Irma Geisslová

Životopis

Narodila se v rodině železničního úředníka Jana Slavomila Geissela (1828-1896) a matky Marie, rozené Fořtové (1826-1870). Irma byla nejstarší ze čtyř sourozenců. +more Otec byl vyšším úředníkem Rakousko-Uherské společnosti státní dráhy a rodina se s ním často služebně stěhovala (Pešť, Vídeň, Brno, Pardubice, Česká Třebová, Praha, Jičín). Patřil mezi české vlastence. Absolvoval jičínské gymnázium a v šedesátých letech 19. století se hlásil k Národní straně svobodomyslné. Dětí neposílal do německých nebo maďarských škol, ale učil je sám doma. Současná podoba jičínského domu (Havlíčkova čp. 168), ve kterém žila Irma GeisslováMezi lety 1868-1874 žila rodina v Praze. V roce 1870 zemřela matka Marie Geisslová a Irma se starala o sourozence. Tyto pocity později vyjádřila ve své poezii, kde matku postrádala a nemohla se smířit s pocitem, že už se s ní nesetká. Nejmladší sestře Emilii byla téměř matkou. Emilie později psala o životě se sestrou do jičínských novin Vzpomínky na můj sedmiletý pobyt v Uhrách.

Po dalším pobytu v Pešti (1874-1881) se rodina vrátila do Prahy. V této době udržovala básnířka přátelský vztah se spisovatelkou Sofií Podlipskou. +more Z jejich vzájemné korespondence se dochovalo 262 dopisů.

V Praze se osobně setkala i se zástupci lumírovců. Obdivovala Jaroslava Vrchlického. +more K jeho narozeninám mu napsala proslov. Blízko měla i k Josefu Václavu Sládkovi, který recenzoval její básně.

Po třech letech pobytu v Praze se rodina vrátila do Jičína, odkud pocházela matka. Otec byl v této době penzionován. +more Irma Geislerová nadále udržovala kontakty s „Prahou“, například se Sofii Podlipskou i Janem Nerudou. Přispívala do pražských časopisů. Záhy se však stala součástí místního kulturního života v Jičíně. Účastnila se akcí spolku Literární jednota, také přednášela. Po smrti otce žila s rodinou nemocné sestry. Na přelomu let 1913-1914 se u ní projevila rakovina prsu. Zemřela v roce 1914 v Jičíně a je pohřbena na zdejším hřbitově.

Po  její smrti vydala sestra Emílie Básně z pozůstalosti I. G. +more (1915), kde byly vydány především vlastenecké básně. Emilie rozhodla, že v sestřině pozůstalosti je mnoho intimností, které jsou k vydání „nepatřičné“.

Památka na básnířku a spisovatelku

V roce 1935 byla na domě v Havlíčkově ulici odhalena pamětní deska.

* V roce 2005 se u příležitosti 150. výročí jejího narození uskutečnilo několik kulturních akcí

* V Jičíně je po ní pojmenováno Nábřeží Irmy Geisslové

Tvorba

Irma Geisslová Pamětní deska Irmy Geisslové, Jičín

V devatenácti letech publikovala své první verše ovlivněné Vítězslavem Hálkem v časopise Lumír. Generačně mohla být zařazena mezi ruchovce a lumírovce. +more Byla však sama sebou. V té době ji otec přivedl do Ženského výrobního spolku. Eliška Krásnohorská ji ve svých vzpomínkách popsala nejen jako stydlivou a smutnou dívku, ale zmiňovala i její literární činnost a vzdělanost.

Na počátku osmdesátých let 19. století se rodina, již bez matky, vrátila do Pešti. +more Mladá autorka posílala básně do Prahy. Její tvorba byla ovlivněna prostředím železnice a vlaky. Významně se však v její tvorbě objevily i pocity odcizení a stesku nejen z pobytu v cizím prostředí. V roce 1875 se v Ženských listech objevily verše slečny „I. G. z Pešti“. Přispívala do řady časopisů, jako byly Ženské listy, Lumír, Květy, Zlatá Praha, Česká včela, Almanach české omladiny, Světozor a později do jičínského Krakonoše. V roce 1876 otiskl časopis Paleček například verše Z poezie nádražní. Obdobné téma se objevilo i v próze jako například Lid na železnici (1885) nebo Mračný a Hrabín (1895).

První sbírku básní Imortely (první vydání psáno Immortelly ) vydala v roce 1879 vlastním nákladem s podporou Jana Nerudy. Ve sbírce si připomínala matku i ztracenou lásku, ale objevily se zde i lyrické básně inspirované přírodou. +more První Nerudova recenze byla pozitivní, později básnířce společně s Krásnohorskou vytýkal nevyzrálost a příliš smutku. Vydala další sbírky, několik novel a tři romány. Často vlastním nákladem a většinou bez zisku. Nepochopením básnické sbírky Imortely byla zasažena natolik, že z dalších děl se tíživá a především originální atmosféra Imortely vytratila. Tato sbírka je považována za autorčino nejvýznamnější dílo.  S ohledem na dekadentně laděnou poezii je pokládána za předchůdkyni básníků generace devadesátých let 19. století.

