Hnutí žlutých vest

Demonstrace hnutí žlutých vest ve východofrancouzském Vesoulu

Hnutí žlutých vest (přeneseně Žluté vesty, ; výslovnost [žilɛ žon]) je protestní hnutí, které vzniklo v listopadu 2018 ve Francii a utichlo v polovině roku 2019. První velké akce a demonstrace se konaly 17. +more listopadu 2018 zejména na severu země a v Paříži. Následně se hnutí v menší míře rozšířilo i do blízkých zemí (mj. Itálie, Belgie a Nizozemska). Na některých místech protesty přerostly v občanské nepokoje, stavění barikád a rabování. Hnutí je pojmenováno podle svého symbolu - reflexních žlutých vest, oblékaných účastníky protestů.

Hnutí se zformovalo pomocí sociálních médií jako jsou Facebook, Twitter a YouTube. Mezi jeho výrazné postavy patří Éric Drouet, Maxime Nicolle, Priscillia Ludosky a Jacline Mouraud. +more Stavělo se zprvu hlavně proti rostoucím cenám pohonných hmot a nákladů na bydlení. Vládní politika a daňové reformy podle něj příliš dopadají nejen na dělníky a zaměstnance s relativně nízkými příjmy, ale také na střední třídu, zejména v příměstských oblastech a na venkově. Protestující žádali zastavení těchto jevů a odstoupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Prezident a francouzská vláda poté učinili několik ústupků, což vedlo k oslabení hnutí.

Protesty

Listopad 2018

Protesty začaly 17. listopadu 2018 a zúčastnilo se jich více než 300 000 lidí. +more Do 21. listopadu bylo zraněno 585 civilistů, z toho 16 vážně, a 115 policistů (tři byli zraněni vážně).

Během 24. listopadu uspořádalo Hnutí žlutých vest více než 1 600 akcí, kterých se zúčastnilo okolo 106 000 demonstrantů. +more Největší akce se konaly v Paříži, a to i na Avenue des Champs-Élysées (celkově 8 000 účastníků). Zde protesty přešly v násilnosti - protestující zapalovali ohně, strhávali dopravní značky, stavěli barikády a vytrhávali dlažební kostky. Policie musela použít slzný plyn a vodní děla, aby je rozehnala. Škody v Paříži byly vyčísleny na 1,5 milionu eur, zranění utrpělo 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil.

Prosinec 2018

Demonstrace hnutí v Belfortu Na 1. +more prosinec 2018 byly zorganizovány protesty s názvem „Act 3 - Macron Quits“ a účastí 136 tisíc lidí po celé Francii. Během protestu bylo v metropoli spáleno přes sto aut a byl poničen interiér Vítězného oblouku; škody byly vyčísleny na 3-4 miliony eur, 133 lidí bylo zraněno.

O týden později, 8. prosince, protestovalo po celé Francii podle francouzského ministra vnitra okolo 125 tisíc lidí. +more Podle něj bylo v hlavním městě nejméně 10 tisíc demonstrantů, další protesty se konaly i v Lyonu či Bordeaux. 135 lidí bylo zraněno, z toho 17 policistů. Po celé zemi policie zadržela 1 385 demonstrantů, z nichž 974 poslala do vazby. V celé Francii bylo nasazeno více než 89 000 příslušníků pořádkových složek.

Dne 15. prosince se protestů v zemi zúčastnilo celkově přes 33 tisíc lidí. +more V Paříži se sešly asi tři tisíce demonstrantů, na pořádek zde dohlíželo asi osm tisíc členů bezpečnostních složek a 157 lidí bylo zadrženo; 104 z nich bylo vzato do vazby.

V sobotu 22. prosince v celé zemi protestovalo téměř 24 tisíc lidí. +more V pařížských ulicích bylo podle policie asi 2 000 lidí. Do odpoledne policie zadržela 65 lidí a čtyři umístila do vazby. V důsledku blokád zemřel při silniční nehodě desátý člověk.

