Heřman Jakub Černín

Životopis

Heřman Jakub Černín z Chudenic Pocházel ze šlechtického rodu Černínů z Chudenic, narodil se ve Vídni jako starší syn diplomata Humprechta Jana Černína (1628-1682) a jeho manželky, italské šlechtičny Diany z Gazzolda (1636-1687). +more V roce 1678 byl jmenován císařským komorníkem u dvora Leopolda I. V letech 1678-1682 absolvoval kavalírskou cestu v německých zemích, Itálii, Francii, Španělsku a Portugalsku. Delší dobu strávil v Salzburgu, od léta do podzimu 1679 pobýval ve Florencii a na přelomu let 1679-1680 žil v Římě. Téměř celoroční pobyt poté absolvoval v Turíně (1680-1681), půl roku pak strávil v Madridu (1681-1682). V průběhu si vedl podrobný deník, který se již několikrát stal předmětem studia historiků, a díky tomu se jedná o jednu z nejlépe zdokumentovaných cest mladých šlechticů v 17. století. Na cestu dostával od svého otce 6060 zlatých ročně.

Po návratu z cest převzal v roce 1682 správu dědictví po otci, na svou studijní cestu pak ještě v letech 1683-1684 navázal pobytem v Holandsku. V roce 1686 byl jmenován členem říšské dvorní rady. +more a v dubnu 1689 převzal v Čechách funkci nejvyššího maršálka spojenou také s postem člena sboru místodržících. Od února do května 1695 byl velvyslancem císaře Leopolda I. ve Varšavě, kde se snažil přesvědčil krále Jana III. Sobieského, aby Polsko-litevská unie setrvala po boku císaře v boji proti Turkům. Z pozice předního šlechtice habsburské monarchie kladl Heřman Jakub během diplomatické mise velký důraz na reprezentaci, přijetí finančně nákladné cesty v sobě skrývalo mimo jiné ambici dosáhnout prestižního Řádu zlatého rouna, který však nezískal. Měl s sebou doprovod v počtu 85 osob a jen za livreje pro služebnictvo zaplatil přes 8 000 zlatých. Odmítl také bydlet v domě předchozího vyslance hraběte Martinice a pronajal si mnohem honosnější palác v centru Varšavy. Své postavení demonstroval také několka stížnostmi v otázce drobných přehmatů v etiketě ze strany hostitelů. I přes velmi reprezentativní vystupování si náklonnost krále nezískal a zanechal po sobě nevyřešený spor. Jeho angažování se mu ale nakonec vyplatilo, protože vedlo k zisku vyšších zemských funkcí. V letech 1700-1704 zastával úřad nejvyššího zemského hofmistra. Nakonec v roce 1704 stanul v čele zemské správy Českého království ve funkci nejvyššího purkrabího, tento úřad zastával až do smrti.

Zemřel v roce 1710 v Černínském paláci v Praze. Pochován byl v kapli sv. +more Zikmunda v katedrále sv. Víta v Praze. Jeho srdce bylo uloženo v Kosmonosích.

Majetek

Zámek v Jindřichově Hradci, od roku 1694 hlavní rezidence rozsáhlého dominia Heřmana Jakuba Černína Po otci byl dědicem rozsáhlých statků v severních, západních a středních Čechách (Krásný Dvůr, Petrohrad, Stružná, Kostomlaty, Kosmonosy, Vinoř), většina z nich byla vázána statutem fideikomisu zřízeného v roce 1650 Heřmanem Černínem. +more Součástí fideikomisu byl také pražský Černínský palác na Hradčanech, k jehož dokončení byl Heřman Jakub zavázán závětí svého otce. V paláci později umístil bohaté umělecké sbírky, které zdědil po obou rodičích, k budování černínské obrazárny přispěl také sám vlastními akvizicemi na zahraničních cestách. K otcovskému dědictví patřilo také panství Mělník, které však Černínové vlastnili jako zástavu, Heřman Jakub vykoupil mělnické panství do dědičného vlastnictví v roce 1687 za sumu 250 000 zlatých. K Mělníku později ještě přikoupil další sousední statky (Mělnické Vtelno), 1694). Mimo fideikomis stálo také západočeské panství Chudenice, nejstarší rodové sídlo Černínů. K tomuto statku přikoupil Heřman Jakub v roce 1700 sousední panství s hradem Švihov od zadlužené větve chudenických Černínů.

Hlavním sídlem Heřmana Jakuba Černína byl od roku 1694 Jindřichův Hradec, který získal sňatkem s dědičkou vymírajícího rodu Slavatů. Podle daňového přiznání z roku 1703 byl Heřman Jakub nejbohatším šlechticem v Čechách, patřilo mu 22 panství a statků celkem v devíti krajích.

