Cesko.wiki Jan Kammereith
Author
Albert FloresJan Kammereith je český činoherní herec, působící zejména v Divadle na Vinohradech. Narodil se 24. října 1990 v Praze. V roce 2010 úspěšně absolvoval studium na Pražské konzervatoři. Po absolvování se připojil k Divadlu na Vinohradech a stal se členem jeho hereckého souboru. Zde se uplatnil v různých rolích a získal si pozornost kritiků i diváků. Mezi jeho nejznámější divadelní role patří například Jago z Othella, Haškův Švejk nebo Medvěd z hry Antona Pavloviče Čechova. Kromě divadla se věnuje také dabingu a hlavně filmu. Hrál ve snímcích jako Báječní muži s klikou, Andělé všedního dne nebo Babí léto. Jan Kammereith je talentovaný herec, který si díky svým výkonům získal uznání divácké i odborné veřejnosti.
Jan Kammereith, někdy také Kammreuth (1715 Dobromilice - 29. března 1769 Olomouc), byl český sochař.
Životopis
Působil jako barokní sochař a řezbář na Moravě, kde se dochovala řada jeho prací. Jeho dílo je rozsáhlé nejen po kvantitativní, ale i kvalitativní části. +more Kammereithovu tvorbu řadíme do pozdního baroka. Bydlel v Olomouci, poblíž kostela sv. Michala: dům Na hradě 248/3 se svou ženou Pavlínou Antonií Kammereithovou, dcerou malíře J. K. Handkeho, která krátce po smrti manžela uzavřela sňatek s Nikodémem Wiedemannem, rovněž sochařem. Měl tři syny: Jan Kammereit mladší, Pavel Kammereit a Vincenc Krištof Kammereit. Prvorozený Jan následoval svého otce a stal se taktéž sochařem, kdežto Pavel a Vincenc šli po stopách malířství. S jejich díly se lze rovněž setkat v Olomouci.
Jeho styl lze ztotožnit se stylem svého staršího kolegy a učitele sochaře Ondřeje Zahnera, který rovněž působil na Moravě. Zpočátku se svým učitel spolupracoval, jako je například oltář farního kostela v Novém Jičíně. +more Osamostatnil se roku 1744 a ve stejném roce vytvořil sochu Salvatota Mundi pro kanonii lateránských kanovníků - augustiniánů ve Šternberku, pro jejich kostely ve Štarnově a Výšovicích vytvořil v roce 1748 hlavní oltáře.
Dílo
kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži. +more augustiniánského kláštera ve Šternberku. Charakteristika jeho tvorby: značně expresivní forma, vyjádřená především pomocí bohatě řasené draperie, která je ostře zalamovaná. Řasením látky ale nezastírá objem těla, spíše jen podporuje dynamičnost příznačnou pro tuto dobu. U Kammereitha lze sledovat posun od zprvu prostorově otevřené dynamické kompozice figury s dramaticky zřasenými rouchy ke klidnějšímu pojetí objemu, jako je stylizované ostře zalamované pojetí látky.
Po Zahnerově smrti dokončil sochařské dekorace mobiliáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně a dále vytvořil sochy Cyrila a Metoděje. Podle nedávného průzkumu vytvořil i sochu sv. +more Ondřeje v průčelí fary v Kunčině, nebo kazatelnu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži.
Další díla: * Část sochařské výzdoby hlavního oltáře a kazatelny v kostele sv. Michala v Olomouci - Panna Marie Růžencová se sv. +more Dominikem (kolem roku 1750, dřevo, zlacení). * V roce 1738 nastupuje na místo Filipa Sattlera. Pro šternberský klášter vyzdobil interiéry pokojů a v roce 1744 vytvořil pro právě dokončenou fasádu západního křídla sochu Krista - Spasitele se znakem stavebníka Jana Josefa Glätzla. Socha byla umístěna do niky mezi konventem a nejnovější prelaturou. Je to jedno z jeho prvních samostatných děl. * Krnov, kostel Narození Panny Marie, hlavní oltář a chórová přepážka v 70. léta 18. století. * Oltář ve hřbitovním kostele v Místku - 1748. * Cyril a Metoděj - ve spolupráci s O. Zahnerem. * Sv. Jiří - kolem roku 1762, dřevo, zlacení, původem z bočního oltáře sv. Vincenze Ferrarského v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové. Postava křesťanského je součástí sochařského vybavení bočního oltáře zasvěceného sv. Vincenci Ferrarskému, který je protějškem k oltáři sv. Aloisia. 1 . Sv. Jiří, rytíř v nadživotní velikosti (200 cm), je oděn jako římský vojín, stojí ve výrazném kontrapostu, který je jedním z typických poznávacích znaků umělce. V pravé ruce drží kopí, kterým se zabodává do otevřené tlamy draka. Socha je osazena na konzole, nalezneme ji po pravé straně retabula. * Panna Marie Immaculata - 60. léta, původem z hlavního oltáře kostela sv. Jana v Tatenici. Pokleká na zeměkouli, kolem níž se vine had. V levé ruce drží květ lilie, symbol panenské čistoty. Již v duchu pozdního umělcova díla. (stylizace, odproštění od detailů, plastičnost, prostorová izolovanost. * Sv. Jan Evangelista - 60. léta, světec má esovitě prohnuté tělo, rozevlátým rouchem, umělec vytváří objem. V draperii se objevují přímé a ostré tvary, vliv Ondřeje Zahnera. V levé ruce se nachází atribut otevřené knihy, na téže straně se v zákrytu nohy krčí orel. Socha je polychromovaná. Tělesný tvar sochař rozvedl vláčnou a pozvolnou modelací, v objemovém cítění vyšel ze samé osnovy tělesného jádra, celkový pohyb postav zvolil spíše tlumený než dramaticky akcentovaný. Projevuje se zde dřívější Kammereitova spolupráce s Ondřejem Zahnerem.
Odkazy
Reference
Literatura
MP [Martin Pavlíček], heslo Jan Kammereit, Olomoucké baroko. 3. +more Historie a kultura. Muzeum umění Olomouc - Arcidiecézní muzeum Olomouc. Olomouc 2011, s. 204. * Heslo Zahner David, in: Prokop Toman, Nový slovník československých umělců. I, A-K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, s. 459. * Ivo Krsek - Zdeněk Kudělka (eds. ), Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Academia Praha. Praha 1996.
Externí odkazy
http://farasternberk.sweb.cz *
Kategorie:Narození v roce 1715 Kategorie:Úmrtí v roce 1769 Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Barokní sochaři v Česku Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Dobromilicích