Cesko.wiki Ikarie XB 1
Author
Albert FloresIkarie XB 1 je první a jediný seriózní snímek československé kinematografie v žánru klasické (hard) science fiction.
Historie
Režisér Jindřich Polák natočil snímek v roce 1963. Film vznikal v dobovém nadšení, v době vypuštění první umělé družice do kosmu. +more Scenáristé Jindřich Polák a Pavel Juráček se v příběhu volně inspirovali románem K Mrakům Magellanovým polského spisovatele Stanisława Lema a osobně s ním probírali přípravu.
Pozadí a souvislosti
Film byl prvním českým seriózním pokusem o nahlédnutí do vzdálené budoucnosti lidstva. Příběh se odehrává v roce 2163, kdy se vesmírná loď Ikarie XB 1 s vědeckou smíšenou posádkou vydává k Alfě Centauri hledat mimozemský život a čelí jak běžným lidským starostem a radostem, tak i neznámým hrozbám. +more Let naruší nebezpečná situace, kdy loď na své cestě potká vrak lodi z 20. století s atomovými zbraněmi na palubě. Morálně vyspělejší generace budoucnosti, které jsou předsudky a zlo cizí, se tu setkává s hříchy generace z 20. století. Lidem ale zůstaly city a emoce, láska a bolest nebo touha po poznání. Přestože film měl premiéru v roce, kdy se do vesmíru dostala teprve první žena, v jeho příběhu už byly běžně kosmonautky.
Snímek se sice vyhnul prvoplánové politizaci, ale lze ho vnímat jako vizi ideální komunistické společnosti. Soudobý režim chtěl podpořit závody o vesmír alespoň touto uměleckou vizí, proto bylo filmu vyčleněno velkorysých šest milionů korun. +more Rozpočet tak mohl pokrýt řadu inovativních triků, použity byly nové úhly kamery, svícení s občasnou ponurou atmosférou, výborný zvukový design a hudbu. Štáb si mohl pronajmout celý jeden ateliér pouze na natočení scén zachycujících loď Ikarie zvenku. Ačkoliv z časového odstupu se jeví představa autorů o budoucnosti možná naivní, soudobé publikum film oslovil, především potom to zahraniční. Anglická verze filmu měla na přání pozměněný konec. Film se promítal například v USA a v dalších zemích.
Dekorace pro film byly relativně drahé a tak je Polák ještě využil i u dětského příběhu Klaun Ferdinand a raketa.
Dobové ohlasy
Dle pamětníků údajně film zhlédl Stanley Kubrick během své přípravy na film 2001: Vesmírná odysea. Umberto Eco po premiéře v roce 1963 napsal: „V Ikarii přihlížíme velmi pravděpodobnému atomovému twistu budoucnosti, který tančí kosmonauti v salónu vesmírné lodi. +more“ Britské noviny Financial Times tehdy o filmu psaly jako o nejhodnotnější science fiction, jaká vznikla od konce války.
Digitální restaurace
V roce 2016 byl film digitálně restaurován a převeden do rozlišení 4K v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancovaného Ministerstvem kultury ČR. 16. +more června 2016 se tak odehrála obnovená premiéra v pražském Světozoru a brněnské Scale. Zdrojem pro digitalizaci byl originální kamerový negativ, zvuk byl digitalizován z negativu zvuku. Jako reference pro nastavení tonálního podání byla vybrána dobová kopie na dobovém materiálu Agfa. I proto, že šlo o širokoúhlý film, byl skenován a digitálně restaurován v rozlišení 4K.
Film byl vybrán také do sekce Cannes Classics filmového festivalu v Canes, který se konal v květnu 2016. Stal se tak prvním českým zástupcem v této kategorii, kde jsou promítány snímky velkých tvůrců světové kinematografie a úspěšné filmy uplynulých dekád.
Obsazení
Děj
Píše se rok 2163 a po osmi letech příprav se kosmická loď Ikarie XB 1 se 40 vědci a astronauty na palubě vydává na svou cestu za hledáním života na planetách v soustavě Alfa Centauri. Seznamujeme se s velitelem lodi Abajevem, jeho zástupcem MacDonaldem, vědcem Anthonym a jeho zastaralým robotem a ostatními členy posádky.
Po čtyřech měsících cesty slaví posádka Anthonyho narozeniny. Scéna oslavy byla tvůrci pojata velmi futuristicky, posádka předvádí, jak bude vypadat tanec ve 22. +more století. Oslava je však přerušena poplachem. Automatický řídící systém lodi hlásí neznámé těleso. Posádka cizí těleso analyzuje a po přiblížení je vidět, že se nepochybně jedná o kosmické plavidlo talířového tvaru. Velitel rozhodne vyslat expediční raketu se dvěma průzkumníky na palubě. Když se průzkumníci dostanou na palubu cizí lodi, zjistí, že jde o plavidlo ze Země, patrně z 20. století. V prostorách lodi naleznou mrtvé lidi, smrt je zastihla při hraní karet o peníze. Průzkumníci zjistí dále, že posádka byla zabita smrtícím plynem, který vypustil velitel lodi, když docházel kyslík. Při dalším průzkumu loď automaticky aktivuje jaderné zbraně, které má na palubě, a vzápětí exploduje; oba průzkumníci zahynou. Tato část děje je silně protiválečně zaměřená a řada kritiků tvrdí, že je také poplatná době a režimu, za jakého film vznikl.
Kapitán pověří dva členy posádky (Svenson a Michal), aby provedli usazení nového expedičního modulu na povrchu Ikarie. Zanedlouho se u Svensona a Michala začnou projevovat příznaky záhadné nemoci. +more Oba během práce upadají do spánku. Když je ale posádka probere, zdají se v pořádku. Nemoc se však rychle rozšíří mezi celou posádku, všichni jsou náhle velmi vyčerpaní a postupně ztrácejí síly. Původ nemoci je zjištěn, když Anthony zjistí, že Ikarie prolétá kolem záhadné tmavé hvězdy, jejíž záření způsobuje útlum biochemických reakcí v živých organismech. Posádka postupně usíná, působení tmavé hvězdy má trvat 60 hodin. MacDonald nevěří, že se posádka opět probudí, a rozhodne se Ikarii obrátit zpět k Zemi. Abajev jej na poslední chvíli zadrží a všichni upadají do tvrdého spánku.
Loď pokračuje v původním kurzu se spící posádkou. Ta se však náhle probouzí. +more Všechno se zdá v pořádku, ale posádka zjišťuje, že spala pouze 25 hodin. Anthony pozoruje, že mezi Ikarií a tmavou hvězdou vzniklo silové pole, které zadržuje záření. U Svensona, který byl spolu s Michalem vystaven na povrchu plavidla přímému záření hvězdy, se objevuje těžká nemoc z ozáření. Michal zešílí a chce se vrátit zpátky na Zemi. Uzavře se v části paluby, poškodí loď a nekomunikuje s posádkou. MacDonald se k němu dostane větracími šachtami a přesvědčí ho, aby se vrátil k posádce. Lodní lékař oba muže zachrání.
Silové pole se pohybuje spolu s Ikarií, která dolétá k bílé planetě, na které posádka objevuje život. V poslední scéně filmu je vidět, jak se skrz mraky přibližuje hustě osídlený a industrializovaný povrch planety. +more V americké verzi filmu se místo těchto záběrů objevuje letecký pohled na jižní Manhattan a Sochu Svobody.
Ocenění
1963 - velká cena Zlatá kosmická loď (Mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst, Itálie).