Jan Dobřenský mladší
Author
Albert FloresJan Dobřenský, celým jménem Jan Josef Dobřenský, uváděn též jako Jan Josef III. Dobřenský z Dobřenic, přepisováno rovněž Dobrzenský z Dobrzenicz (29. dubna 1870 Chotěboř - 13. dubna 1947 Chotěboř), byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Pocházel z české šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic. Jeho otcem byl politik Jan Václav Dobřenský (1841-1919), matkou Alžběta hraběnka Kottulinská z Kottulinu (1850-1929). +more Sestra Alžběta Dobřenská z Dobřenic se provdala do portugalské šlechtické rodiny.
Jeho vychovatelem byl Cyril Purkyně, vnuk Jana Evangelisty Purkyně. Sloužil v rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. +more Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Byl členem obecního zastupitelstva v Chotěboři. Zastával i funkci náměstka okresního starosty. Byl jmenován čestným občanem obce Pohled, pro své zásluhy o ochranu tamní české menšiny.
Od doplňovacích voleb v roce 1903 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1908. +more Byl členem Strany konzervativního velkostatku.
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1905 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. +more Nastoupil 28. listopadu 1905. K roku 1905 se uvádí jako Johann Dobrženski von Dobrženitz mladší, hrabě a rytmistr. V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).
Po vzniku republiky byl přijat do československé armády coby štábní kapitán v záloze. Zastával funkci prezidenta Československého jockey klubu. +more V září 1938 a v lednu 1939 pověřil synovce Jindřicha (1892-1945), aby celý rod zastupoval při prohlášeních české šlechty, kterými se část historické české šlechty vyslovila na podporu státu. Prohlášení české šlechty ze září 1939 pak podepsalo dokonce pět členů rodu: Jan Josef, jeho syn Jan Maxmilián, bratr Otakar (1871-1952), a také synovec Jindřich a František (1915-1978) z potštejnské větve.
Zemřel v dubnu 1947. Rodinný velkostatek přešel na syna Jana Maxmiliána Dobřenského (1911-1996). +more Následně byla pozůstalost po roce 1948 zkonfiskována státem.
Oženil se roku 1907 ve Štýrském Hradci s hraběnkou Rosou z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1879-1967). Měli spolu tři děti.
* Alžběta (21. 9. +more 1909 Chotěboř - 30. 3. 1989 Bad Gleichenberg), svobodná a bezdětná * Jan Maxmilián (19. 6. 1911 Chotěboř - 7. 2. 1996 Havlíčkův Brod), manž. 1945 Leopoldina Lobkowiczová (14. 11. 1926 Dolní Beřkovice - 18. 3. 2021 Haliburton) * Anna Marie (25. 9. 1912 Chotěboř - 11. 3. 2008), manž. 1939 hrabě Ernst zu Stubenberg (20. 2. 1911 Vídeň - 18. 1. 1995 Bad Radkersburg).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Jan Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští regionální politici Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození 29. +more dubna Kategorie:Narození v Chotěboři Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Úmrtí v Chotěboři Kategorie:Muži Kategorie:Čestní občané v Česku Kategorie:Lidé z Pohledu (okres Havlíčkův Brod) Kategorie:Politici z Kraje Vysočina.