Jakovlev Jak-9

Jakovlev Jak-9 byl jednomotorový, jednomístný víceúčelový stíhací letoun používaný Sovětským svazem a jeho spojenci během druhé světové války a na počátku studené války. Jednalo se o vývojový typ robustního a úspěšného stíhacího letounu Jak-7B, který byl založen na pokročilém cvičném tandemovém stroji známém jako Jak-7UTI. Jaky-9 začaly přicházet k sovětským stíhacím plukům koncem roku 1942 a hrály hlavní roli při znovuzískání vzdušné převahy po nových stíhačkách Luftwaffe jako Focke-Wulf Fw 190 a Messerschmitt Bf 109G během velké bitvy u Kurska v létě 1943.

Jak-9 měl seříznutou zadní část trupu s nezakrytým překrytem kabiny. Jeho lehčí kovová konstrukce umožňovala větší nosnost paliva a výzbroje oproti předchozím modelům ze dřeva. +more Jak-9 dokázal manévrovat při vysokých rychlostech za letu v malých a středních výškách a byl také snadno ovladatelný. Díky těmto vlastnostem se stal jedním z nejvíce vyráběných sovětských stíhaček druhé světové války. Vznikl v různých variantách, včetně Jaku-9T s 37 mm (1,5 palce) kanónem a „velkorážního“ Jaku-9K se 45 mm (1,77 palce) kanónem střílejícím skrz náboj vrtule, který se používal v protitankovém boji a jako silný ničitel letadel, stíhacího bombardéru Jaku-9B s vnitřní pumovnicí za kokpitem pro pumy o hmotnosti až 400 kg (880 lb), dálkového Jaku-9D a Jaku-9DD s přídavnými palivovými nádržemi na křídlech pro doprovod bombardérů nad východní Evropou a Jaku-9U s výkonnějším motorem a vylepšenou aerodynamikou. Jak-9 se vyráběl od roku 1942 do roku 1948, přičemž vzniklo 16 769 letadel (14 579 během války).

Jak-9 se také ještě zúčastnil bojů v korejské válce.

Jakovlev Jak-9 byl jednomístný jednomotorový stíhací dolnoplošník smíšené konstrukce, vybavený záďovým zatahovacím podvozkem.

Vývoj

Jak-9 navazoval na poslední varianty stíhačky Jak-7, na Jak-7B a pouze v prototypu postavený Jak-7DI. Jeho vznik umožnila mnohem lepší situace sovětského metalurgického průmyslu, který dokázal zvýšit dodávky deficitních materiálů do té míry, že se mohlo uvažovat o využití hliníkových slitin nejen pro výrobu bombardovacích a bitevních strojů, ale i pro stíhací letouny. +more Výsledkem byla konstrukce Jaku 7DI, který měl smíšenou konstrukci křídla - původní dřevěné nosníky byly nahrazeny nosníky duralovými, což jednak vedlo k určité úspoře hmotnosti draku letounu, jednak uvolnilo vnitřní konstrukci křídla, takže bylo možno zvýšit objem vnitřních palivových nádrží letounu.

Na letadle Jak-9 se kladně projevila změna konstrukce s využitím deficitních hliníkových slitin. Konstrukce draku vycházející z Jaku-7 byla lehčí, což se projevilo na zvýšení užitečného nákladu (zejména zvýšením zásoby paliva). +more První prototypy vzlétly v roce 1942, poté byla ihned zahájena sériová výroba a v zimě se stroje zapojily do bojové činnosti. Na přelomu let 1942 a 1943 byla stíhačka dále zdokonalena. Byl instalován nový protitankový kanón 11-P-37 ráže 37 mm, což si vyžádalo posunutí kabiny Jaku-9 o 0,4 m dozadu. Později se montovaly i zbraně jiné ráže, například dvacetimilimetrový kanón MPŠ-20, třiadvacetimilimetrový MP-23-VV či jen velkorážový kulomet UBS. Montáží protitankových kanónů s protipancéřovým střelivem vznikly varianty pod označením Jak-9T. U typu Jak-9K byl experimentálně zabudován kanón ráže 57 mm. Naopak v roce 1944 byl do stíhačky instalován protitankový kanón ráže 45 mm. Mezi četnými verzemi byly i stíhací bombardéry Jak-9L a Jak-9B, vyzbrojený jen kulomety, přičemž do trupu byla umístěna pumovnice, v níž mohlo být zavěšeno až 400 kg pum (maximálně buď čtyři 100kg pumy FAB-100, nebo až 128 kusů kumulativních PT pumiček PTAB).

