Haploskupina X (mtDNA)

Technology

12 hours ago

Author

Haploskupina X je haploskupina lidské mitochondriální DNA.

Haploskupina X se vydělila z haploskupiny N. Před zhruba 20 000 až 30 000 lety vznikly dvě její podskupiny, X1 a X2. +more Haploskupina X je zastoupena mezi 2 % populace na území Evropy, Blízkého Východu a Severní Afriky. Podskupina X1 je zastoupena méně. Omezuje se na území Severní a Východní Afriky a dále na území Blízkého Východu. Podskupina X2 se rozšířila během maxima zalednění, zhruba před 21 000 lety. Výrazněji se vyskytuje na Blízkém Východě, na Kavkaze a ve Středozemí, méně častěji pak ve zbytku Evropy. Vypíchnout lze především Gruzii (8 %), Orkneje (ve Skotsku) (7 %) a izraelské Drúze (26 %). Posledně jmenovaný případ lze přičíst efektu zakladatele.

Severní a Jižní Amerika

Haploskupina X je jednou z pěti haploskupin zjištěných u původních obyvatel amerického kontinentu. Přestože v celkovém množství těchto obyvatel představuje pouhá 3 %, v severovýchodní části Severní Ameriky, zvláště mezi Algonkíny, její podíl vzrůstá až na 25 %. +more V menším množství se dále vyskytuje na západě a jihu Severní Ameriky, zvláště mezi Siouxy (15 %), Nutky (11 % až 13 %), Navahy (7 %) a Jakimy (5 %). V Jižní Americe se vyskytuje mezi kmenem Yanomami (12 %) v osmi vesnicích v oblasti Roraima na severozápadě Brazílie.

Na rozdíl od čtyř hlavních haploskupin zastoupených mezi původními americkými obyvateli (A, B, C a D) není haploskupina X nějak silněji propojena s Východní Asií. Jediný výskyt haploskupiny X v Asii pochází z pohoří Altaj v jižních oblastech Sibiře. +more Podrobný výzkum odhalil, že většina altajských vzorků je v podstatě totožná. To nasvědčuje, že do této oblasti pronikla relativně nedávno. Odhaduje se, že k tomu došlo zhruba v 5. století př. n. l. a to pravděpodobně z oblasti Jižního Kavkazu.

Absence haploskupiny X2 v Asii je jedním z hlavních důvodů pro změnu dosavadních modelů migrace původních obyvatel na území Ameriky. "Novosvětská" haploskupina X2a se však liší od "starosvětské" větve X2b-f pouze nepatrně, což naznačuje, že se záhy po vydělení ze společného předka na Blízkém Východě musela šířit východním směrem poměrně rychle.

Solutreanská hypotéza předpokládá, že haploskupina X dorazila do Severní Ameriky zhruba před 20 000 lety spolu s migrační vlnou evropských Solutréenů, kulturou doby kamenné, pocházející z jihozápadní Francie a Španělska, kteří sem připluli na lodích okolo jižního okraje Arktidy.

Bryan Sykes použil ve své knize Sedm dcer Eviných pro zakladatelku haploskupiny X jméno Xénie.