německého dialektu, který mluvili germánští kmeny na území dnešního Německa. Postupně se však začala odlišovat a vytvářet si vlastní charakteristické rysy. K rozpadu franštiny na jednotlivé dialekty došlo především kvůli politickým změnám, které se odehrály v průběhu 5. a 8. století. Frankové se rozdělili do několika skupin a každá měla svůj vlastní dialekt. Franština měla velký vliv na vznik moderních románských jazyků, především francouzštiny. Franština ovlivnila slovní zásobu, gramatiku a výslovnost francouzského jazyka. Díky tomu má francouzština dodnes některé germánské prvky a existuje v ní i mnoho slov, která mají původ ve starofrancké řeči. Ve 9. století přestala franština být mluveným jazykem a postupně se vyvinula v starofranckou literární řeč. Tato literární řeč se používala především v náboženských textech a administrativních dokumentech. Později, ve 12. století, byla nahrazena latinským jazykem, který se stal lingua franca středověku. Dnes je franština považována za vyhynulý jazyk, který je studován především v rámci historických a jazykovědných výzkumů. Existuje velmi málo dochovaných písemných památek ve starofranckém jazyce a většina z nich je uložena v muzeích a knihovnách.