James Berkeley, 3. hrabě Berkeley

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

James Berkeley, 3. hrabě Berkeley, byl britský šlechtic a politik žijící v 17. století. Narodil se v roce 1652 a po smrti svého otce se stal dědicem titulu hraběte Berkeley. Byl členem Sněmovny lordů a získal si reputaci jako zručný řečník a politický válečník. Byl také znám pro svou podporu královského dvora Stuartovců. Berkeley byl také znám pro svou vášeň pro vědu a filozofii. Ve svém domě podporoval a hostil mnoho významných vědců a filozofů, jako byli Isaac Newton a John Locke. Jeho zájem o vědu a filozofii ho často přivedl do kontaktu s vrcholnými mysliteli své doby. Berkeley zemřel v roce 1698 ve věku 45 let. Přestože nezanechal žádné potomky, jeho odkaz přetrvává díky jeho přínosům veřejnému životu a podpoře vědeckého a filozofického výzkumu. James Berkeley, 3. hrabě Berkeley, je dodnes uznáván jako významná postava britské historie.

James Berkeley, 3. hrabě Berkeley (James Berkeley, 3rd Earl of Berkeley, 3rd Viscount Dursley, 11th Baron Berkeley) (1680/1681, Berkeley Castle, Gloucestershire, Anglie - 17. srpna 1736, Château d'Aubigny, Aubigny-sur-Nère, Centre-Val de Loire, Francie) byl britský admirál a státník. Od mládí sloužil u Royal Navy a vynikl ve válce o španělské dědictví. Vzhledem k původu ve vlivné šlechtické rodině dosáhl již v sedmadvaceti letech hodnosti admirála. Později byl v britské historii jedním z nejdéle úřadujících ministrů námořnictva (1717-1727). Zastával také hodnosti u dvora a ve správě několika hrabství, byl rytířem Podvazkového řádu.

Životopis

+moreuk_-_1440400. jpg|náhled|vlevo'>Hrad Berkeley Castle (Gloucestershire), hlavní sídlo rodu Berkeleyů Pocházel z významného šlechtického rodu Berkeleyů, byl mladším synem 2. hraběte Berkeleye (1649-1710), který se v politice a u dvora prosadil po Slavné revoluci. James se otcovým dědicem stal po smrti staršího bratra George Berkeleye, vikomta Dursleye (1679-1699). V námořnictvu sloužil od mládí a již v roce 1699 byl poručíkem. Ve dvaceti letech byl povýšen na kapitána a zúčastnil se války o španělské dědictví, vyznamenal se v bitvě u Málagy (1704), v roce 1707 těsně unikl ztroskotání lodi admirála Shovella. Mezitím byl v letech 1701-1702 krátce poslancem Dolní sněmovny (v parlamentu zastupoval město Gloucester, v roce 1704 byl s titulem barona Berkeleye povolán do Sněmovny lordů (titul hraběte zdědil po otci až v roce 1710). Souběžně pokračoval ve službě na moři a během roku 1708 dosáhl hodností viceadmirála a admirála. Po nástupu hannoverské dynastie obdržel hodnost komořího krále Jiřího I. (1714-1727).

V letech 1717-1727 byl ministrem námořnictva, od roku 1717 byl též členem Tajné rady a v roce 1718 získal Podvazkový řád, během války čtverné aliance byl na jaře 1719 krátce vrchním velitelem námořnictva s dočasnou hodností velkoadmirála (Admiral of the Fleet). V letech 1717-1736 zastával čestnou hdonost viceadmirála Velké Británie. +more V případě nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl několikrát členem místodržitelského sboru (1719, 1720, 1726, 1727). V roce 1727 odstoupil z Walpolovy vlády a přešel do opozice.

Po smrti svého otce převzal také řadu správních funkcí v hrabstvích, kde rodina vlastnila statky. Byl lordem místodržitelem v Gloucestershire (1710-1712 a 1715-1736) a nejvyšším sudím v Surrey (1710-1736). +more V námořnictvu proslul jako vynikajicí odborník, neuznával ale žádný jiný obor, což z něj v kombinaci s povýšeným aristokratickým chováním činilo značně nepopulární osobnost. Zemřel ve Francii na zámku Château d'Aubigny, který byl dědictvím rodiny jeho manželky po vévodkyni z Portsmouthu, milence Karla II. .

Jeho manželkou byla od roku 1711 Louisa Lennox (1694-1716), která byla vnučkou Karla II. +more, sestrou 2. vévody z Richmondu a mimo jiné švagrovou generála 2. hraběte z Albemarle. Z jejich manželství se narodil jediný syn Augustus Berkeley, 4. hrabě Berkeley (1715-1755). V dalších generacích dosáhli vysokých hodností u námořnictva George Cranfield Berkeley (1753-1818) a Maurice Fitzhardinge Berkeley (1788-1867).