Na svých statcích byl Heřman Jakub aktivním stavebníkem a mecenášem. Dokončil výstavbu hlavní rodové rezidence v Praze (Černínský palác), stavební úpravy inicioval na zámku Mělník a na mělnickém panství nechal postavit lovecký zámek Hořín (1696-1699). +more Aktivity svého otce následoval také v Kosmonosích, kde vznikala barokní koncepce venkovského šlechtického sídla (zámku Kosmonosy) se sakrální architekturou (loretánská kaple, kostel Povýšení sv. Kříže, piaristická kolej). Čerínským dvorním architektem byl v letech 1696-1709 Giovanni Battista Alliprandi, který byl také autorem většiny projektů na panstvích Heřmana Jakuba.

Výjimečnou kapitolou v dějinách české šlechty jsou finanční transakce Heřmana Jakuba Černína ve vztahu ke státu. Již v letech 1686-1689 poskytl císaři půjčky ve výši 600 000 zlatých, formu úvěru mělo de facto i vykoupení mělnického panství ze zástavy do dědičného vlastnictví v roce 1687. +more Koncem 17. století patřil Heřman Jakub vedle Ferdinanda Schwarzenberga k největším věřitelům státu. Dalších 400 000 zlatých zapůjčil státu v roce 1701. Ke zcela neobvyklé transakci došlo v roce 1704, kdy před převzetím postu nejvyššího purkrabího poskytl dvorské komoře úvěr ve výši 1,2 miliónu zlatých. Učinil tak pod nátlakem státních úřadů v době války o španělské dědictví, ale i když se tím dostal do finančních problémů, jednalo se o otázku vysoké prestiže české šlechty a ojedinělý případ, kdy jednotlivec poskytl státu tak vysoký úvěr. Dvorská komora nicméně dodržovala splátkový kalendář a Černín inkasoval v letech 1700-1710 téměř půl miliónu zlatých na úrocích, většina z této sumy ale padla na splácení jeho dalších úvěrů vzniklých nároky na reprezentaci a stavebními zakázkami.

Rodina

Oženil se 13. ledna 1686 v Praze s dědičkou jindřichohradeckého dominia Marií Josefou Slavatovou z Chlumu a Košumberka (2. +more 2. 1667 Vídeň - 10. 8. 1708 Jindřichův Hradec), dcerou Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jeho manželky Marie Markéty Alžběty z Trautsonu. Podruhé se oženil 1. září 1709 s hraběnkou Annou Josefou z Küenburgu (11. 6. 1685 - 4. 3. 1755), neteří pražského arcibiskupa Františka Ferdinanda Khünburga.

Potomci

1. [z 1. +more manž. ] Marie Markéta (11. 7. 1689 - 4. 7. 1725) ** ∞ (17. 11. 1704) František Josef z Valdštejna (25. 10. 1680 - 19. 2. 1722), moravský zemský hejtman * 2. [z 1. manž. ] František Josef (6. 3. 1696 Vídeň - 4. 3. 1733 Vídeň) ** ∞ (12. 5. 1717 Brusel) Marie Isabella de Merode-Westerloo (13. 10. 1703 - 1. 4. 1780) * 3. [z 1. manž. ] Marie Gabriela (* asi 1699) * 4. [z 2. manž. ] František Antonín (30. 6. 1710 - 20. 12. 1739) ** ∞ (31. 5. 1735) Marie Isabella de Merode-Westerloo (13. 10. 1703 - 1. 4. 1780).

Heřmanův mladší bratr Tomáš Zacheus Černín z Chudenic (1660-1700) zdědil z otcova majetku panství v jižních Čechách (Lnáře, Landštejn), kde se také uplatnil jako stavebník a mecenáš katolické církve.

Odkazy

Reference

Literatura

HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. +more I. , Kavalírská cesta českého šlechtice do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 758 s. . * ČERNÍN, Heřman Jakub, HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. II. , Cestovní deník Heřmana Jakuba Černína z let 1678-1682. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 874 s. . * KUBEŠ, Jiří. Hermann Jakob Czernin von Chudenitz’ Diplomatic Mission in Warsaw in 1695. A contribution towards the travel arrangements of Imperial diplomats. In: Theatrum historiae 19, 2016, s. 171-203. ISSN 1802-2502. * KUBEŠ, Jiří. Misja dyplomatyczna Hermana Jakuba Czernina z Chudenic w 1695 r. Cesarski ambasador i Rzeczpospolita u schyłku panowania Jana III Sobieskiego. In: Kronika zamkowa. Roczniki 3 (69), 2016 (vyšlo 2017), s. 131-156. ISSN 0239-4898.

Externí odkazy

[url=http://www. sumavanet. +morecz/chudenice/fr. asp. tab=snet&id=4439&burl=&pt=HS]Životopis na www. sumavanet. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150314003104/http://www. novadomus. cz/jhradec/mesto/cerninove. php]Krátký životopis[/url] * [url=http://www. clubcc. cz/clubcc/cestar/erby/cernin. html]Krátký životopis[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/bohemia/czernin1. html]Rodokmen rodu na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Heřman Jakub Czernin Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Čeští maršálkové Kategorie:Nejvyšší číšníci Českého království Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. +more Víta v Praze Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození v roce 1659 Kategorie:Narození 25. července Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1710 Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.