Heyrovskýit

Heyrovskýit (Klomínský, 1971), chemický vzorec Pb6Bi2S9, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán z haldy starého stříbrného dolu nedaleko osady Hůrky u Čisté v západních Čechách. Je pojmenován na počest českého chemika Jaroslava Heyrovského, držitele Nobelovy ceny.

Původ

Heyrovskýit je hydrotermálního původu, je součástí křemenných žil. Doprovází ho zde nejčastěji pyrit, galenit a molybdenit, dále i chalkopyrit, sfalerit, cosalit, bismut, arsenopyrit či siderit.

Morfologie

Nejčastěji heyrovskýit tvoří krátce sloupcovité, na pohled jehličkovité krystaly až stébla o délce do 0,5 cm, zarostlé v křemeni.

Vlastnosti

Heyrovskýit je zpravidla cínově bílý až kovově šedý. Je opakní, má kovový lesk. +more Je křehký, chybí mu štěpnost a má šedočerný vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné.

Využití

Vzhledem ke svojí vzácnosti nemá heyrovskýit žádné komerční využití.

Podobné minerály

Mezi minerály podobné heyrovskýitu (vzhledově i chemicky) patří: *cosalit (Pb2Bi2S5) *aschamalmit (Pb6Bi2S9) *eskimoit (Ag7Pb10Bi15S36)

Naleziště

Svět

Furka, Švýcarsko *Vulcano, Itálie *Rauriser Goldberg, Rakousko *La Roche-Balue, Francie *důl Yakuki, Japonsko *důl Juno, Severní teritorium, Austrálie

Česko

Hůrky u Čisté

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 2. +more třídy Kategorie:Sulfidy (minerály).