Cesko.wiki Idiot (román)
Author
Albert FloresIdiot je román ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského sepsaný roku 1866. Dílo je řazeno ke kritickému realismu, i když Dostojevský do něj zakomponoval prvky romantické a naturalistické.
Děj
Hlavním hrdinou románu je kníže Lev Nikolajevič Myškin, nedoléčený epileptik, jenž se po dlouhé době léčení vrací do Petrohradu, do ruské společnosti, v níž je zprvu kvůli své nemoci označován za „idiota“. Svým chováním ale velmi rychle dovede předsudky ostatních změnit a většinou dokonce zcela vyvrátit. +more Svou lidskostí, nesobeckou ušlechtilostí a zdánlivě až naivní dobrotivostí nad ostatní ruskou společností výrazně vyniká.
Pro své okolí se stane téměř nepostradatelným a nakonec je společností „pohlcen“. Jeho psychický stav se ale neustále zhoršuje. +more Jako poslední rána osudu přichází vražda Nastasji Filippovny, nadpozemsky krásné, okouzlující, ale zároveň neobyčejně vnitřně sebetrýzněné a velice silné ženy, se kterou se měl oženit. (Je částí společnosti dokonce pokládána za nihilistku. ) Tato událost zapříčiní jeho návrat do jeho dávného stavu, epilepsii, blízké idiotství. Kníže odjíždí zpět do Švýcarska na léčení. Ačkoli vrah neujde trestu, můžeme mluvit o snad nejtragičtějším vyvrcholení příběhu, jaké mohlo nastat - Myškin miloval dceru své vzdálené příbuzné Aglaju Ivanovnu Jepančinovou (snad stejně krásná jako Nastasja) a byli zasnoubeni, ale aniž by si to dobře uvědomil, dal nakonec přednost Nastasje Filippovně. Nastasja byla zavražděna (její vrah Parfen Semjonovič Rogožin by ji ovšem zavraždil, i kdyby si Myškina neměla vzít), Aglaju už nikdy nespatřil a nikdy se již nevyléčil. Aglaja si pak vzala bezvýznamného polského šlechtice a utekla od rodiny. Krása, zprvu tak silná a vítaná, je společností zničena, rozervána na kusy a nenávratně ztracena. Krása, jež (podle slov autora) měla „spasit svět“, je světem zničena, potupena, zhanobena a zapomenuta.
Charakteristika hlavního hrdiny a společnosti
Dostojevskij se stvořením knížete Myškina pokusil o téměř nadlidský úkol. Jako více soudobých autorů se snažil o vytvoření veskrze kladného hrdiny, o ztělesnění dobra v jediném člověku, zobrazení naprosté mravní čistoty a bezúhonnosti. +more Chtěl stvořit hrdinu, podobného svou „dobráckou“ povahou nejspíše Cervantesovu Donu Quijotovi, nebo dokonce až samotnému Kristu. Zobrazit „krásu, která nezná svou cenu“.
Tento úkol zvládl Dostojevskij s obdivuhodnou virtuozitou sobě vlastní. V románu Idiot je už od prvopočátku stavěna Myškinova povaha do ostrého kontrastu s tehdejší ruskou společností. +more Ta je v důsledku toho vystavena výrazné kritice. V Rusku v 19. století ve společnosti neexistovala střední vrstva a lidé se dali (téměř) striktně rozdělit na smetánku a „absolutní chudinu“. Kníže Myškin se dostává právě mezi ty nejvyšší společenské vrstvy (ostatně sám je knížetem, třebaže zchudlým a psychicky nemocným). S neuvěřitelnou lehkostí, hraničící až se samozřejmostí, dokáže přesvědčit své okolí o prosté čistotě svého charakteru (aniž by si to díky své skromnosti příliš uvědomoval). Tak si postupně získává sympatie a úctu mnoha lidí ze svého okolí, až se sám nakonec stává jedním článkem oné „vznešené společnosti“.
Adaptace
Dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků po celém světě a bylo také opakovaně zpracováno do divadelní, filmové, televizní nebo rozhlasové podoby. Například v roce 1951 příběh zfilmoval Akira Kurosawa, v roce 1946 Georges Lampin, v roce 2011 Rainer Sarnet. +more V roce 1958 natočil Československý rozhlas dramatizaci románu v překladu Vladimíra Horáčka. V režii Jana Strejčka hráli Vladimír Šmeral, Oldřich Lukeš, Antonie Hegerlíková, Jiřina Švorcová, Gustav Nezval a Karel Houska.
Předloha pro další díla
Hlavní postava románu kníže Myškin se stala předlohou i pro český film Saši Gedeona Návrat idiota, natočeného v roce 1999.
Frázi „krása spasí svět“ z románu Idiot použil ruský filozof Vladimir Solovjov jako úvodní moto ke svému článku Krása v přírodě a měl tím na mysli Platónovo tvoření v kráse, které mělo spasit hmotný svět tím, že se smísí se světem ideálním.