Giresunské pohoří

Giresunské pohoří je pohoří na západním okraji Východopontských hor na severu Turecka. Giresunské pohoří se táhne v délce přes 120 km v západovýchodním směru mezi městem Mesudiye na západě v provincii Ordu k provincii Gümüşhane na východě.

Geografie

Sedlo průsmyku Eğribel Řeka Melet Çayı odděluje na západě Giresunské pohoří od pohoří Canik Dağları. +more Říční údolí Kelkit sledující Severoanatolský zlom tvoří jižní okraj pohoří. Severní svahy jsou odvodňovány řekami Pazarsuyu Deresi, Aksu Deresi, Yağlıdere Çayı a Gelevera Deresi do Černého moře. Na východně pohoří plynule přechází v pohoří Gümüşhane Dağları. Podle tureckých geologických map je Gümüşhane Dağları ještě součástí Giresunského pohoří, a to pak tedy končí až na okraji Bayburtské kotliny (Bayburt Ovası).

Nejvyšší částí pohoří je hřbet Alucra Dağları, který se nachází v jeho východní části. V něm je i nejvyšší vrchol pohoří, 3331 metrů vysoký Abdal Musa Tepesi, který je současně nejvyšším bodem provincie Giresun. +more Dalším vysokým masivem je Karagöl Dağları na západě pohoří s maximální nadmořskou výškou 3107 metrů.

Silnice D865 z Dereli do Şebinkarahisar přechází přes Giresunské pohoří průsmykem Eğribel v nadmořské výšce 2320 m. Pod tímto průsmykem probíhá výstavba 5900 metrů dlouhého silničního tunelu, který by měl být otevřen v roce 2021 a zjednodušit a zrychlit dopravu mezi Giresunem a Sivasem.

Hory (výběr)

Následuje seznam vrcholů Giresunského pohoří od západu k východu:

* Karagöl Tepesi (též Karagöl Dağı, 3107 m n. m. +more), provincie Giresun, Ordu, Sivas * Kırklar Tepesi (3040 m n. m. ) * Akilbaba Tepesi (2850 m n. m. ), provincie Giresun * Abdal Musa Tepesi (3331 m n. m. ), provincie Giresun, Gümüşhane.

Geologie

Jádro pohoří tvoří paleocénní až eocénní granitoidy, obklopené vulkanickými (bazalty, spility, andezity) a sedimentárními horninami spodní až střední Jury a vulkanickými (dacity, ryolity, ryodacity, andezity a pyroklastika) a sedimentárními horninami svrchní křídy. V ose pohoří v jeho nejvyšší části je zčásti doložen a zčásti předpokládán tektonický zlom (přesmyk), na jih od něj převládají nad vulkanity a sedimenty svrchní křídy zejména vulkanity a sedimenty středního až svrchního miocénu.

Karagöl

Karagöl (v tureckém překladu Černé jezero) je turistická atrakce v Giresunském pohoří a provincii Giresun. Název Černé jezero má původ v tmavomodré (obrazně černé) hladině jezera způsobené jeho velkou hloubkou. +more Karagöl je společný název pro horský hřbet Karagöl Dağları, jeho nejvyšší vrchol Karagöl Tepesi (též Karagöl Daği), jezero v blízkosti vrcholu, náhorní plošinu kolem vrcholu a letní sídlo v náhorní plošině na jihovýchodě města Dereli.

Jezera v Karagöl Dağları

Šest kruhovitých ledovcových jezer se nachází na svazích hřbetu Karagöl Dağları: * Aygır, též Elmalı ( 2650 m n. m. +more) na severozápadním svahu Karagöl Tepesi. * Karagöl (2760 m n. m. ) po němž je oblast pojmenována, je sopečného původu * Bağırsak v údolí svažujícím se k vesnici Aksu, jehož zdrojem vody je jezero Karagöl * Camlı, též Kurban (2750 m n. m. ) na východ od Karagöl Tepesi na severozápadním svahu Kırklar Tepesi * Sarak ( 2750 m n. m. ) na východním svahu Kırklar Tepesi. Počínaje jezerem Sarak se v údolí směrem dolů nachází četné letní osady, např. Kanıağıl, Avşar, Yukarı Belen a Aşağı Belen.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.giresun.edu.tr/index.php?id=255]Giresun Üniversitesi[/url]

Kategorie:Pontské hory Kategorie:Pohoří v Turecku Kategorie:Giresun (provincie) Kategorie:Gümüşhane (provincie) Kategorie:Sivas (provincie)