Hugo František Königsegg-Rottenfels

Hrabě Hugo František z Königsegg-Rottenfelsu, (7. května 1660, Vídeň - 6. září 1720, Bonn) byl německý šlechtic a římskokatolický duchovní, v letech 1711-1720 3. sídelní biskup litoměřické diecéze.

Život

V pořadí třetí litoměřický biskup se narodil 7. +more května 1660 do významné šlechtické rodiny a při křtu dostal jménu Hugo František. Jeho otec byl Leopold Vilém hrabě Königsegg-Rothenfels, dědičný držitel Aulendorfu a Staufu. Byl současně i císařským vicekancléřem a v roce 1689 obdržel český inkolát. Jeho matka byla Marie Polyxena, rozená hraběnka ze Scherfenbergu. Jeho mladší bratr František Antonín (1672-1744) byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách, nejmladší bratr Lothar (1673-1751) dosáhl v armádě hodnosti polního maršála a byl vyslancem v několika evropských zemích.

Kněžská služba

Od počátku byl rozhodnutím rodičů určen pro duchovní kariéru. Ta začala již ve věku 11 let, kdy +more_únor'>25. února 1671 obdržel od apoštolského nuncia ve Vídni arcibiskupa Antonína Pignatelliho nižší svěcení. 12. srpna 1671 se stal kanovníkem ve Štrasburku.

Dne 5. +more května 1687 byl jmenován velitelem salcburské pevnosti. Na kněze byl vysvěcen 20. května 1690 salcburským arcibiskupem Janem Arnoštem z Thun-Hohenštejna. Roku 1691 se stal proboštem ve vestfálském Solsstu.

Většinu života prožil v Německu a Rakousku, kde se stále více angažoval v politice. Císař +more'>Leopold I. ho za jeho podporu určil nástupcem 2. litoměřického biskupa Jaroslava Ignáce ze Šternberka. Do Čech přijel poprvé ještě nevysvěcený v roce 1692, aby převzal titul probošta pražské kolegiátní exemptní kapituly na Vyšehradě, ovšem instalace do této funkce proběhla až 2. května 1698. Bylo to po intervenci jeho otce z Vídně, který se kapituly dotázal zda musí být syn do určité doby instalován a zda musí v Praze žít. Vyšehradská kapitula odpověděla, že to není nezbytně nutné, a proto byla instalace tedy odložena o šest let na rok 1698. Vyšehradskému proboštství patřil mimo jiné zámek a statek v Žitenicích, který si Hugo František coby probošt oblíbil i kvůli zdejší krajině a nechal ho přestavět. Přestavba žitenického zámku byla dokončena v roce 1699. Během svého pobytu v Čechách ho arcibiskup Josef Klement Wittelsbach jmenoval děkanem kapituly v arcibiskupství v Kolíně nad Rýnem. Kolínští arcibiskupové měli v letech 1273-1794 svou rezidenci v Bonnu.

Další tituly jimiž byl obdařen byly: 15. +more ledna 1708 jmenování císařským zplnomocněncem v Dolnorýnském kraji, dále pak se stal nejvyšší hofmistrem a tajným radou v Bonnu.

Biskupská služba

Biskupský erb Huga Františka Königsegga-Rottenfelse

Hrabě Hugo František se pokoušel získat biskupský titul. Nejprve v Hradci Králové, tamním biskupem však byl roku 1702 zvolen Tobiáš Jan Becker, který se tak stal se 5. +more sídelním biskupem královéhradeckým. Hugo František tedy požádal o biskupský úřad v Litoměřicích. V té době zde ovšem působil zcela zdravý a velmi aktivní 2. litoměřický biskup Jaroslav Ignác ze Šternberka. Ten se proti Königseggovu jmenování koadjutorem (biskupem s nástupnickým právem) bránil, avšak marně. Na jmenování nového biskupa trval sám císař. Do záležitosti však zasáhl papežský stolec, neboť o jmenování Königsegga do Litoměřic nebyl předem informován a žádost zamítl. Tehdy 32letý Königsegg zůstal tedy v Bonnu. Byl to však jeho první neúspěch v dosavadní kariéře. Litoměřický biskup Šternberk zemřel 12. dubna 1709 a Königsegg žádost o funkci zopakoval. Papežské potvrzení na funkci litoměřického biskupa přišlo 27. ledna 1710. Co se týče obročí, to si mohl podržet v Kolíně nad Rýnem, Bonnu a Štrasburku, ostatních se musel vzdát.

