Groningenské ložisko zemního plynu

Technology

12 hours ago

Author

Groningenské ložisko zemního plynu je jedno z největších a nejvýznamnějších ložisek zemního plynu v Evropě, nacházející se v nizozemské provincii Groningen. Ložisko bylo objeveno v roce 1959 a jeho těžba započala v roce 1963. Od té doby se stalo hlavním dodavatelem zemního plynu pro Nizozemsko a další země v Evropě. Těžba zemního plynu v Groningenu byla původně prováděna prostřednictvím konvenčních vrtů, ale s postupem času bylo nutné přejít na hydraulické štěpení skály (frakování), aby bylo možné získávat plynné zásoby z hlubších vrstev. Tento proces však vyvolával zvýšenou seismickou aktivitu v regionu a způsoboval silné zemětřesení, což vedlo k obavám o bezpečnost obyvatel a jejich majetku. V důsledku těchto obav vláda Nizozemska v roce 2018 oznámila plán postupného snižování těžby zemního plynu v Groningenu a její ukončení do roku 2030. Tento plán byl založen na doporučení nezávislého orgánu, který navrhoval, jak omezit zemětřesení způsobené těžbou. Nicméně těžba zemního plynu v Groningenu stále pokračuje v omezené míře, protože zemní plyn z tohoto ložiska je stále důležitým zdrojem pro energetický sektor. Zemětřesení spojená s těžbou zemního plynu v Groningenu vyvolala diskusi o povinnosti vlády ochraňovat obyvatele a jejich majetek a také o ekonomickém dopadu snížení těžby na energetický sektor. Ložisko zemního plynu v Groningenu tak zůstává důležitým tématem diskuse v Nizozemsku i v Evropě.

Poloha ložiska (největší zelený kruh) na satelitní mapě Groningenské ložisko zemního plynu je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě. Nachází se v blízkosti vesnice Slochterenu v nizozemské provincii Groningen a objeveno bylo roku 1959.

Těžba byla zahájena v roce 1963 a celkové zásoby byly odhadovány na 2 800 miliard metrů krychlových. V prvním desetiletí těžby se produkovalo přibližně 100 miliard metrů krychlových ročně a produkce postupně klesla na přibližně 35 miliard metrů krychlových za rok (93 miliónů metrů krychlových zemního plynu denně). +more Těží se zde přibližně polovina nizozemské národní produkce zemního plynu a zbytek pochází ze 300 menších ložisek, zejména v Severním moři.

Těžbu provádí Nederlandse Aardolie Maatschappij BV - joint venture vlastněná rovným dílem společností Royal Dutch Shell a ExxonMobil.

Hospodářské dopady

Po zahájení těžby stoupl export zemního plynu, v důsledku toho začal velký zájem ze zahraničí o nákup guldenů. Posílení domácí měny mělo negativní vliv na ostatní sektory ekonomiky a propad investic, například nezaměstnanost stoupla z 1,1% v roce 1970 na 5,1% v roce 1977. +more Tato situace dostala název Holandská nemoc.

Těžba a zemětřesení

Těžba zemního plynu provozovaná společnostmi Royal Dutch Shell a ExxonMobil způsobila v oblasti řadu otřesů a zemětřesení, které poškodily množství obytných domů a dalších budov. Když se v 90. +more letech objevilo první zemětřesení, vláda i těžební společnosti spojitost s těžbou popíraly a tento narativ udržovaly i přes narůstající počet důkazů téměř dalších 20 let.

V roce 2015 soud rozhodl, že těžební společnosti jsou za otřesy zodpovědné a musí realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny, vyplatit náhradu. Poškození obyvatelé, kteří vlastní své domy sami, se museli kompenzace domáhat právní cestou jako jednotlivci. +more V roce 2015 obdržely těžební společnosti takovýchto výzev více než 50 000.

Dne 29. března 2018 nizozemská vláda oznámila, že těžbu plynu z bezpečnostních důvodů do roku 2030 zcela zastaví. +more Další urychlení vyřazení ložiska z provozu a zastavení veškeré těžby do roku 2022 oznámila nizozemská vláda v září 2019.