Horská Kvilda

Horská Kvilda je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Klatovy, 25 km jižně od Sušice. Žije zde obyvatel.

Přívlastek Horská se nevztahuje k poloze vsi v šumavských horách, ale k její někdejší příslušnosti k nedalekému hornickému městečku Kašperské Hory. Zhruba 5 km jihovýchodním směrem od Horské Kvildy, avšak již v okrese Prachatice, leží Kvilda, druhá nejvýše položená obec v ČR.

Části obce

Horská Kvilda * Korýtko

Od 1. ledna 1955 do 30. června 1960 k obci patřila i Filipova Huť.

Historie

První písemná zmínka o osídlení této lokality (Horská Kvilda) se datuje k roku 1577. Osidlování souviselo nejspíše s pohybem osob na obchodní stezce. +more Ta tudy procházela a její dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly. Je ale možné, že sem lidé sezónně přicházeli (za drahými kovy) již dříve. Od počátku měla zdejší zástavba charakter rozptýlených usedlostí. Jen na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více koncentrovány. Osídlení zde nemělo výhradně zemědělský charakter (převažoval chov dobytka), což bylo dáno extrémním charakterem zdejšího horského klimatu. Lidé se tu živili dřevařstvím, sklářstvím a také tím, že poskytovali zázemí tudy procházejícím obchodním karavanám. Byl to zejména rozvoj sklářství, který způsobil kulminaci počtu místního obyvatelstva.

V roce 1930 žilo v celé obci Horská Kvilda 624 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla obec (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněna k nacistickému Německu.

Územní příslušnost

k 1. lednu 1948 patřila obec Horská Kvilda do správního okresu Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Prášily, železniční stanice a nákladiště Vimperk * k 1. +more lednu 1948 patřila osada Zhůří do obce Horská Kvilda, správní okres Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Rejštejn * k 1. únoru 1949 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický.

* k 1. únoru 1949 patřila osada Zhůří (okres Vimperk) do obce Horská Kvilda * k 1. lednu 1950 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický

* k 1. červenci 1952 se obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) dělí na části: 1. +more Horská Kvilda, 2. Zhůří * k 1. lednu 1955 má obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) tyto části: 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Zhůří * k 1. červenci 1960 byla osada Horská Kvilda (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Modrava.

* k 1. červenci 1960 byla osada Zhůří (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Rejštejn

Matriční příslušnost

od 1. ledna 1950 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda * od 1. +more ledna 1955 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk.

Vývoj osídlování

Osídlení se nejspíše dlouhou dobu udržovalo na počtu jen několika málo usedlostí. V roce 1654 zde byly celkem čtyři, v roce 1713 jich bylo sedm a v roce 1785 již sedmnáct. +more Významnější přírůstek počtu obyvatel nastal až v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem sklářství a dřevařství v okolních lesích. V té době vznikaly roztroušené samoty či vísky dislokované v izolovaných enklávách v okolních lesích. Pokles počtu obyvatel nastal v první polovině 20. století ale zásadní se odehrál až s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Horská Kvilda o rozloze 3301 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 279 přítomných obyvatel. Úbytek počtu obyvatel pak pokračoval až do konce 80. let dvacátého století. K 1. lednu 1998 zde žilo 32 obyvatel, k 1. lednu 2011 už bylo evidováno 98 obyvatel. Současný (2011) rozsah osídlení samotné Horské Kvildy je prakticky identický s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století.

Zajímavosti

Pod Horskou Kvildu spadal statek Danielhof, kde po několik generací žili Klostermannové, předci a příbuzní spisovatele Karla Klostermanna. Danielhof Klostermannové vlastnili od r. +more 1670 nejméně až do poloviny 19. století. * V lesích nad Horskou Kvildou lze nalézt pozůstatky Zlaté stezky, dálkové obchodní cesty, kudy se z Pasova vozila do Čech sůl. Stezka byla významnou dopravní stavbou raného středověku a zanikla v chaosu třicetileté války. Její zbytky lze vidět zvláště v místech prudkých svahů, kde byla cesta hluboce zaříznuta. * Horská Kvilda je známá také tím, že tu na podzim a v zimě jsou extrémní mrazy. Například když v lednu 2010 bylo v Sušici −17 °C, bylo zde −32,6 °C. Není ani žádnou zvláštností, když zdejší meteorologická stanice naměří teploty pod bodem mrazu i uprostřed léta - je to způsobeno tzv. mrazovou kotlinou. * V katastru obce se nalézá památný strom buk lesní na Výhledech a části přírodních památek Povydří a Tetřevská slať. * Obyvatelstvo bylo až do poloviny 20. století téměř výhradně německé.

Galerie

Horská Kvilda-1988. jpg|Horská Kvilda v roce 1988 Horská Kvilda. +morejpg|Horská Kvilda Horska. Kvilda. Sumava. Chalupa. Evid. Cislo. 15. jpg|Jedna z chalup (replika původního horského stylu) na Horské Kvildě Hamerský potok pod Horskou Kvildou. jpg|Hamerský potok pod Horskou Kvildou Hamerske. Domky. Horska. Kvilda. pred. 1949. gif|Dobová fotografie Hamerských Domků na Horské Kvildě Horska. Kvilda. Sumava. Hamerske. Domky. jpg|Hamerské Domky Bozi Muka Horska Kvilda Hora Sokol Antygl 2011. jpg|Cesta k Horské Kvildě (v pozadí Antýgl, v popředí boží muka nedaleko od Hamerského potoka) Pollaufuv Hostinec Hotel Rankl Leto 2020. jpg|Pollaufův hostinec, od roku 2004 hotel Rankl Horská Kvilda Informační středisko. jpg|Informační středisko Horská Kvilda, kaplička a studánka U Honesů 01. jpg|Kaplička a studánka U Honesů Horská Kvilda - Kvilda hranice, most přes Hamerský potok 03. jpg|Most přes Hamerský potok, hranice Horské Kvildy a Kvildy.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literastura

Související články

Jezerní slať * Pollaufův hostinec * Budovy škol v Horské Kvildě * Karel Weishäupl * Josef Klostermann

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Klatovy Kategorie:Obce v okrese Klatovy Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Národní park Šumava Kategorie:Regionální sdružení Šumava Kategorie:Mikroregion Šumava - západ Kategorie:Místní akční skupina LAG Centrální Šumava Kategorie:Kašperskohorský rudní revír Kategorie:Těžba zlata v Plzeňském kraji Kategorie:Těžba v okrese Klatovy Kategorie:Sídla v Národním parku Šumava