Před koncem roku, 29. prosince, byla ve srovnání s předchozími protesty účast výrazně nižší - v Paříži demonstrovalo jen kolem 1 000 lidí, největší účast byla v Bordeaux (2 400 protestujících). +more Na některých místech se demonstrující střetli s policií.

Leden 2019

Během 8. protestní soboty 5. +more ledna 2019, několik dnů po zatčení jednoho z mediálně nejznámějších představitelů hnutí žlutých vest Erika Droueta, demonstrovalo po celé Francii podle ministra vnitra 50 tisíc lidí (z toho v Paříži 3 500 lidí, 24 bylo zadrženo). V Nantes, Lille a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně vnikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice.

Podle ministra vnitra se 12. ledna demonstrací účastnilo 84 tisíc lidí. +more Po celé Francii bylo nasazeno kolem 80 tisíc policistů a četníků. Protesty probíhaly například v Paříži (8 000 lidí, 5 000 policistů, 154 demonstrantů bylo zatčeno), Marseille, Toulonu, Bordeaux, Štrasburku, Caen, Perpignanu nebo ve městě Bourges (asi 6 000 lidí). V Paříži bylo zadrženo přes 50 lidí kvůli držení zbraní. Celkem bylo zadrženo 244 protestujících a více než dvě desítky lidí byly zraněny.

Dne 19. ledna podle úředního odhadu protestovalo kolem 84 tisíc lidí. +more K zajištění pořádku bylo nasazeno okolo 80 tisíc policistů. Nejvyšší účast byla v Toulouse (kolem 10 tisíc demonstrantů), dále se protestovalo v Paříži (7 000 lidí, přes 40 zatčeno), Rouenu nebo Bordeaux (4 000 lidí). V Lille, v Béziers a v Angers vyšlo do ulic 2 500 až 3 000 lidí, dva tisíce lidí protestovaly v Rennes a v Nancy. Celkem bylo zatčeno několik desítek lidí.

Podle úředního odhadu v sobotu 26. ledna protestovalo asi 69 tisíc lidí. +more V Paříži protestovalo asi 2 500 lidí (223 bylo zatčeno), zhruba 250 demonstrantů se sešlo ve Štrasburku, přibližně stovka žlutých vest se objevila v Montpellier a shromáždění se odehrála i v městech Évreux, Bordeaux, Nantes, Toulouse nebo Marseille. Francouzské úřady vyslaly do ulic přes 80 tisíc policistů a bylo zadrženo 22 lidí. Jérôme Rodrigues, jeden z výrazných představitelů hnutí, byl po vážném úderu do oka (podle jeho právního zástupce jej zasáhl gumový projektil) odvezen do nemocnice a uveden do umělého spánku.

Následující den pak prošel Paříží průvod několika tisíc lidí z hnutí červených šátků a modrých vest, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce a volali po ukončení násilností.

Členové hnutí žlutých vest také ohlásili zájem kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu.

Únor 2019

V průběhu 12. protestní soboty 2. +more února 2019 se podle ministerstva vnitra se do protestů zapojilo kolem 58 600 lidí. Demonstrace se konaly například v Paříži (10 500 lidí, 30 zadrženo), Marseille, Bordeaux, Valence nebo Tours. K udržení pořádku bylo nasazeno 80 000 policistů.

Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že 9. února se protestů zúčastnilo kolem 51 400 lidí. +more Protesty se konaly například v Paříži (4 000 lidí, 39 zadrženo), Marseille, Lyonu, Bordeaux, Toulouse, Montpellier, Lille, Nantes, Rennes, Caen či v Brestu. Při potyčkách mezi policií a demonstranty si jeden aktivista vážně poranil ruku a přišel o čtyři prsty. Podle francouzských médií způsobil zranění policejní granát, určený k rozhánění davu.

Ve stejný den se konaly také protivládní demonstrace v Římě s účastí 50 000 až 100 000 lidí, mezi nimi italských žlutých vest. Několik dní předtím, v úterý 5. +more února 2019, přitom přicestoval italský ministr práce a sociální politiky Luigi Di Maio do Paříže, setkal se se zástupci francouzských žlutých vest a vyslovil jim podporu. Na znamení protestu proti akci italského ministra byl francouzským ministerstvem zahraničí následně odvolán jeho velvyslanec v Římě ke konzultacím.