Vysvěcen na biskupa byl 7. +more července 1711 v Bratislavě a do Litoměřic přesídlil až 5 let od svého biskupského svěcení. Do té doby pobýval v Bonnu. V úředních věcech ho v té době zastupoval generální vikář Tobiáš Hübner (1712-1714). Dne 11. října 1716 se konala biskupská intronizace Huga Františka v litoměřické katedrále sv. Štěpána. Při té příležitosti byly rozhazovány zlaté a stříbrné pamětní mince s datem 4. října 1716, které jsou dnes považovány za numismaticky cenné.

Osobně pobyl biskup Hugo František v Litoměřicích pouze jeden rok. Jeho úřední agendu vyřizoval generální vikář Gottfried Hoffer z Lobenštejnu v úřadu v letech 1715-1720. +more V době nepřítomnosti Königsegga v litoměřické diecézi vykonával za něho svěcení královéhradecký biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic, jeho pozdější nástupce na biskupském stolci litoměřickém.

Stavební činnost

Katedrála sv. Štěpána byla ve špatném stavebním stavu a hrozilo nebezpečí zřícení východního chóru. +more To přimělo hraběte Königsegga k rozhodnutí budovu zrekonstruovat. Rekonstrukce byla hrazena z tzv. solní pokladny nákladem 40 tisíc zlatých. Katedrála neměla věž, proto dal Königsegg položit 23. prosince 1716 základní kámen k její výstavbě. Celý litoměřický Dómský pahorek, dal ohradit zdí s branami. Za důkladnou opravu katedrály, protože na stavbě se jak v klenbě i na stěnách objevily nebezpečné trhliny, obdržel titul: „Restaurator Ecclesiae cathedralis“.

Stav duchovenstva

Za Königseggova episkopátu měla diecéze 79 duchovních. Římskokatolických věřících žijících v diecézi se počítalo asi na 150 tisíc. +more Podařilo se mu získat dalších 24 tisíc zlatých ze solní pokladny. Ty byly použity pro založení dvou nových kanonikátů v katedrální kapitule. Vznikl tak tzv. 1. a 2. königseggiánský kanonikát.

Závěr života

V roce 1717 se vrátil do Bonnu a tam se ujal svých funkcí, které vykonával až do smrti. Litoměřice, kde byl sídelním biskupem, již nikdy nenavštívil. +more Zemřel 6. září 1720 na zámku v Bonnu. Přechodně byl pohřben z v kapli sv. Barbory na zámku, kde žil, z důvodu nepřítomnosti kurfiřta a kolínského arcibiskupa. Když se kurfiřt vrátil, bylo Königseggovo tělo přeneseno do tzv. chóru sv. Petra, v kryptě pod varhanami, kde byl již pohřben kolínský arcibiskup Siegfried hrabě z Westerburgu (1274-1297). Když v roce 1794 obsadili Bonn Francouzi, byla krypta zničena. V Münsteru za zdí původní krypty v dutině byly ve 20. století nalezeny kosti, které výzkum určil jako ostatky kolínského arcibiskupa a litoměřického biskupa Königsegga. Ty pak byly znovu pohřbeny v rajském dvoře křížové chodby spolu s dalšími neznámými kosterními pozůstatky tamních duchovních.

Odkazy

Literatura

BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 49. +more * MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, s. 34-39.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. catholic-hierarchy. +moreorg/bishop/bkonigs. html]www. catholic-hierarchy. org[/url] * [url=http://babel. hathitrust. org/cgi/pt. id=njp. 32101067356186;seq=20;view=1up;num=16]Kurze Geschichte der Bischöfe von Leitmeritz[/url].

Kategorie:Litoměřičtí biskupové Kategorie:Němečtí římskokatoličtí duchovní Kategorie:Německá hrabata Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Narození v roce 1660 Kategorie:Úmrtí v roce 1720 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 7. +more května Kategorie:Úmrtí 6. září.