Hjortspringská loď

Okolnosti nálezu

Petroglyfy s vyobrazením lodí datované do severské doby bronzové V okamžiku nálezu se v lodi nacházelo množství zbraní a brnění včetně 131 štítů keltského typu, 33 zručně zhotovených středových štítových kování, 11 jednostranných železných mečů a několik zbytků kroužkového brnění. +more Dva z mečů byly úmyslně ohnuty, což byla praxe spojená s rituály doby železné. Čepel nejdelšího meče dosahovala délky 43,5 cm. Nález obsahoval také misky, kovářské náčiní a další předměty denní potřeby. Vzhledem k okolnostem nálezu bylo potopení lodi v bažině interpretováno jako úmyslná votivní oběť. Tato domněnka byla posílena přítomností rozřezaného koňského těla, které se v době pohřbu nacházelo pod lodí společně s jehnětem, teletem a dvěma psy.

V roce 1922 byly části lodi konzervovány glycerolem, kamencem, voskem a lakem podle tehdejšího stavu znalostí. Vzhledem k tomu, že byla loď následně uložena ve sklepě, se dřevo postupně rozpadalo v důsledku hygroskopických účinků krystalků kamence. +more Aby se zastavil jejich rozpad, musely být dřevěné části v letech 1966 až 1979 dále konzervovány polyethylenglykolem (PEG).

Další části lodi byly nalezeny při následných vykopávkách v roce 1987. Radiokarbonová datace tří předmětů pocházející z tohoto dodatečného výzkumu ukázala, že se do bažiny dostaly v období 350 až 300 př. +more n. l.

Ze stejného období bylo v Dánsku objeveno mnoho hrobů s podobnou pohřební výbavou a obětovanými koňmi, psy, jehňaty, kravami a dalšími zvířaty i lidskými oběťmi.

Popis lodi

Rekonstrukce lodi z roku 1988

Konstrukce

Hjortspringská loď byla dřevěná loď s klinkerovou obšívkou dlouhá přes 19 metrů. Vnitřní délka byla 13,6 metrů a loď byla široká 2 metry. +more Vážila odhadem 530 kg, takže jí posádka mohla snadno přenášet.

Byla vyrobena z lipového dřeva, které je sice méně odolné než dubové dřevo, které bylo většinou používáno, zároveň je ale výrazně lehčí, což přispělo k flexibilitě. Vzhledem k nepřítomnosti vesel a stěžně, byla loď poháněna celkem dvaceti pádly, což potvrdila i rekonstrukce lodi. +more Na přídi a zádi byly dva kmeny které výrazně vyčnívaly, připomínaly zobáky a dávaly hjortspringské lodi typický vzhled lodí ze skalních rytin z doby bronzové ve Skandinávii.

Dno lodi tvoří široká kýlová deska se dvěma dalšími prkny na obou stranách lodi a tvořící tak klinkerovou obšívku. Celkem pět prken je vyrobeno z několik centimetrů tlustého lipového dřeva, které v nejtenčí části mělo tloušťku 15 mm. +more Všechny části byly spojeny lýkovými lany. Spoje a švy byly utěsněny pryskyřicí. Kvůli vyztužení bylo uvnitř lodi deset žeber z lískových větví.

K nevýhodám této lodi patřila její výška, která dosahovala 70 cm a s ní související diskutabilní způsobilosti k plavbě a relativně malému užitečnému zatížení vzhledem k velikosti lodi. Velkou výhodou byla její hmotnost, která ji zajišťovala dobrou manévrovatelnost v obou směrech a možnost dosahovat vysoké rychlosti.

Vysoká řemeslná zručnost s jakou byla loď vytvořena naznačuje, že metody konstrukce použité při její výrobě jsou výrazně starší než samotná loď.

Vývoj tohoto typu lodi

Vodní plavidla tohoto stylu a konstrukce byly stavěny a používány nejméně do 3. století n. +more l. V pozdějších nálezech se čím dál častěji objevují kovové nýty a konstrukce dříku byla zjednodušena do jediného zakřiveného tvaru, který se rozšiřoval a zužoval směrem ven z trupu. Většina zásadních metod konstrukce lodí, jež byly použity při stavbě této lodi, přetrvala i do vikingské éry. Pokračování tohoto vývoje lze vidět i v nálezech lodí v Halsnøy (200 n. l. ), Nydam (300-400 n. l. ), Sutton Hoo (600-700 n. l. ) a Kvalsundu (690 n. l. ).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Archeologické nálezy v Dánsku Kategorie:Doba železná Kategorie:Lodě