Dne 16. února podle ministerstva vnitra protestovalo kolem 41 500 lidí. +moreDemonstrace se konaly například v Paříži (5 000 lidí, 23 zatčeno), Lyonu, Bordeaux, Marseille, Štrasburku nebo Toulouse.

Následujícího týdne, 23. února, se podle oficiálních údajů do protestů zapojilo necelých 47 tisíc lidí. +more V celé zemi se uskutečnily více než čtyři desítky demonstrací, lidé se sešli mimo jiné v Paříži (5 800 lidí), Toulouse, Blois, Lille, Rouenu či Bordeaux. Celkem bylo zadrženo několik desítek lidí.

Březen 2019

Demonstrací 2. března 2019 se podle ministerstva vnitra zúčastnilo kolem 39 300 lidí. +more Protesty se konaly například v Paříži (4 000 lidí, 33 zatčeno), Nantes, Alès, Lyonu, Bordeaux, Nice, ve Štrasburku, Dijonu nebo Lille.

O týden později, 9. března, podle ministerstva vnitra protestovalo kolem 28 00 lidí. +more V Paříži se do protestů zapojily i učitelky mateřských škol, které chtěly vlastní akcí vyjádřit nesouhlas s reformou podpory v nezaměstnanosti. Souběžně se konal také pochod žen, které nesly transparent s heslem „Rovnost žen a mužů, která není“.

Podle odhadů 16. března protestovalo kolem 15 tisíc lidí, z toho přes 10 tisíc v Paříži. Protesty doprovázela vlna násilností a bylo zadrženo přes 150 protestujících.

Protestů 23. března se zúčastnilo kolem 40 500 lidí, z toho 5 000 v Paříži. +more Kvůli násilnostem z předchozího týdne dohlíželo na demonstrace také sedm tisíc vojáků z operace Sentinelle. Protesty se konaly například v Paříži, Nice, Montpellier nebo La Rochelle.

Protestů v průběhu 20. protestní soboty 30. +more března se dle úřadů zúčastnilo přes 33 700 lidí, z toho přes 4 000 v Paříži, kde byl relativní klid - policisté uzavřeli okolí bulváru Champs-Elysées. Policie nasadila slzný plyn v Bordeaux proti skupině radikálů.

Duben 2019

Demonstrací 6. dubna se zúčastnilo podle ministerstva vnitra 22 tisíc lidí.

O týden později, 13. dubna, protestovalo 31 tisíc lidí a 27 osob bylo zadrženo. +more Centrem protestů se stalo Toulouse, kde byly doprovázeny výtržnictvím. Další demonstrace se konaly například v Paříži, Lille, Bordeaux, Štrasburku, Rouenu a Montpellieru.

Dne 20. dubna protestovalo podle odhadů 27 900 lidí, z toho 9 000 v Paříži; zadrženo bylo nejméně 220 lidí.

Dne 27. dubna protestovalo podle ministerstva vnitra 23 600 lidí. Největší účast byla v Paříži (více než 2 000 lidí) a Štrasburku.

Květen 2019

Členové hnutí žlutých vest se spolu s francouzskými labouristy účastnili demonstrací proti politice prezidenta Emmanuela Macrona, které se konaly 1. května. +more Těchto protestů se zúčastnilo přes 150 tisíc lidí.

Dne 4. května, 25. týden v pořadí, protestovalo asi 18 900 lidí a při potyčkách s policií bylo několik z nich zraněno.

Dne 11. května protestovalo podle odhadu ministerstva vnitra 18 600 lidí, z toho 1 200 v Paříži.

Červen a červenec 2019

Demonstrace se konaly také během června a července. Vzhledem k nízké účasti přestala policie zveřejňovat odhady počtu účastníků.

