Horní Údolí
Author
Albert FloresHorní Údolí je obec, která se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Leží na severu České republiky v Krkonoších. Horní Údolí je jednou z nejvýše položených obcí v Česku a její nadmořská výška se pohybuje přes 900 metrů. V obci žije přibližně sto obyvatel. Horní Údolí je známé především svým horským prostředím a je oblíbenou destinací pro turisty. V okolí obce se nachází mnoho turistických tras, které vedou do krásné přírody Krkonoš. Tato oblast je také vyhledávaná pro zimní sporty, jako je lyžování a snowboarding. Historie Horního Údolí sahá až do 16. století, kdy byla obec založena. Během své historie prošla obec různými změnami, včetně přejmenování, až se dostala k současné podobě. V rámci obce se nachází také několik památkově chráněných objektů, například kaple sv. Petra a Pavla. Díky svému klidnému horskému prostředí a krásné přírodě je Horní Údolí oblíbeným cílem pro odpočinek a relaxaci. Turisté sem přicházejí hledat klid a obdivovat přírodní krásy Krkonošského národního parku.
Horní Údolí (do 1949 Horní Grunt, něm. Ober-Grund, Obergrund) je osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, ve Zlatohorské vrchovině při jejím pomezí s Hrubým Jeseníkem, na horním toku potoka Olešnice.
Historie
+moreJPG|náhled|vlevo'>Kostel (bývalý farní) sv. Jana Křtitele Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako Horní Olešnice (něm. Obeder-Olsnitz), počátkem 16. století již pod jménem Ober Grund. Stopy hlubinného dolování na Příčném vrchu jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, „měkkých“ dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír Starohoří - Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří Jeseníků. Po roce 1848 jen dočasné pokusy o těžbu rudy, které zanikly roku 1903. Hornictví nahrazeno částečně plátenictvím a dřevařstvím. Byly zde mlýny a pily, výroba šindele a k roku 1908 i kamenolom. K roku 1900 se připomíná hasičský spolek a k roku 1925 i zemědělský spolek. Obecná škola zmíněná roku 1848 měla k roku 1900 dvě třídy. Těžba obnovena po roce 1948. Až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 patřilo Horní Údolí k panství Cukmantl (Zlaté Hory), které bylo v majetku vratislavských biskupů. Od roku 1949 byla obec spojena s Dolním Údolím v jednu obec pod názvem Údolí. Roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.
Z roku 1632 pochází původní raně barokní stavba farního kostela svatého Jana Křtitele. - Prvním lokalistou byl ustanoven P. +more Johann Haucke (Hancke), který zde zemřel 27. února 1771. Lokálie Horní Údolí byla vyfařena z farnosti Zlaté Hory až v roce 1893 a prvním jejím farářem byl jmenován P. Albert Vogel, který zemřel roku 1921 v Javorníku. Farnost Horní Údolí byla z rozhodnutí olomouckého arcibiskupa Msgre Jana Graubnera podle kánonu 515 § 2 CIC zrušena dne 1. října 1994 a obce patřící do této farnosti a jejich obyvatelé včleněni opětovně do farnosti Zlaté Hory.
Roku 1938 obec připojena k Německu a 8. května 1945 obsazena Rudou armádou. +more Do roku 1945 byla obec čistě německá. Po odsunu původních německých obyvatel po roce 1945 byla v Dolním a Horním Údolí usazena řada řeckých rodin, které se uchýlily do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nových obyvatel se však vrátili do Řecka po změně poměrů v roce 1975.
Horní Údolí bylo od počátku obecní správy roku 1850 samostatnou obcí, ale roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.
V obci je zachována řada vesměs dřevěných lidových staveb z 19. +more století. Od roku 2004 je Horní Údolí spolu s vedlejším Dolním Údolím (a podobně jako sousedící Rejvíz) vesnickou památkovou zónou.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Horního Údolí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 714 | 706 | 686 | 645 | 630 | 580 | 587 | 542 | 201 | 19 | 138 | 95 | 60 | 28 | 30 |
V Horním Údolí je evidováno 49 adres : 43 čísla popisná (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 35 domů, z toho 11 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
Propadlá Olověná štola * zřícenina hradu Koberštejna z 13. +more století * barokní (z roku 1632), později (v letech 1886-1888) novogoticky přestavěný římskokatolický filiální (dříve farní) kostel svatého Jana Křtitele * bývalý poutní komplex - obnovovaná kaple sv. Anny a torzo kaple Bolestné Panny Marie z roku 1902, nad obcí na svahu Příčné hory. Dříve zde stávala i kaple sv. Marty, byla zbořena r. 1960. * litinový kříž na hřbitově a socha sv. Floriána z dílny sochařské rodiny Kutzerů * Lesní hřbitov - památník sovětských zajatců zemřelých za II. světové války * středověká Olověná štola * rudní revír Starohoří, využívaný od 13. století.
Významní rodáci
Bernard Kutzer (1794-1864) - sochař, vytvořil s bratry Cyrilem a Patriciem a syny Raimundem a Rafaelem významnou sochařskou dílnu .
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.zlatehory.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19319&id=305860&p1=36513]Horní a Dolní Údolí na stránkách obce Zlaté Hory[/url]
Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině Kategorie:Zlaté Hory Kategorie:Těžba zlata v Olomouckém kraji Kategorie:Těžba v okrese Jeseník Kategorie:Geotrasa sudetská Kategorie:Vesnické památkové zóny v okrese Jeseník