Germaine de Staël

Madame de Staël Baronka Anne Louise Germaine de Staël-Holstein, rozená Neckerová, obvykle nazývaná Madame de Staël, (22. duben 1766, Paříž - 14. červenec 1817, Paříž) byla francouzsko-švýcarská spisovatelka.

Byla dcerou ministra Ludvíka XVI. +more Jacquese Neckera, provdala se za švédského diplomata a udržovala vztah s politickým filozofem Benjaminem Constantem. Z Paříže se opakovaně uchylovala do exilu, zejména do Švýcarska a Německa, po radikalizaci Francouzské revoluce a znovu po neshodách s Napoleonem.

Věnovala se teoretickým otázkám, jako v eseji De la littérature considérée dans ses rapports avec les institutions sociales (O literatuře posuzované ve vztahu k sociálním institucím), kde popsala determinismus geografického prostředí (srovnání středomořského Homéra se severským Ossianem). V románu Delphine se mimo jiné věnuje otázce postavení ženy, na kterou později naváže George Sandová. +more K jejím nejvlivnějším dílům patří De l'Allemagne (O Německu), kulturně-intelektuální obraz Německa, který uvedl německou literaturu do francouzského povědomí a významně ovlivnil francouzský romantismus.

Život

Mládí

Madame de Staël, jak je nazývána v literatuře, se narodila v Paříži v rodině občana ze Ženevy s německými kořeny Jacquese Neckera. Byl společníkem a zakladatelem banky v Paříži, později úřadoval jako francouzský ministr financí (1777-1781) a předseda vlády a ministr financí v letech 1788-1790.

V salonu její matky, spisovatelky Suzanne Curchodové známé jako Madame Necker pocházející také ze Švýcarska, z rodiny kalvínského faráře, probíhala důležitá jednání, především encyklopedistů. Madame de Staël zde poznala důležité autory pozdního osvícenství a byla ovlivněna jejich myšlenkami. +more Už jako mladistvá podnikala pokusy psát, ve dvanácti napsala komedii.

Přes svého otce, který byl nejpozději od roku 1768 aktivní na pařížské politické scéně, měla velmi brzy kontakt s politikou. Jako desetiletá byla poprvé na delším pobytu v Anglii.

Období revoluce

V roce 1786 se provdala za barona Erika Magnuse Staël-Holstein, švédského atašé v Paříži, který požádal o její ruku už osm let předtím. Po sňatku byla uvedena na královský dvůr a společensky profitovala ze svého postavení manželky vyslance, kterým se mezitím její muž stal. +more V průběhu čtrnáctiletého manželství (rozvedli se v roce 1800) porodila pět dětí. V roce 1787 porodila svoji první dceru Gustavine, která po dvou letech zemřela. Od roku 1788 měla první delší vztah s milencem, hrabětem de Narbonne. Kvůli tomu často žila vzdálena od manžela, buď na cestách nebo v odloučení.

V roce 1788 jí vyšlo první krátké dílo: částečně obdivné a částečně kritické Listy o povaze a dílech Jeana-Jacquese Rousseaua. Napsala též dvě dramata, Sophie aneb tajné city a Jane Gray, publikované byly v 1790. +more Novela "Zulma" v roce 1794.

V roce 1789 sympatizovala jako hodně liberálních šlechticů a měšťanů s revolucí. Její salon byl místem setkání vlivných revolucionářů. +more Z větší části bylo znění ústavy vypracované před jejím zrakem. I v dalším období zkoušela ovlivňovat chod věcí, hlavně přes publicistickou činnost a nepřímo přes vlivné muže, například Narbonna, v letech 1790-91 po krátký čas ministra války. V roce 1790 porodila druhé dítě, syna Augusta Louise.

V roce 1792 si držela salon v ulici rue du Bac, kde se setkávala i s liberální šlechtou, například Charlesem Talleyrandem.

