Goražde

Goražde (srbskou cyrilicí Горажде) je město v Bosně a Hercegovině, na břehu řeky Driny. Leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny, tedy muslimsko-chorvatské části země. Ve městě žije obyvatel.

Poloha

Město leží v nadmořské výšce asi 345 metrů na horním toku řeky Driny, která se zde na krátkou vzdálenost odklání toku severním směrem a teče k severovýchodu. Goražde je obklopeno zalesněným hornatým terénem, jehož vrcholy se na úrovni území města zvedají do výšky 960 metrů (Sjenokos). +more Hora Ostro na úpatí Jahoriny, která se nachází západněji, dosahuje nadmořské výšky 1016 metrů. 75 % území města tvoří hory a lesy, kopec Mišjak je nejblíže historickému jádru Goražde.

Etymologie

Název města je odvozen od slovanského jména Gorazd a je tedy obdobný, jako v případě města Horažďovice v jižních Čechách, nebo obce Górażdże v jižním Polsku.

Historie

Středověk

První zmínka o městě je z roku 1379, roku 1444 se zde nacházela pevnost. Od roku 1415 pak bylo známé jako obchodní křižovatka, přicházeli sem hlavně obchodníci z Dubrovníku. +more O dalších padesát let později, v roce 1465 se jej zmocnila Osmanská říše, která se tehdy po Balkánském poloostrově po pádu Konstantinopole rychle rozšiřovala.

Za turecké vlády tu vznikl Karavansaraj, a hlavně kamenný most přes řeku Drinu. Město se rozvíjelo na levém břehu řeky Driny, při ústí tzv. +more Podhranjenského potoka. Byly také postaveny dvě mešity. Město bylo tehdy administrativně součástí Hercegovinského sandžaku a sídlo náchie. V letech 1519-1523 byla u místního kostela sv. Jiří v provozu jedna z prvních tiskáren na Balkáně.

Novověk

Střed města. +more Poté, co se města, které tehdy spadalo pod sandžak Hercegovina zmocnilo Rakousko-Uhersko, získalo na významu, protože nově leželo u Osmanské hranice. Rakousko-Uhersko uskutečnilo modernizaci města; byly vybudovány nové silnice, škola, vznikla nová řemesla a první průmyslové podniky. V roce 1886 byla otevřena v Goražde první moderní kasárna, která v současnosti slouží jako základní škola.

V 1. světové válce bylo důležitým bodem v boji rakousko-uherské armády proti Srbsku, spojenci Dohody. +more Hned na začátku války, dne 15. září 1914 jej nicméně na krátkou dobu obsadila černohorská armáda.

V meziválečném období bylo součástí z administrativního hlediska čajničského srezu a později Drinské bánoviny.

Za druhé světové války, v roce 1941, bylo obsazeno nacistickým Německem a později Itálií. Podle dohody obou zemí se totiž město nacházelo v italském okupačním sektoru. +more V roce 1941 bylo místem střetů mezi četniky a komunistickými partyzány, kteří byli v oblasti východní Bosny velmi aktivní. V roce 1941 zde byly zastřeleny řeholní sestry z katolického kláštera srbskými ozbrojenci. 27. ledna 1942 se města zmocnili jugoslávští partyzáni, avšak několikrát do konce války ho ztratili. Pobýval zde i jejich velitel a budoucí prezident Jugoslávie, maršál Josip Broz Tito. Definitivní osvobození přišlo až v březnu 1945.

V období několika desítek let existence socialistické Jugoslávie bylo na druhém břehu řeky Driny (pravém) postaveno nové sídliště v lokalitě, která byla dříve známá jako tzv. Vranska mahala. +more Přestavěn a rozšířen byl i zbytek města; severně od centra vzniklo nové sídliště s názvem Kolonija a typizované bloky si našly cestu i na břeh řeky Driny. Postaveny zde byly i závody (např. Unis Ginex) na výrobu trhavin. Pro potřeby průmyslu byly zřízeny i střední školy, první v roce 1948 a druhá, čistě technická, roku 1961. Vzhledem k omezeným komunikacím z Goražde do dalších měst (v minulosti sem vedla pouze odbočka z úzkorozchodné trati) nedošlo k podstatnější industrializaci města. I tak menší závody přilákaly okolní sedláky do města a to zaznamenávalo jistý růst. V roce 1961 tak mělo Goražde 8812 obyvatel.