Služba

Druhá světová válka

B-17 Flying Fortress během operace Frantic, 1944 První Jaky-9 vstoupily do služby v říjnu 1942 a koncem roku se zapojily do boje. +more Do vzdušných soubojů zasáhly na stalingradské frontě v zimě 1942/43. Pro Němce se tento stroj stal velice nepříjemným překvapením. Jaky-9 ve výškách do 4000 m převyšovaly německý Messerschmitt Bf 109G-2 v rychlosti a měly lepší stoupavost-výšky 5000 m dosáhly o 14 sekund dříve. Od 6000 m výše byly sovětské stroje sice o 40 až 60 km/h pomalejší, avšak boje na sovětské frontě se vedly v podstatně nižších hladinách, kde se mohla převaha Jaků 9 uplatnit lépe. Typ Jak-9 byl velmi všestranný, používal se jako stíhací, dálkový stíhací, eskortní a přepadový letoun. Ve verzi Jak-9B sloužil dokonce i jako stíhací bombardér, který se užíval pro boj s tanky. Řada vylepšení výkonu a výzbroje nesnížila letové vlastnosti. Sovětští piloti považovali výkon Jak-9 za srovnatelný s typy Bf 109G a Fw 190A-3/A-4. Nicméně, na začátku německé invaze do Sovětského svazu si Jaky-9 vedly proti Luftwaffe špatně kvůli nedostatku tréninku, ačkoli v bitvě u Stalingradu začaly fungovat lépe. Po bitvě u Smolenska ve druhé polovině roku 1943 se slavná jednotka svobodných Francouzů Normandie-Němen stala Groupe a byla vybavena Jaky-9.

V červenci roku 1943 zařadil do své výzbroje 12. gardový stíhací pluk protivzdušné obrany Moskvy výškovou stíhací variantu Jak-9PD. +more Celková produkce pěti kusů byla vyvinuta z prototypu I-28, který poháněl motor Klimov VK-105PD s dvoustupňovým kompresorem. V roce 1944 byl uveden typ Jak-9DD, s palivovými nádržemi zvětšenými na 850 litrů, což dovolilo podnikat doprovodné lety dlouhé 2000 až 2200 km. Toho bylo využíváno např. při doprovodu amerických dálkových bombardovacích letadel B-17 a B-24, která si při mezipřistání doplňovala palivo na základně vybudované u Poltavy na Ukrajině. První jednotkou, která použila Jak-9U, mezi 25. říjnem a 25. prosincem 1944, byla 163. gardová stíhací. Piloti dostali rozkaz nepoužívat motor v bojové rychlosti, protože to zkrátilo jeho životnost pouze na dva nebo tři lety. Přesto si jednotka během 398 bojových letů vyžádala 27 Focke-Wulfů Fw 190A a jeden Bf 109G-2, za ztrátu dvou Jaků v leteckých soubojích, jednoho proti flaku a čtyř při nehodách. Jak-9U výrazně přispěly k tomu, že Sověti získali vzdušnou převahu a Němci se naučili vyhýbat Jakům „bez anténního stožáru“.

Větší formace verze Jak-9DD byla přesunuta do Bari v Apulii v Itálii na pomoc jugoslávským partyzánům na Balkáně.

Jedním z nejlépe hodnocených pilotů Jaku-9 byl A. I. +more Vybornov. Létal s typem T (vybaveným 37mm kanónem NS-37 v přídi) a dosáhl 19 vzdušných vítězství plus devíti sdílených. V červnu 1945 mu byla udělena Zlatá hvězda Medaile hrdiny Sovětského svazu. Na konci války, 22. března 1945, poručík L. I. Sivko z 812. letky dosáhl vzdušného vítězství proti proudové stíhačce Messerschmitt Me 262, ale brzy poté byl zabit jiným Me 262, pravděpodobně pilotovaným Franzem Schallem, nejlépe hodnoceným pilotem Me 262.

Stíhací jednotky s tímto letounem utrpěly nižší než průměrné ztráty. Z 2 550 Jaků-9 vyrobených do konce roku 1943 bylo ztraceno v boji 383.