Když se revoluce začala kolem roku 1792 radikalizovat a politické špičky, příští disidenti, upadali do smrtelného nebezpečí, zkusila v červenci odvézt královskou rodinu pryč z Paříže, což královna odmítla. Sama Germaine utekla v září na rodičovský zámek Coppet u Ženevy, kde později porodila třetí dítě Alberta. +more Coppet, který koupil její otec, sloužil stále častěji jako úkryt. Hostila zde i jiné uprchlíky a přijímala návštěvy významných osob, například Chateaubrianda nebo Lorda Byrona.

Krátce po narození syna Augusta odešla na několik týdnů do Anglie. Tam potkala francouzské emigranty, mezi nimi i Talleyranda (jemuž v roce 1796 vybavila povolení vrátit se do Francie) či Narbonna. +more Začala psát velké politicko-filozofické pojednání O vlivu vášní na štěstí osob a národů. V roce 1796 bylo publikováno. V září 1793 se postavila na stranu Marie-Antoinetty svou brožurou s názvem Úvahy o procesu s královnou.

V roce 1794 poznala v Coppete ženatého ale od ženy odloučeného publicistu a literáta Benjamina Constanta. Měla s ním dlouholetý, bouřlivý vztah, ve kterém mladší Constant byl sice fascinován její genialitou a vitalitou, ale často se též snažil uniknout a osvobodit z jejího vlivu.

Na jaře 1795 publikovala svou první vážnou knižní publikaci. Sbírku různých textů, mezi nimi literárně-teoretický esej o fikci a dvě novely. +more Rovněž ve Švýcarsku vyšla její brožura Myšlenky o míru adresované M. Pittovi a Francouzům. (Ženeva, 1795).

Po Robespierrovu pádu v červenci 1794 a konci Teroru se vrátila v květnu 1795 spolu s Constantem do Paříže. V roce 1795 se vložila aktivně do politiky. +more Již od října 1795 byla podezřívána mocnými v Direktoriu, že sympatizuje s povstáním sil věrných králi a byla vykázána z Paříže. Až začátkem roku 1796 se směla vrátit.

Během Direktoria si založila v Paříži oficiálně povolený politický klub "Club de Salme" pojmenován podle paláce Hôtel de Salme, kde se její kroužek scházel. Sdružoval osobnosti s politickou orientací osvícenskou a republikánskou. +more Hlavním představitelem tohoto klubu byl kromě Germaine de Staël i Benjamin Constant, sám významný politický filozof. Madame de Stael a dcera Albertine V roce 1797 porodila v červnu své čtvrté dítě Albertine, jejímž otcem byl velmi pravděpodobně Constant. Koncem roku se poznala s Napoleonem Bonapartem, který se po svém vítězném tažení v Itálii snažil dělat kariéru v politice, a proto ji i s Constantem ze začátku podporoval. Láska mezi nimi ovšem nevzplála, a když se snažila zastavit Napoleona v potlačování povstání ve Švýcarsku, stala se mu definitivně nesympatickou. V roce 1799 po převratu 18. brumairu se ocitla v opozici proti Napoleonovi a jeho nově nastolenému diktátorskému režimu.

První císařství

Napoleon jí v roce 1803 zakázal pobyt v Paříži a v okruhu 400 mil. Byla však poměrně volná, neboť ve Paříži se vždy mohla uchýlit na švédskou ambasádu a pokud se věci zhoršovaly, odcestovala na území Švýcarska, které bylo v té době již neutrální. +more Na zámku Coppet ve Švýcarsku pak znovu soustřeďovala kolem sebe společnost osobností stejného či podobného smýšlení, hostila emigranty, tentokrát protibonapartovské, a literáty.

V roce 1800 se úředně rozvedla s baronem Staël-Holstein. Během Napoleonova Stodenního císařství se do Paříže vůbec nevrátila. +more Od roku 1814 si ještě několikrát otevřela salony v Paříži a Coppete, ale do politiky významně nezasáhla. Jejím posledním manželem byl mladý důstojník John Rocca. Zemřela v roce 1817. Její socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.