Výsledek a požadavky

Ústupky francouzské vlády

V reakci na protesty učinili prezident a vláda následující ústupky:

* zvýšení daně z pohonných hmot bylo odloženo o půl roku * opětovné zvýšení rychlosti na některých silnicích * nedošlo ke zvýšení cenových tarifů u elektřiny a plynu * nedošlo ke zpřísnění technických kontrol vozidel * bylo přislíbeno zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně * důchodci, kteří dostávají méně než 2 000 eur měsíčně, byli vyjmuti ze zvýšení sociálních odvodů * odměny za přesčasy ani prémie na konci roku by neměly být zdaněny.

Požadavky Hnutí žlutých vest

K požadavkům hnutí patří zejména:

* zrušení zdražení pohonných hmot * zvýšení kupní síly obyvatelstva * snížení daní * demise prezidenta Emmanuela Macrona * opětovné zavedení milionářské daně * opětovné zvýšení rychlosti na silnicích * zvýšení minimální mzdy a důchodů * více přímé demokracie, zavedení referenda

Další požadavky jsou popsány v manifestu žlutých vest. Jedná se o tyto body:

* Ekonomika / práce: Ústavní strop pro daně - 25 %. Zvýšení o 40 % základní důchod a sociální péči. +more Zvýšení náboru ve veřejném sektoru s cílem obnovit veřejné služby. Projekty masivní výstavby pro 5 milionů bezdomovců a přísné tresty pro starosty/prefektury, které zanechávají lidi na ulicích. Rozdělit „příliš velké banky“, znovu oddělit pravidelné bankovnictví od toho bankovnictví. Zrušit dluhy nahromaděné zbytečnými úrokovými sazbami * Politika: Ústavní pozměňovací návrhy na ochranu zájmů občanů, včetně závazných referend. Blokování lobbistických skupin a zájmů z politického rozhodování. Frexit: Nechte Evropskou unii znovu získat naši ekonomickou, měnovou a politickou svrchovanost (Jinými slovy, respektujte výsledek referenda v roce 2005, kdy Francie hlasovala proti Smlouvě o Ústavě EU, která byla poté přejmenována na Lisabonskou smlouvu a francouzští to ignorovali). Snižování daňových úniků ultra-bohatých. Okamžité ukončení privatizace a renacionalizace veřejných statků, jako jsou dálnice, letiště, železnice atd. Odstranit veškerou ideologii z ministerstva školství a ukončit všechny destruktivní vzdělávací techniky. Čtyřnásobný rozpočet pro zákon a pořádek a časové limity pro soudní řízení. Zajistit přístup k soudnímu systému všem. Rozdělit mediální monopoly a ukončit jejich zasahování do politiky. Zpřístupnit média občanům a zaručit pluralitu názorů. Ukončit manipulativní propagandu. Zajistit občanskou svobodu tím, že se do ústavy začlení úplný zákaz státního zásahu do rozhodnutí týkajících se vzdělání, zdraví a rodinných záležitostí * Zdraví / Životní prostředí: Už žádná „plánovaná zastaralost“ výrobků - musí být záruka ze strany výrobců, že jejich výrobky budou funkční 10 let a že během tohoto období budou k dispozici náhradní díly. Zákaz plastových lahví a jiných znečišťujících obalů. Oslabení vlivu velkých farmaceutických firem na obecné zdraví obecně a nemocnice. Zákaz geneticky modifikovaných plodin, karcinogenních pesticidů, endokrinních disruptorů a monokultur. Reindustrializovat Francii (čímž se sníží dovoz a jím způsobované znečišťování) * Zahraniční styky: Ukončení účasti Francie v zahraničních válkách a vystoupení z NATO. Zastavit drancování a zasahování - politicky a vojensky - do „Francafrique“, který udržuje Afriku chudou. Okamžitě repatriovat všechny francouzské vojáky. Vytvořit vztahy s africkými státy na rovnocenném základě. Zabránit migračním tokům, které nelze přijmout nebo integrovat, vzhledem k hluboké civilizační krizi, kterou prožíváme. Důsledně dodržovat mezinárodní právo a smlouvy, které jsme podepsali * Další požadavky: ** Konec bezdomovectví - Daň z příjmu více progresivní (více stupňů) - Nárůst minimální mzdy (a zaručených mezd) na 1 300 euro celoplošně. - Podpora malopodnikání, rozvoj venkova a městských center (zastavit množení velkých komerčních zón kolem velkoměst, které zabíjejí malé domácí firmy, a zajisti parkování v centrech zdarma). - Velký zabezpečovací plán bydlení (tvořící ekologické a úsporné podmínky našich domácností). - Velcí mají platit víc (Google, Amazon, …), malí mají platit méně (mikropodniky, osvč, svobodní umělci, řemeslníci, střední podniky, …). ** Stejný systém sociální podpory pro každého (a to včetně řemeslníků, a osvč). Konec politiky RSI (sociální režim samo-zaměstnávání). ** Penzijní systém musí zůstat solidární a být socializován. (Ne „důchodům