Cesko.wiki Hedvika Jagellonská
Author
Albert FloresHedvika Jagellonská (16. února 1457 – 8. dubna 1502), byla česká, uherská a chorvatská princezna, jako manželka Vladislava Jagellonského také polská královna a litevská velkokněžna, jediná dcera českého krále a císaře Svaté říše římské Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johany z Rožmberka. Když její otec zemřel, Hedvika s matkou byly nuceny emigrovat do Uher. Tam byla vybrána za manželku polského krále Vladislava Jagellonského, se kterým se Hedvika 10. února 1475 v Krakově vzala. Hedvika se stala královnou Polska a velkokněžnou Litevska. Během svého života se spolu s manželem snažila upevnit vazby mezi Polskem, Uhrami a Českým královstvím. Zemřela 8. dubna 1502 a pohřbena je v katedrále svatého Stanislava v Krakově. Hedvika Jagellonská byla známá pro svou odrovnalou a nábožensky založenou povahu. Byla patronkou umění a literatury a také podporovala šíření nových vědeckých poznatků. Byla vášnivou sběratelkou knih a sbírala předměty, které přivedla z různých zemí, včetně drahých kamenů a zbraní. Její manžel Vladislav byl velmi zamilovaný a oddaný Hedvice, a tak její smrt v roce 1502 na ni měla velký vliv. Hedvika Jagellonská zanechala po sobě děti, které ve své většině napomohly upevnit spojenectví Polska s ostatními státy.
Hedvika Jagellonská (15. března 1513, Poznaň - 7. února 1573 Neuruppin) byla polskou princeznou a sňatkem braniborskou kurfiřtkou.
Dětství
Hedvika se narodila 15. března 1513 v Poznani jako dcera +more_Starý'>polského krále Zikmunda I. a jeho první manželky, uherské hraběnky Barbory Zápolské, sestry pozdějšího krále Jana Zápolského. Její jediná vlastní sestra Anna zemřela v pěti letech. Otec se znovu oženil a se svou druhou manželkou Bonou měl dalších šest dětí. Přestože vyrůstala se svými nevlastními bratry a sestrami, měla Hedvika osobní učitele a u dvora dostala přezdívku „reginula“.
Olaus Magnus Hedviku popsal jako „velmi krásnou a chytrou dívku…krásnější než všechno bohatství, které jsem právě zmínil, a hodna slavné říše“.
O její ruku se jako první ucházel král Gustav I. +more Vasa. V roce 1526 byl Johannes Magnus poslán do Polska s nabídkou k sňatku od švédského krále. Přes rozhodnutí nápadníka zmírnit náboženské reformy v jeho království, Hedvičin otec odmítl Gustavovu nabídku poté, co se dozvěděl o Gustavově špatném vztahu s římskokatolickou církví.
Braniborská kurfiřtka
Další návrh přišel z Braniborska. S nabídkou k sňatku byl do Polska poslán zanícený katolík biskup Georg von Blumenthal. +more Dne 29. srpna nebo 1. září 1535 se dvaadvacetiletá Hedvika provdala za o osm let staršího kurfiřta Jáchyma II. Hektora, jehož se stala druhou manželkou. Svatba se odehrála v Krakově. Protože Jagellonci byli katolíci, slíbil Jáchym Zikmundovi, že si Hedvika smí ponechat svou víru a jako věno jí dal hrabství Ruppin, města Alt Ruppin a Neuruppin. Manželská smlouva podepsaná 21. března 1535 zajišťovala Hedvice polského katolického kněze a svobodu při výkonu katolických modliteb.
Jejich sňatek se nezamlouval Hedvičině tchyni Alžbětě Dánské, zastávající pevnou protestantskou víru. Nelíbilo se jí také, že Hedvika nemluvila německy.
Při zhroucení podlahy v lovecké chatě si Hedvika zlomila stehno a poranila záda, takže zbývajících 22 let života strávila zmrzačená. Nehoda znamenala zhroucení jejího manželství, které bylo již poškozeno rozdíly v náboženství a jazyce. +more Hedvika byla nahrazena manželovou milenkou Annou Sydowovou, s níž Jáchym zacházel jako se svou manželkou.
Hedvika zemřela v Neuruppinu 7. února 1573 dva roky po svém manželovi.
Je jednou z postav na slavném obrazu Hołd pruski od polského autora Jana Matejka.
Potomci
Hedvika porodila svému manželovi šest dětí:
* 1. Alžběta Magdaléna Braniborská (6. +more 11. 1537 Berlín - 22. 8. 1595 tamtéž) *: ⚭ 1559 František Ota Brunšvicko-Lüneburský (20. 6. 1530 - 29. 4. 1559), vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1546 až do své smrti a od roku 1555 kníže lüneburský * 2. Zikmund Braniborský (11. 12. 1538 Berlín - 13. 9. 1566 Halle), kníže-arcibiskup v Magdeburgu a kníže-biskup v Halberstadtu * 3. Hedvika Braniborská (23. 2. 1540 Berlín - 21. 10. 1602 Wolfenbüttel) *: ⚭ 1560 Julius Brunšvicko-Lüneburský (29. 6. 1528 Wolfenbüttel - 3. 5. 1589 tamtéž), vévoda brunšvicko-lüneburský a kníže brunšvicko-wolfenbüttelský od roku 1568 až do své smrti * 4. Žofie Braniborská (14. 12. 1541 Berlín - 27. 6. 1564 Český Krumlov) pohřbena v rožmberské hrobce ve Vyšebrodském klášteře *: ⚭ 1561 Vilém z Rožmberka (10. 3. 1535 - 31. 8. 1592 Praha), 11. vladař domu rožmberského od roku 1551 až do své smrti * 5. Jáchym Braniborský (1543 - 23. 3. 1544).
* 6. dcera (*/† 1545)