Během občanské války v Jugoslávii v letech 1992-1995 bylo Goražde enklávou bosenských Muslimů, obklíčenou Srby. Místní obyvatelstvo živořilo v obklíčeném městě bez základních potřeb a surovin. +more Město bylo označováno za „bezpečné“ jednotkami OSN, jako jednomu z mála se zde v regionu Podriní podařilo zabránit velkému krveprolití. Dnes patří pod Federaci Bosny a Hercegoviny, je vlastně jejím výběžkem spojeným s entitou koridorem. Bylo přislíbeno opravit silnici, která toto spojení umožňovala. Ten byl stanoven po podepsání Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila válku v Bosně a Hercegovině.

Oběti válek dnes připomíná památník, který je umístěn na vrcholu jednoho z kopců při staré silnici z Goražde do Sarajeva.

Od roku 2017 se v Goražde vyrábějí také zbraně.

Obyvatelstvo

Goražde v noci +morejpg|náhled|vpravo'>Hranice města Ulice v Goražde Břeh řeky Driny v Goražde.

Ve městě Goražde, které zahrnuje kromě samotného sídla i řadu dalších vesnic, žije 91 % obyvatel bosensko-podrinského kantonu.

Obyvatelstvo města bylo v roce 2017 věkově rozděleno následujícím způsobem: 12 % bylo mladších 15 let, 69 % bylo ve věkové skupině 15 až 64 let a 19 % starší.

Etnické složení města je následující:

Ekonomika

Goražde se v druhé dekádě 21. +more století ekonomicky dokázalo vrátit na celobosenskou ekonomickou úroveň. Místní obyvatelstvo je zaměstnáno především v obchodu a průmyslu; zbrojní průmysl je zastoupen, stejně jako průmysl zpracovatelský nebo stavebních hmot. V Goražde sídlí společnost, která vyrábí elektronické senzory a již zmíněné zbrojní závody. V rámci města Goražde existuje celkem pět průmyslových zón.

V roce 2015 byla průměrná mzda v Goražde 738 konvertibilních marek.

Kultura

Město Goražde provozuje kulturní centrum jako příspěvkovou organizaci, která disponuje prostory pro pořádání různých akcí. V rámci ní působí i folklorní spolek.

V Goražde se pravidelně každý rok pořádá tzv. Mezinárodní festival přátelství.

Turistika

Mezi turistické aktivity, které Goražde nabízí, patří především plavba po řece Drině. Oblíbený je také rybolov a okolní kopce nabízejí možnosti např. +more pro lov zvěře.

Ve městě se nachází jeden velký hotel a několik menších ubytovacích zařízení. Od roku 2007 je propagována turistika i na okolním venkově.

Doprava

Do města dříve vedla tzv. Bosenská východní dráha. +more Po jejím zrušení město ztratilo přístup k železniční trati. V údolí řeky vede silnice č. 22 ve směru Ustiprača-Goražde-Foča. Směrem k hlavnímu městu Bosny a Hercegoviny, Sarajevu, vede jen horská silnice s omezenou kapacitou. Výhledově má být cesta nahrazena moderní silnicí s tunelem, který by cestu zkrátil o několik desítek kilometrů.

Sport

Ve městě sídlí fotbalový tým FK Goražde. Nachází se zde sportovní hala a dále také sportovní centrum 1. máje.

Významní rodáci

Admir Raščić, fotbalista * János Vitéz, maďarský církevní představitel * Isak Samokovlija, spisovatel * Rade Jovanović, skladatel * Miroslav Radović, fotbalista * Anabela Atijas, zpěvačka * Kasim Kamenica, hráč házené * Džejla Ramović, zpěvák * Husein Đozo, teolog

Partnerská města

Adapazarı, Turecko * Delčevo, Severní Makedonie * Gaziemir, Turecko * Gera, Německo * Güngören, Turecko * Karatay, Turecko * Keçiören, Turecko * Maragheh, Írán * Şahinbey, Turecko * Staré město, Sarajevo, Bosna a Hercegovina

Reference

Literatura

Strategija razvoja grada Goražde 2017-2027 godine

Externí odkazy

Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině Kategorie:Bosensko-podrinský kanton Goražde Kategorie:Sídla na Drině