Po válce

Použití Jaků 9 však druhou světovou válkou ještě neskončilo. Na začátku studené války začaly stíhačky Jak-9 narušovat americké, britské a francouzské lety ve vzdušných koridorech do Západního Berlína. +more Během Berlínské blokády stíhačky Jak-9 zasahovaly do leteckého mostu amerického a britského letectva. Během roku 1949 poskytl Sovětský svaz přebytečné letouny Jak-9P (VK-107) některým satelitním státům sovětského bloku, aby jim pomohl přezbrojit letectvo po blokádě Západního Berlína. V překladu z ruštiny do některých jazyků byla omylem vynechána část provozní příručky letadla: před nastartováním Jaku-9 bylo nutné 25krát ručně natočit malé olejové čerpadlo namontované v kokpitu, aby bylo zajištěno počáteční mazání dvanáctiválcového motoru Klimov, na rozdíl od německých a jiných západních stíhaček z druhé světové války vybavených nuceným uzavřeným cyklem mazání. Přeskočení tohoto neobvyklého, ale životně důležitého kroku mělo za následek časté zadření motoru během startu a počátečního stoupání, což během roku 1950 způsobilo několik úmrtí.

Uživatelé

Albánská lidová republika * Albánské letectvo obdrželo v roce 1947 72 letadel, včetně 12 cvičných Jaků-9V. Bulharsko * Bulharské letectvo

* Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády

* Francouzské letectvo (Armée de l'Air) ** Normandie-Němen Maďarsko * Maďarské letectvo letadla získalo v roce 1949. Maďarský název typu byl "Vércse" (Poštolka). +more Mongolsko * Mongolské letectvo na konci června 1945 obdrželo 34 letadel.

* Severokorejské letectvo Polsko * Letectvo polské armády * Polské letectvo několik strojů provozovalo v letech 1947 až 1953. * Polské námořnictvo

* Sovětské letectvo * Vojska protivzdušné obrany

* Jugoslávské letectvo - 16 Jaků-9T, 40 Jaků-9P, 47 Jaků-9D/M a 68 Jaků-9V v letech 1944-1950/1960

Specifikace (Jak-9)

Silueta Jaku-9T v porovnání s dřívější variantou

Technické údaje

Osádka: 1 * Rozpětí: 9,74 m * Délka: 8,50 m * Nosná plocha: 17,15 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2277 kg * Vzletová hmotnost: 2873 kg * Pohonná jednotka: 1 × dvanáctiválcový vidlicový motor Klimov VK-105PF * Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)

Výkony

Maximální rychlost: ** u země: 520 km/h ** ve výšce 4300 m: 599 km/h * Praktický dostup: 11 100 m * Čas výstupu do výšky 5000 m: 5,1 minuty * Dolet: 875 km

Výzbroj

1 × kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule *1 × synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně

Specifikace (Jak-9M)

Jakovlev Jak-9P

Technické údaje

Osádka: 1 * Rozpětí: 9,74 m * Délka: 8,50 m * Nosná plocha: 17,15 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2428 kg * Vzletová hmotnost: 3095 kg * Pohonná jednotka: 1 × dvanáctiválcový vidlicový motor Klimov VK-105PF * Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)

Výkony

Maximální rychlost: ** u země: 518 km/h ** ve výšce 3750 m: 573 km/h * Praktický dostup: 9400 m * Čas výstupu do výšky 5000 m: 6,1 minuty * Dolet: 950 km

Výzbroj

1 × kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule *1 × synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně

Specifikace (Jak-9DD)

Technické údaje

Osádka: 1 * Rozpětí: 9,74 m * Délka: 8,50 m * Nosná plocha: 17,15 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2346 kg * Vzletová hmotnost: 3387 kg * Pohonná jednotka: 1 × dvanáctiválcový vidicový motor Klimov VK-105PF * Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)

Výkony

Maximální rychlost: ** u země: 522 km/h ** ve výšce 3900 m: 584 km/h * Praktický dostup: 9400 m * Čas výstupu do výšky 5000 m: 6,8 minuty * Dolet: 1330 km * Maximální dolet: 2200 km

Výzbroj

1 × kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule *1 × synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně

Specifikace (Jak-9U)

Letuschopná replika stroje Jak-9U Jakovlev Jak-9UM

Technické údaje

Osádka: 1 * Rozpětí: 9,74 m * Délka: 8,55 m * Výška: 3,20 m * Nosná plocha: 17,15 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2512 kg * Vzletová hmotnost: 3204 kg * Pohonná jednotka: 1 × dvanáctiválcový vidlicový motor Klimov VK-107A

Výkony

Maximální rychlost: ** u země: 575 km/h ** ve výšce 5000 m: 672 km/h * Praktický dostup: 10 650 m * Čas výstupu do výšky 5000 m: 5 minut * Dolet: 675 km