pro zámožné“). - S penzí pod 1 200 euro na nás nechoďte. - Zastavte zvyšování daně z paliv. (pozn. Neovlivní jen paliva, ale i ceny dováženého zboží, jako je ovoce, či maso). - Každý zvolený zástupce bude mít nárok na medián platu. Jeho náklady na dopravu budou sledovány a proplaceny, pokud budou oprávněné. Právo na stravenky a řádnou dovolenou, nic víc. - Mzdy všech francouzů, jakož i důchody a příspěvky musí být vázány na inflaci. - Chránit francouzský průmysl: omezit jeho přemístění. Ochránit náš průmysl, chránit naše know-how a naše pracovní místa. ** Konec odloučené práce (vyslaní pracovníci jsou vysláni zaměstnavatelem k dočasné službě v jiné evropské zemi). Je nepřípustné, že osoba, která pracuje na francouzském území, nemá nárok na náš plat a stejná práva. Každý, kdo je oprávněn pracovat na francouzském území, musí být stejně měřen jako francouzský občan a jeho zaměstnavatel musí přispívat ve stejné výši jako francouzský zaměstnavatel. - Pro zajištění bezpečnosti práce: omezit počet smluv na dobu určitou pro velké společnosti. Chceme více CDI (standardní smlouvu na dobu neurčitou nebo trvalou práci ve Francii). - Konec CICE (daňové kredity, které mohou korporace nárokovat za všechny platy 2,5× nižší než francouzská minimální mzda). Použití těchto peněz na zahájení rozvoje francouzského automobilového průmyslu na principu pohonu vodíkem. (což je na rozdíl od elektrického vozu skutečně ekologické). - Zastavit splácení dluhů s vysokými (pozn. lichvářskými) mírami úroků, ty musí být prohlášeny za nelegitimní. ** Musí být řešeny případy nucené migrace (přerozdělovací smlouvy, mezinárodní výměny etc. ). ** Žadatelé o azyl u nás mají dostat dobré zajištění. Poskytovat jim bydlení, zabezpečení, stravu a vzdělání (v jejich jazyce atp. ). Spolupracovat s OSN na tom, aby v jejím rámci taková péče byla poskytnuta i v jiných zemích světa, zatímco se vyřizují azylová řízení. Neúspěšní a nebezpeční žadatelé musí být navráceni do země jejich původu. ** Zavedení opravdové integrační politiky (Žít ve Francii znamená stát se Francouzem, mluvit francouzsky, znát naši historii, mít naše vzdělání a nakonec i naši práci). - Maximální mzda by nesmí přesáhnout 15 000 euro (pozn. cca 360 000 Kč). ** Musíme zajistit práci pro nezaměstnané. - Zvýšit podporu nemohoucích. Regulovat nájemné + zajistit levné nájemné bydlení (obzvláště pro studenty a začínající pracující). ** Zákaz rozprodávat majetek Francie (letiště, přehrady, …). - Poskytnout prostředky justici, policii, četnictvu a armádě. Přesčasy je třeba vyplatit nebo nahradit volnem. ** Všechny peníze získané dálničními poplatky použít na údržbu dálnic a silnic ve Francii a investovat do bezpečnosti silničního provozu. - Vzhledem k tomu, že od privatizace výrazně vzrostla cena plynu a elektřiny, chceme, aby byly energetické podniky znovu vlastněny veřejností a ceny tak výrazně klesly. - Okamžitě uzavřít výrazně prodělečné malé pošty, školy a školky. - Přinést blahobyt starším lidem. Zákaz vydělávat peníze na starších občanech. (éra „šedého zlata“ je u konce, nechť začne doba šedé pohody). - Maximálně 25 studentů na třídu, od mateřské školy do posledního roku vyššího vzdělání. - Podstatné finanční zdroje přivést do psychiatrických oborů. - Lidové referendum musí vstoupit v platnost a být zapsáno do ústavy. Vytvořit přehledný a efektivní, nezávislý kontrolní orgán, kde mohou navrhovatelé vytvořit právní návrhy. Pokud tento návrh obdrží 700 000 podpisů, tak bude tento návrh zákona projednán, doplněn a pozměněn Národním shromážděním, které bude povinno (v termínu až jeden rok a den po získání 700 000 podpisů) předložit hlasování všem Francouzům. - Návrat k 7letému volebnímu období pro prezidenta republiky (Volba poslanců dva roky po volbě prezidenta republiky umožnila poslat pozitivní nebo negativní signál prezidentovi republiky o jeho politice, a tak pomohl slyšet hlas lidu). - Odchod do důchodu ve věku 60 let. Pro všechny, kteří pracovali manuálně (např. stavitel nebo řezník), právo na odchod do důchodu ve věku 55 let. ** Dětem starým 6 let zajistit pokračování systému pomoci do 10 let. - Zajistit podporu většího transportu zboží pomocí železnic. (pozn. uvolnit silniční nákladní dopravu) - Stop korupci. - Konec ex-prezidentských výplat do konce života. - Stop zpoplatňování prodejců za užití kreditní karty zákazníkem. - Zavedení daně z lodních paliv a petroleje.

