Infotainment

Infotainment, česky infozábava je zpravodajství, které podřizuje výběr témat a jejich zpracování účelu vyvolat emoce a pobavit. Slovo se řadí mezi anglicismy a blendy, jde o složeninu z anglických výrazů information a entertainment - informace a zábava. Bývá vnímáno jako nedostatečně seriózní zpravodajství (spor broadsheet vs. tabloid, mísení zpráv, názorů a senzací) nebo protiklad investigativní žurnalistiky (spor podrobná znalost vs. efektivnost).

Infotainment vznikl v USA v 70. letech 20. +more století ve spojení s nástupem kabelových televizí, později si ho osvojila i ostatní média. Cílem bylo využít vlastností zábavních pořadů s velkou sledovaností ve zpravodajství, kde je původní tvorba zpráv finančně náročná. Slovo (ve verzi s R, tedy infortainment) vzniklo mezi 5. a 7. dubnem 1974 na sněmu radiových stanic Intercollegiate Broadcasting System (IBS). Ke konci 70. let se začala více používat verze bez R, která do současnosti převládla.

Typické vlastnosti

familiérní vystupování moderátorů (tykání, vzájemné oslovování, tón hlasu) * dramaturgie zpravodajského bloku obsahující několik dramatických (emočních) vrcholů a zklidnění, poslední téma zpravidla zklidňující (např. zvířátka ze zoo) * navozuje pocit „jsme s vámi“, kterým si snaží podvědomě získat důvěru diváků (např. +more u zpráv o nových poplatcích, daní, administrativních opatřeních atd. ) * zpráva má příběh s napětím a překvapením, do kterého vstupují osobními postoji moderátoři ve studiu a s živými vstupy v terénu. Důležitá je možnost konzumenta se ztotožnit s emocemi moderátora. * výběr zpráv se zaměřuje na prioritně na lokální nebo regionální, dále na domácí obecně a nejméně na zahraniční zprávy. Důležitá je možnost konzumenta se ztotožnit s příběhem procedurálně a geograficky (např. havárie na dálnici D1). * využívá anketních názorů několika obyčejných lidí, před odborníky. Názory uměle vyváženy na kladné i záporné. Pro konzumenta možnost kolektivního prožitku. * cílovou skupinou jsou lidé se základním vzděláním, kterým se obsah přizpůsobuje; v případech, kdy by bylo přínosem jít více do hloubky a do detailu, zůstává infotainment povrchní až kýčovitý. Jako určité plus může být hodnocena snaha vytvořit alternativou k odbornému až akademickému podávání informací, které mnoho lidí považuje za suché, nepoutavé a nestravitelné. * ilustrativnost, ukazování na příkladech; za nedávný vrchol infotainmentu byl médii korunován „malý experiment“ jisté české komerční stanice, který objevil, že voda při teplotě -15 °C po dvou hodinách zmrzne.

Patří infotainment do žurnalismu?

O tom, zdali infotainment ještě patří do žurnalismu, nepanuje shoda - někteří mají za to, že nikoliv a že žurnalismus je omezen pouze na přinášení vážných a relevantních témat, kdy dodržení standardu žurnalismu je na zpravodajci; jiní se kloní k tomu, že do žurnalismu by se dalo zařadit jejich komentování, publicistika, tzv. „soft news“ a též infotainment.

Infotainment v kontextu ostatních zpráv

Samotné zprávy lze dělit na: * hard news - s důrazem na původní obsah, analýzu, kontext, význam pro společnost; týkají se vážných (důležitých, relevantních) událostí * soft news - (někdy zaměňované za „komentované zprávy“) spíše převzaté, emočně laděné, včetně jejich subjektivního komentování; netýkají se vážných (důležitých, relevantních) událostí * junk food news (volný překlad: zpravodajské blafy) - sardonický výraz pro senzacechtivé, nerelevantní a neseriózní zprávy ** občas je na hranici se skrytou reklamou (často se pojí s konkrétní značkou, výrobkem atd. , s kterým je spojena nějaká nepříliš významná propagační událost) ** často jde tzv. +more „self-promotion“ - sebepropagace (např. televizní stanice prezentuje jako „zprávu“, že za pár minut na tomto kanálu začíná přenos jí produkovaného programu (talent/reality show apod. )) ** nahlížení do soukromí mediálních, celebrit (drby), kdy je několik minut věnováno například namoženému tříslu toho kterého brankáře či nové barvě vlasů či plastické operaci té které zpěvačky; mohou být i velmi invazivní vůči jejich soukromí; v tištěné podobě převládající v bulvárním tisku a v té audiovizuální v infotainmentu nebo (od 90. let) v televizních pořadech na toto se specializujících. ** typické je i to, že nejde o poslední vývoj určité události, která by do posledního okamžiku nebyla známá - může jít o různá výročí, bezobsažné zprávy o vývoji počasí, např. že dnes byl mimořádně teplý/studený den, nebo byl vhodný vítr na pouštění draka; svátky (např. sv. Valentýn); všeobecně známé události, např. že je první školní den nebo se rozdávala vysvědčení; méně relevantní výročí, např. výročí smrti nějaké mediálně známé osobnosti), dále o zhodnocení nějaké minulé události (např. po uplynutí „prvních 100 dnů hájení“ nové vlády nebo vypršení politického slibu nebo časového termínu např. na určitou stavbu). ** zprávy vytvořené z nějakého (více nebo méně zajímavého) statistického výsledku nebo závěru ** zprávy dotýkajících se nebo přímo patřících do jiných (tematických, stylistických) oborů; například to, jak si počínala ta která burza; nebo zprávy o již dlouho známých trendech.

Názory na infotainment

Podle Petra Duhana není jediný mezi českými deníky, který by nepracoval s infotainmentem. * Karel Hvížďala tyto deníky označuje také za pop-noviny. +more * Tento trend infotainmentu není jen v tisku ale ve zpravodajství všech masových medií. Podle Petra Žantovského je hlavní zpravodajství televize Nova ještě níže pod úrovní infotainmentu. * František Koukolík ve své přednášce Vzpoura deprivantů o infotainmentu říká, že „nemá společného nic se zábavou a nemá společného nic s informacemi“ a též, že typická pro ni je „tříšť“ navzájem nesouvisejících a povrchních vjemů, jež má zřejmě vytvořit a simulovat dojem komplexnosti.

Jiné významy

Slovo infotainment, někdy v sousloví infotainment system, se také vyskytuje v automobilovém průmyslu a v menší míře v souvislosti s jinými dopravními prostředky, např. v letecké dopravě. +more V tomto případě znamená zábavu pro spolujezdce a pasažéry (např. filmy a hry pouštěné za jízdy), s možnou kombinací (v případě automobilů) informací o jízdě pro řidiče.

Odkazy

Reference

Související články

Pop-noviny * Bulvární médium * Edutainment * Militainment * Sound bite * Občanský žurnalismus

Literatura

D. Klimeš: Jak zábavné je informovat, 2015, Karolinum, ISBN 978-80-246-2973-5 * POSTMAN, Neil: Ubavit se k smrti, * SCHEUER, Jeffrey: The Sound Bite Society. +more 2001. .

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20080514075657/http://rozumetmediim.cz/slovnicek/slovniceki_n.htm#23]infotainment[/url] ve slovníku projektu Rozumět mediím, Partners Czech, o. p. s.

Kategorie:Mediální studia Kategorie:Slova vzniklá blendingem Kategorie:Žurnalistika