Dílo

Její romány a poezie inspirovaly vznik romantické literatury. Ohlasy jejího díla jsou znatelné u lorda Byrona, Waltera Scotta, Shelleyho a Chateaubrianda. +more Ačkoli její próza přestala být čtena po doznění romantismu, její literárně-kritické, historické a politické eseje a memoáry si zachovaly oblíbenost. Hlavní postavy jejích novel a románů byly ženy, Germaine zobrazovala jejich citový života snahu realizovat se v pro ně těžkých a složitých sociálních vztazích. Její tvorbou se inspirovala a v podstatě na ni přímo navázala George Sandová.

Bibliografie

Journal de Jeunesse, 1785 * Sophie * Lettres sur les Ouvrages et le caractère de J. -J. +more Rousseau, 1788 * Jane Gray, 1790 * Éloge de M. de Guibert * À quels signes peut-on reconnaître quelle est l'opinion de la majorité de la nation. * Réflexions sur le procès de la Reine, 1793 * Zulma: fragment d'un Ouvrage, 1794 * Reflexions sur la paix adressées à M. Pitt et aux Français, 1795, esej * Reflexions sur la paix intérieure, esej * Recueil de morceaux détachés, 1795 * De l'influence des passions sur le bonheur des individus et des nations, 1796 * Des circonstances actuelles qui peuvent terminer la Révolution et des principes qui doivent fonder la République en France * De la littérature considérée dans ses rapports avec les institutions sociales, 1799 * Delphine, 1802 * Épîtres sur Naples * Corinne ou l'Italie, 1807 * Agar dans le désert * Geneviève de Brabant * La Sunamite * Le capitaine Kernadec ou sept années en un jour * La signora Fantastic, komedie * Le mannequin * Sapho * De l'Allemagne, 1810/1813, esej * Réflexions sur le suicide, 1813, esej * De l'esprit des traductions, esej * Considerations sur les principaux événements de la Révolution française, depuis son origine jusques et compris le 8 juillet 1815, 1818, memoáry.

Obraz v umění

1996 - Zdeňka Psůtková: Noc v Čechách. Epizoda ze života spisovatelky madame de Staël, dramaturgie Jarmila Konrádová, režie Markéta Jahodová, hráli: Jana Hlaváčová, Luděk Munzar, Ivan Trojan, Pavel Pípal, Jan Teplý a Rudolf Kvíz. +more Český rozhlas 1996.

Odkazy

Reference

Literatura

FISCHER, Jan Otokar a kol. Dějiny francouzské literatury 19. +more a 20. století. Díl 1. , 1789-1870. 2. vyd. Praha: Academia, 1981. 657 s. cnb002396217. S. 85-93. * LAGARDE, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. . S. 13-22. * Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 23. díl. 1. vydání. V Praze: J. Otto, 1905, 1064 s. [Viz str. 1026-1028; autor František Xaver Šalda. [url=https://archive. org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n1122/mode/1up]Dostupné online. [/url]] * ŠIMEK, Otakar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl 4. , Literatura 18. a 19. století. 1. vyd. Praha: SNKLU, 1962. 636 s. cnb000690792. S. 342-344.

Externí odkazy

[url=http://www. britannica. +morecom/EBchecked/topic/562336/Germaine-de-Stael]Heslo v encyklopedii Britannica[/url] * [url=http://www. larousse. fr/encyclopedie/personnage/Sta%C3%ABl/138825]Heslo v Larousse[/url] * [url=http://gallica. bnf. fr/Search. ArianeWireIndex=index&p=1&lang=EN&q=Germaine+de+Stael]Gallica - francouzská národní knihovna[/url] * [url=http://www. europeana. eu/portal/search. html. query=Madame+de+Stael&tab=text&qf=TYPE:TEXT]Europeana - volně dostupné texty[/url].

Kategorie:Francouzské spisovatelky 18. +more století Kategorie:Švýcarští spisovatelé Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Provozovatelé salónů Kategorie:Narození v roce 1766 Kategorie:Narození 22. dubna Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1817 Kategorie:Úmrtí 14. července Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Ženy Kategorie:Francouzské spisovatelky 19. století.