Gnjilane

Klimatické poměry

Město má mírné podnebí, které charakterizují teplá léta a chladné zimy. V lednu se průměrná teplota pohybuje okolo −2 °C, v červenci potom 21,5 °C. +more Průměrný roční úhrn srážek činí v létě 129 mm a na podzim 177 mm, kdy prší častěji.

Historie

Ve středověku neslo město název Morava a bylo velkým centrem obchodníků a řemeslníků. Přes město často cestovali středověcí srbští vládci, a díky tomu existuje první písemná známka o Gnjilanu z roku 1342. +more Pod současným názvem je připomínáno na konci 14. století. Jako Morava jej uváděl i turecký cestopisec Evlija Čelebi, který poznamenal, že Gnjilane je město ve Vučitrnském sandžaku.

V tureckých katastrálních dokumentech z poloviny 15. +more století je město uvedené pod názvem Gnjilan, žilo v něm 41 rodin pravoslavného vyznání. Od středověku ve městě existovalo několik kostelů. Jeden z nich byl zasvěcen sv. Petce, a po jeho zboření se čtvrť, ve které se nacházel jmenovala podle něj Petkovci. Přítomni zde byli ale také katoličtí věřící; město bylo jedním z center katolické víry na území dnešního Kosova.

Současný střed města se nachází na troskách bývalého kláštera, který nechali Turci zbořit. Až do požáru v roce 1850 byla velká část domů ze dřeva a se slaměnými střechami.

V roce 1908 zde byla v souvislosti s mladotureckou revolucí otevřena první albánskojazyčná škola.

Od roku 1912 bylo město součástí Srbska a později Jugoslávie. Město patřilo k nejchudším částem celého státu, většina obyvatel pracovala v zemědělství.

V roce 1968 zde vypukly rozsáhlé demonstrace albánského obyvatelstva.

Kromě průmyslu tabáku v Gnjilane také vzrostl textilní průmysl, který Gnjilane byla uznána a potvrzena ve tuzemském trhu a vnější. Dá se říci, že v té době byla průmyslová odvětví Gjilan označena za průmyslové město. +more Jugoslávský stát investoval nemalé prostředky do zprůmyslnění Gnjilanu a zbytku Kosova. Byly vybudovány různé továrny, např. na zpracování tabáku, textilu, mouky, ocelových výrobků a stavebních materiálů. V průmyslu stavebních hmot bylo v 80. let zaměstnáno v Gnjilanu okolo dvou tisíc lidí; Gnjilane bylo do války v Kosovu významným průmyslovým centrem autonomní oblasti. Přestavěn byl také i střed města, kde vznikly bytové domy, nahrazující původní zástavbu z tureckých časů. Doplnily ji široké silnice a náměstí. Později se místní obyvatelstvo i ekonomika přeorientovaly na obchod a služby. V roce 2007 zde byl za pomoci Evropské agentury pro rekonstrukci otevřen inkubátor nových firem.

V letech 1999 až 2007 zde stála americká vojenská základna Camp Monteith. Dnes se na východním okraji města nachází vojenská kasárna. +more Po válce drtivá většina místních Srbů odešla, předpokládá se, že jich zde zůstalo žít jen okolo čtyřiceti.

Obyvatelstvo

Po druhé světové válce došlo k dramatickému vzrůstu počtu obyvatel. V 70. +more letech 20. století zde žilo okolo dvaceti tisíc lidí, na počátku století dvacátého prvního je to více než dvojnásobek.

Po válce v Kosovu, která skončila v roce 1999, došlo k změně obyvatelstva ve městě a dominantní je dnes albánské etnikum. To tvoří až 97 % obyvatel města. +more Podle odhadů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě žilo ve městě před válkou v Kosovu asi 25 000 Srbů a 6 000 Romů.

Administrativa

Zastupitelstvo města má 35 křesel, které jsou kromě politické příslušnosti rozděleny i podle příslušnosti národnostní. 33 mají kosovští Albánci, 1 kosovští Srbové, 1 kosovští Turci.

Kultura a kulturní památky

Ve městě působí tzv. meziobecní knihovna, která nese název po Fanu Nolim. +more Pravidelně pořádá knižní veletrh. V Gnjilane se také koná každý rok i folklorní festival.

Ve městě se nachází řada historických budov. Mezi památky patří např. +more je sídlo rodiny Gjinolli z druhé poloviny 18. století a pevnost Podgrađe. Celkem na území města leží 65 objektů, které jsou evidovány jako kulturní památka.

Dalšími památkami města jsou albánské obranné věže . Tyto obranné věže byly postaveny výhradně z kamene a dřeva. +more Obvykle mají čtyři patra. Známé jsou zejména věže rodů Hajdinajů a Terzijajů, které byly postaveny po požáru roku 1850. Místní hodinová věž byla obnovena, neboť původní byla stržena v roce 1922.

Dalšími památkami města jsou medresa z roku 1604, dále potom velká mešita, zbudovaná v 19. +more stoeltí a kostel sv. Anny. Pravoslavný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1861.

Životní prostředí

Velká část odpadních vod je vypouštěna do místních vodních toků.

Doprava

Městem prochází hlavní silniční tah z Prištiny do města Preševo a z Uroševace do města Bujanovac. Gnjilane není napojeno na kosovskou železniční síť, nejbližší nádraží se nachází v Uroševaci (Ferizaji) západně od města.

Výstavba obchvatu okolo města snížila míru dopravního zatížení v centru. Po válce v Kosovu jednu z nových silnic vybudoval KFOR. +more Výhledově má do města vést dálnice.

Město neprovozuje síť veřejné dopravy, autobusové spoje do blízkých obcí zajišťují různé soukromé společnosti. Se zřízením veřejné dopravy v evropském stylu město do budoucna počítá.

Nejbližší mezinárodní letiště jsou v provozu v Prištině (cca 60 km daleko) a ve Skopje (cca 80 km daleko).

Školství

Ve městě sídlí veřejná univerzita, která nese název po Kadrim Zekovi.

Zdravotnictví

V Gnjilanu se nachází regionální nemocnice.

Známé osobnosti

David Dimitrijević, (1874-1929), vydavatel * Mira Stupica, (1923-2016), herečka * Atanasije Urošević, (1898-1992), etnolog * Idriz Seferi, člen Prizrenské ligy * Xherdan Shaqiri, fotbalista * Faton Toski (* 1987), fotbalista * Mulla Idriz Gjilani (1901-1949), islámský duchovní

Partnerská města

Kumanovo, Severní Makedonie * Nazilli, Turecko

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Kosovu Kategorie:Gnjilanský okruh