Genealogie

Základní pojmy

Prameny, ze kterých genealogie vychází, jsou v době před zavedením matrik omezeny pouze na listiny, úřední a veřejné knihy. Teprve od +more_století'>18. století jsou prameny díky povinnému vedení matrik úplnější a systematičtější.

Pokrevenství označuje vztah mezi osobami, které pocházejí z jediného předka (důležitý je pak stupeň pokrevenství). Příbuzenství (sešvagření) jsou vztahy vzniklé manželstvím (tj. +more vztahy k pokrevním příbuzným partnera).

Genealogické bádání vychází od jedince - příslušníka rodu buď jako ploditele (rodiče) nebo jako zplozeného (zrozeného), a podle toho zkoumá jeho vztahy buď k jeho předkům (ascendentům) nebo k jeho potomkům (descendentům).

Souhrn předků jednotlivce, se nazývá vývod. Vývod býval dříve hodnocen zejména po stránce právní, když šlo o nástupnictví na trůn, svěřenectví, dědictví apod. +more Neúplná část vývodu se nazývá průba. V dnešní době je vývod důležitou pomůckou v rodopisném zkoumání biologickém a sociologickém, ukazuje vlivy dědičnosti a znázorňuje vzájemné prostupování nejrozmanitějších vrstev společenských v jednotlivých rodech.

Potomstvo jednotlivce (páru jedinců) se nazývá rozrod, jde-li o všechny potomky po meči i po přeslici, nebo rodokmen, přihlíží-li se jen k potomkům mužských členů (tj. k osobám obvykle stejného rodového jména).

Na počátku 21. století došlo k popularizaci genetické genealogie spočívající ve spojení genetického testování DNA s tradičními genealogickými postupy.

Genealogické společnosti

První genealogická společnost vznikla po roce 1890 v Americe. Česká genealogická a heraldická společnost (ČGHSP) byla založena v roce 1969.

Genealogové

Genealogové pracují pouze na základě živnostenského listu, ke svojí činnosti neskládají žádné zkoušky. Většina genealogů nejsou vystudovaní historici, ale ke genealogii se dostali při sestavování rodokmenu jejich vlastní rodiny.

Pro genealogy pracující s českými a moravskými archiváliemi je kromě češtiny nezbytná znalost paleografie, němčiny a alespoň základů latiny.

Získávání informací

Většina genealogických informací se zaznamenává do rodokmenu, genealogové informace o předcích získávají hlavně z matričních knih archivů (např. SOA Praha, Národní archiv). +more Dále využívají pomůcky jako policejní přihlášky, soupisy poddaných, farní kroniky atd. Katolická matriční kniha Policejní přihláška Přístup do matričních knih je podle § 25b zákona č. 301/2000Sb dostupný všem, v případě že uplynula doba 100 let od záznamu o narození, 75 let od záznamu knize manželství a 30 let v knize zemřelých.

Etika a standardy

Organizace, které vzdělávají a certifikují genealogy, mají stanovené normy a etické zásady, jimiž se musí řídit.

Výzkumné standardy

Genealogický výzkum vyžaduje analýzu dokumentů a vyvozování závěrů na základě důkazů uvedených v dostupných dokumentech. Genealogové potřebují standardy, aby mohli určit, zda je jejich hodnocení důkazů správné, či nikoli. +more V minulosti si genealogové v USA vypůjčili termíny ze soudního práva, aby mohli zkoumat důkazy nalezené v dokumentech a jejich vztah k závěrům badatele. Rozdíly mezi oběma disciplínami však vytvořily potřebu, aby si genealogové vytvořili vlastní standardy. V roce 2000 vydala Rada pro certifikaci genealogů svou první příručku standardů. Genealogický důkazní standard vytvořený Radou pro certifikaci genealogů je široce rozšířen na seminářích, workshopech a ve vzdělávacích materiálech pro genealogy ve Spojených státech. Ostatní genealogické organizace po celém světě vytvořily podobné standardy, k jejichž dodržování genealogy vyzývají. Tyto standardy poskytují genealogům vodítka pro hodnocení jejich vlastního výzkumu i výzkumu ostatních.

