Hradčanská pahorkatina

Charakter území

Vrch Dub a Hradčanské bučiny z Pecopaly

Geologie

Hradčanská pahorkatina je protažena ve směru SZ-JV, je asi 6 km dlouhá a 4 km široká, oproti okolní krajině vystupuje zhruba o 100 m výše a je poměrně výrazně tektonicky ohraničená. Nejsložitější morfologii má ve svém severovýchodním výběžku - Hradčanských stěnách (takto se někdy mylně nazývá celé pohoří) nad blízkou vesnicí Hradčany, kde jsou nejvíce vyvinuty četné formy selektivního zvětrávání a odnosu pískovců, i do forem malých skalních měst. +more Plošina je tvořena velmi rozmanitými pískovci jizerských vrstev, ve kterých se vyskytují jak šedé až hnědé kvádrové pískovce, tak žlutavé a někdy až cihlově červené vápnité pískovce. Pískovce, často ve formě převisů, jsou odkryty zejména v bezpočtu dílčích roklí, jež jsou na jiných místech zase střídány různými hřbety. Projevuje se zde velká svahová dynamika projevující se odlamováním skal a lokálními sesuvy. Pískovcová plošina je na několika místech proražena třetihorními čedičovými neovulkanity - vůbec nejvyšším vrcholem celého pohoří je Dub (458 m n.  m. ) v severozápadní části pohoří v oboře Velký Dub, druhý výrazný vrchol je Pecopala neboli Pec (453 m n.  m. ) v jihovýchodní části pohoří.

Geomorfologické členění

Čedičové skály na Pecopale V geomorfologickém smyslu je Hradčanská pahorkatina podokrsek, jemuž je nadřazenou jednotkou okrsek Provodínská pahorkatina. +more Na severozápadě na území navazuje další, ale převážně již bezlesá skupina neovulkanitů patřící do Provodínské pahorkatiny - podokrsek Provodínské kameny. Další okolní jednotky vyššího řádu jsou Jestřebská kotlina a Českolipská kotlina.

Vodstvo

Přestože srážky jsou zde jsou jen průměrné a neprotéká zde žádný stálý vodní tok, působí pohoří vlhkým dojmem a je podobné Labským pískovcům - v roklích nalezneme skály porostlé mechovými koberci či mechové zahrádky. Na mnoha místech se udržují louže a mokřady. +more Je to způsobeno velkým množstvím jílových minerálů uvolněných z vápnitých pískovců, zvětralých vulkanitů a spraší. Okolní nížiny jsou naopak dosti vodnaté, jsou odvodňovány na severu Ploučnicí a jinde jejími přítoky - na východě Hradčanským a Břehyňským potokem a na jihu Robečský potokem s prominentním Máchovým jezerem.

Zalesnění

Je to možná poslední pískovcové pohoří, kde se běžně zachoval původní "před-borový" les. V okolí Ploučnice nalezneme prosvětlené doubravy podobného typu, jaké zde asi rostly v mezolitu, na pískovcích jsou zde běžné rozsáhlé bučiny a další listnaté stromy. +more Jinak je však území porostlé mladým jehličnatým lesem.

Osídlení

Na různých místech pohoří byly nalezeny stopy (keramické zlomky a pazourky) po osídlení několika pravěkými kulturami.

Ochrana přírody

Celé území Hradčanské pahorkatiny je součástí chráněné lokality Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady a evropsky významné lokality Jestřebsko-Dokesko soustavy Natura 2000. Jižní část území s vrchem Pecopala je chráněno v rámci národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala, dříve se vážně uvažovalo o rozšíření rezervace na celé území.

Odkazy

Reference

Související články

Hradčanské stěny * Břehyně - Pecopala

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ivysilani/10267560605-mizejici-mista-domova/211562214000006-v-kumerskem-pohori/]V Kumerském pohoří - díl z televizního cyklu Mizející místa domova s Václavem Cílkem na webu ČT[/url] * [url=http://lokality. geology. cz/46]NPR Břehyně - Pecopala na Lokality. geology. cz[/url].

Kategorie:Pahorkatiny v Česku Kategorie:Geomorfologické podokrsky v Česku Kategorie:Skalní útvary v okrese Česká Lípa Kategorie:Skalní útvary v Dokeské pahorkatině Kategorie:Geopark Ralsko Kategorie:Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady Kategorie:Evropsky významné lokality v Libereckém kraji Kategorie:CHKO Kokořínsko - Máchův kraj Kategorie:Lesy v Libereckém kraji Kategorie:Máchův kraj Kategorie:Geografie okresu Česká Lípa Kategorie:Ralsko Kategorie:Doksy