Výzbroj

1 × kanón ráže 20 mm střílející osou vrtule *2 × synchronizovaný kulomet ráže 12,7 mm nad motorem

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Zbyněk Válka, Stíhací letadla * Olaf Groehler, Letecká válka 1939-1945 * * * Angelucci, Enzo and Paolo Matricardi. World Aircraft: World War II, Volume II (Sampson Low Guides). +more Maidenhead, UK: Sampson Low, 1978. . * Bergström, Christer. Bagration to Berlin - The final Air Battle in the East 1944-45. Hersham, UK: Classic Publications, 2008. . * Bock, Robert. Yak-7, Yak-9 (Aircraft Monograph 14) (English translation of Polish original). Gdańsk, Poland: AJ-Press, 1999. . * Drabkin, Artem. The Red Air Force at War: Barbarossa and The Retreat to Moscow - Recollections of Fighter Pilots on the Eastern Front. Barnsley, South Yorkshire, UK: Pen & Sword Military, 2007. . * Gordon, Yefim and Dmitri Khazanov. Soviet Combat Aircraft of the Second World War, Volume One: Single-Engined Fighters. Earl Shilton, Leicester, UK: Midland Publishing Ltd. , 1998. . * Green, William. Warplanes of the Second World War, Volume Three: Fighters. London: Macdonald & Co. (Publishers) Ltd. , 1961 (seventh impression 1973). . * Green, William and Gordon Swanborough. WW2 Aircraft Fact Files: Soviet Air Force Fighters, Part 2. London: Macdonald and Jane's Publishers Ltd. , 1978. . * Gunston, Bill. Aerei della 2ª Guerra Mondiale (in Italian ). Milan: Alberto Peruzzo Editore, 1984. NO ISBN. * Gunston, Bill. The illustrated Directory of Fighting Aircraft of World War II. London: Salamander Book Limited, 1988. . * Kopenhagen, W. , ed. Das große Flugzeug-Typenbuch (in German). Stuggart, Germany: Transpress, 1987. . * Leonard, Herbert. Encyclopaedia of Soviet Fighters 1939-1951. Paris: Histoire & Collections, 2005. . * Liss, Witold. The Yak 9 Series (Aircraft in Profile number 185). Leatherhead, Surrey, UK: Profile Publications Ltd. , 1967. * Mellinger, George. Yakovlev Aces of World War 2. Botley, UK: Osprey Publishing Ltd. , 2005. . * Morgan, Hugh. Gli assi Sovietici della Seconda guerra mondiale (in Italian). Milano: Edizioni del Prado/Osprey Aviation, 1999. . * Morgan, Hugh. Soviet Aces of World War 2. London: Reed International Books Ltd. , 1997. . * Panek, Robert. Yakovlev Yak-9U & P. Sandomierz, Poland/Redbourn, Hertfordshire, UK: Mushroom Model Publications, 2006. . * Шавров, В. Б. История конструкций самолетов в СССР 1938-1950 гг. (3 изд. ). Kniga: Машиностроение, 1994 (Shavrov, V. B. Istoriia konstruktskii samoletov v SSSR, 1938-1950 gg. ,3rd ed. History of Aircraft Design in USSR: 1938-1950). Kniga, Russia: Mashinostroenie, 1994. ) . * Stapfer, Hans-Heiri. Yak Fighters in Action (Aircraft number 78). Carrollton, Texas: Squadron/Signal Publications, Inc. , 1986. . * Степанец, А. Т. Истребители ЯК периода Великой Отечественной войны. Kniga: Машиностроение, 1992. Stepanets, A. T. Istrebiteli Yak perioda Velikoi Otechestvennoi voiny (Yak Fighters of the Great Patriotic War). Kniga, Russia: Mashinostroenie, 1992. . * Williams, Anthony G. and Emmanuel Gustin. Flying Guns: The Development of Aircraft Guns, Ammunition and Installations 1933-45. Ramsbury, UK: Airlife, 2003. .

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070602022928/http://airwar. valka. cz/sssr/jak_09/index. php]Popis a galerie[/url] * [url=http://wio. ru/gal2ac/galr-yak9t. htm]Yak-9T Galerie[/url] * [url=http://wp. scn. ru/en/ww2/f/15/1/0]Kamufláže letounu Jak-9[/url].

Kategorie:Sovětská a ruská stíhací letadla Kategorie:Letadla Jakovlev