Standardy pro genealogický výzkum zahrnují:

* Jasně zdokumentovat a uspořádat nálezy. * Uvádějte všechny zdroje konkrétním způsobem, aby je ostatní mohli najít a správně vyhodnotit. +more * Vyhledejte všechny dostupné zdroje, které mohou obsahovat informace relevantní pro výzkumnou otázku. * Důkladně analyzujte zjištění, aniž byste ignorovali rozpory v záznamech nebo negativní důkazy. * Vycházejte pokud možno z původních, nikoli odvozených zdrojů. * K závěrům používejte logickou argumentaci založenou na spolehlivých zdrojích. * Uvědomte si, kdy je určitý závěr pouze „možný“" nebo „pravděpodobný“, nikoli „prokázaný“. * Uvědomte si, že další záznamy, které dosud nebyly objeveny, mohou závěr vyvrátit.

Etické zásady

Genealogové často pracují s citlivými informacemi a tyto informace sdílejí a zveřejňují. Z tohoto důvodu je třeba stanovit etické normy a hranice, kdy jsou informace příliš citlivé na to, aby byly zveřejněny. +more V minulosti někteří genealogové informace falšovali nebo byli jinak nedůvěryhodní. Genealogické organizace po celém světě stanovily etické standardy jako pokus o eliminaci takových problémů. Mezi etické standardy přijaté různými genealogickými organizacemi patří:.

* Respektování autorských práv * Uvést, kde člověk konzultoval práci jiného badatele, a neplagiovat práci jiných badatelů. * Zacházejte s originálními záznamy s úctou a vyvarujte se jejich poškozování nebo odstraňování z depozitářů. +more * Chovejte se k archivům a pracovníkům archivů s úctou. * Chraňte soukromí žijících osob tím, že nebudete publikovat ani jinak zveřejňovat informace o nich bez jejich svolení. * Informovat klienty o případném střetu zájmů. * Při provádění placeného výzkumu si s klientem vyjasněte rozsah výzkumu a poplatky za něj. * Nevymýšlejte si informace a nezveřejňujte nepravdivé nebo neprokázané informace jako prokázané. * Citlivě přistupujte k informacím zjištěným při genealogickém výzkumu, které mohou být klientovi nebo členům rodiny nepříjemné.

V roce 2015 představila komise standardy pro genetickou genealogii na Genealogickém institutu v Salt Lake City. Standardy zdůrazňují, že genealogové a testovací společnosti by měli respektovat soukromí klientů a uvědomovat si limity testů DNA. +more Pojednává také o tom, jak by měli genealogové důkladně dokumentovat závěry učiněné s využitím důkazů DNA. V roce 2019 Rada pro certifikaci genealogů oficiálně aktualizovala své standardy a etický kodex tak, aby zahrnovaly i standardy pro genetickou genealogii.

Odkazy

Reference

Literatura

PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. +more 5. vyd. (4. úplné). Brno : Ivo Sperát, 2011. 653 s. . * PILNÁČEK, Josef. Rody starého Slezska. 3. vyd. (2. úplné). Brno : Ivo Sperát, 2010. 433 s. . * PILNÁČEK, Josef. Občanské znaky. 1. vyd. Brno : Ivo Sperát, 2009. 197 s. . * PILNÁČEK, Josef. Neznámé rody a znaky staré Moravy. 2. vyd. Brno : Ivo Sperát, 2010. 125 s. .

Související články

Česká genealogická a heraldická společnost v Praze - český spolek podporující genealogii a další pomocné vědy historické * GEDCOM - přenositelný standard pro ukládání dat genealogických programů * Prosopografie - zkoumáním okruhu osob, s ohledem na původ, kariéru, či rodinné vztahy * Seznam genealogického softwaru - stránka porovnávající genealogické programy * MyHeritage - sociální síť zaměřená na rodinu a rodinné vztahy, která umožňuje svým uživatelům vytvářet online dostupný rodokmen * WikiTree - svobodná sociální síť zaměřená na genealogii

Externí odkazy

[url=https://www. zive. +morecz/clanky/jak-sestavit-rodokmen-z-informaci-ktere-jsou-na-internetu/sc-3-a-173054/default. aspx]Jak sestavit rodokmen. Z informací, které jsou na internetu[/url] * [url=http://www. genea. cz]Genea. cz - rodopisný rozcestník[/url] * [url=http://genealogie. taby. cz/]České genealogické forum[/url] * [url=http://www. genealogie. cz/]Česká genealogická a heraldická společnost[/url] * [url=https://www. wikitree. com/]WikiTree, otevřený projekt s cílem mapovat rodokmen celého lidstva[/url] * [url=http://genealogie. nka. cz/. page_id=216]Latinsko-český slovníček[/url].

Kategorie:Pomocné vědy historické