Žluté vesty také požadovaly »Impots sur la fortune«, což znamená buď daň z majetku nebo z luxusu, v každém případě jim šlo o progresívní zdanění velmi bohatých (s finančním majetkem 1,5 milionu eur a výše), možnost vyvolat lidové referendum, zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny a další zboží denní potřeby a nasazení vysokého DPH na luxusní produkty.

Ohlas v jiných zemích

Demonstrace ve Francii vedly k protestům i v dalších zemích. Tyto protesty, které přejaly symbol reflexní vesty, se konaly například v Belgii, Nizozemsku, Polsku, ve Velké Británii, v Maďarsku, na Tchaj-wanu a v dalších zemích.

V České republice se k hnutí žlutých vest přihlásil např. poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, když v polovině prosince přišel do Sněmovny ve žluté vestě jako vyjádření svých sympatií k hnutí. +more Po vzoru hnutí také měla na sobě žluté vesty většina z asi stovky účastníků akce, kterou před koncem ledna 2019 na Václavském náměstí v Praze uspořádal krajský výbor pražské KSČM. Jednalo se o asi 40minutové protestní shromáždění proti zvyšování nákladů na bydlení. Premiér Andrej Babiš 26. června 2019 při poslaneckém hlasování o nedůvěře jeho vládě naznačil souvislost protivládní demonstrace z 23. června s pařížskými protesty na základě toho, že někdo z vystupujících měl na sobě reflexní vestu. Pořadatelé demonstrace se k hnutí žlutých vest nehlásili.

Mezinárodní vazby

Nějakou dobu se spekulovalo o tom, zda hnutí nebylo motivováno či podněcováno ruskou dezinformační kampaní. Kromě účasti několika osob s vazbami na Rusko na demonstracích se však tyto spekulace nepotvrdily.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.halonoviny.cz/articles/view/50406381]Jsou to lidé, kteří už si nemohou dovolit ani dovolenou[/url] v Haló novinách *

Kategorie:Nepokoje ve Francii Kategorie:Politika v roce 2018 Kategorie:Politika v roce 2019 Kategorie:Konflikty roku 2018 Kategorie:Konflikty roku 2019