Věnovala se i tvorbě pro děti, například lze uvést básnické sbírky Luční kvítí (1882), V písních a květech (1888), Lípové květy (1892) nebo povídku Venouš (1905).

Inspirována krajinou Jičínska vydala lyrickou sbírku Z Podkrkonoší (1889). Získala za ni cenu spolku Svatobor. +more Její básně ovlivnila konkrétní místa (Čeřovka, Zebín, Libosad, Svatováclavské topoly, Kumburk, Prachovské skály, Veliš, Loreta nebo Kartouzy.

Nejen české noviny a časopisy vydávaly její tvorbu. Publikovala humoristické i „vážné“ básně, povídky, črty i novely například v amerických Ženských listech, ve Věstníku Čechů, v Amerických besídkách atd.

V 21. století je Irma Geisslová téměř zapomenuta, avšak ve své době byla i přes izolaci od centra kulturního dění, Prahy, řazena mezi přední spisovatele. +more Např. Ženské listy uvedly článek k jejím padesátinám slovy: „Již tomu více než třicet let, co mezi nejpřednějšími spisovateli a spisovatelkami vyskytovalo se zvučné jméno Irmy Geisslové. “.

Knižní vydání

Immortelly (básně, Praha, Grégr a F. Dattel, 1879 a František Bačkovský, 1905) * Divoké koření (verše, povídky a hry humoristické, Praha, vydala I. +more Geisslová, 1881) * Luční kvítí (básně a povídky, Praha, Fr. A. Urbánek, 1882) * Lid na železnici (drobné povídky, Královské Vinohrady, M. Reisová, 1885) * Inženýr Racek (novela, Praha, Přítel domoviny, 1887) * V písních a květech (básně a povídky pro mládež, s dvěma obrázky od Mik. Aleše, V Praze, Fr. A. Urbánek, 1888) * Vlnobitím ku přístavu (román, V Praze, Tiskem a nákladem Edvarda Beauforta, 1888) * Z Podkrkonoší (básně, V Praze, Grégr, 1889) * Lípové květy (básně pro milou mládež, V Praze, Urbánek, 1892) * Mračný a Hrabín (román, V Praze, Přítel domoviny, 1895) * Z podkrkonoší (básně, Praha, Hejda & Tuček, 1900) * Venouš (Povídka pro mládež, S 16 vyobrazeními od Pavla Körbra, V Nymburce, vlastním nákladem, 1904) * Stojanova říše (povídka, V Praze, E. Beaufort, 1912) * Z literární pozůstalosti Irmy Geisslové (pro útlou i dospělejší mládež, Básně, V Jičíně, E. Zelenková-Geisslová, 1915).

Novodobá vydání

Zraněný pták (výbor z díla 1874-1914, k vyd. připravil, uspoř. +more, doslov Neznámá Irma Geisslová a životopisné údaje o autorce napsal Ivan Slavík; Vilém Závada: Osudy básníků, úvod ; il. Jaroslav Cheben, Hradec Králové, Kruh, 1978) * Immortelly. Propast (původní grafikou (barevná suchá jehla se slepotiskem) vyzdobila Alena Bílková, obálku navrhl a typograficky upravil Ivan Krejzlík, předmluvou doprovodil Gustav Erhart, Praha, Spolek českých bibliofilů, 2005) * Temno nade mnou (výbor z díla, edičně připravil a doslov napsal Petr Fabian, Praha, Dybbuk, 2014).

Zhudebnění

Básně Irmy Geisslové zhudebnila Monika Načeva a zpívají je různí interpreti: * ... Monika Načeva, album The sick Rose, 2010 * Touha I, Touha II, Tma, Iva Bittová, Lenka Dusilová, Monika Načeva, album Spolu, 2018 * Tma, Lenka Dusilová, Monika Načeva, album Řeka z roku 2020

Odkazy

Reference

Literatura

Hofmanová, Jana. Irma Geisslová. +more Básnický objev naší doby. Městská knihovny Jičín, 2005. 54 s. * Geisslová, Irma a Slavík Ivan. Zraněný pták. Výbor z díla 1874-1914. 1. vyd. Hradec Králové Kruh, 1978. 190 s.

Externí odkazy

[url=https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/186563]Podoby a proměny básnické tvorby Irmy Geisslové[/url] * [url=https://is.muni.cz/th/ahbxj/]Dekadentní Irma Geisslová[/url]

Kategorie:České spisovatelky 19. +more století Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České básnířky Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Ženy Kategorie:Umělci z Jičína Kategorie:Narození v Pešti Kategorie:Úmrtí v Jičíně Kategorie:Pohřbení na Hřbitově v Jičíně.