Jan Libštejnský z Kolovrat

Jan Libštejnský z Kolovrat (18. prosince 1552 Starosedlský Hrádek - 14. září 1616 asi Praha) byl český šlechtic a dvorní komorník z rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával několik vysokých dvorních úřadů, mj. byl stolníkem a číšníkem svého strýce arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, následně pak stájníka a osobního důvěrníka císaře Rudolfa II., kterému sloužil od roku 1598 až do Rudolfovy smrti v roce 1612.

Život

Původ a vzdělání

Pocházel ze staročeského šlechtického rodu Kolowratů. Narodil se na zámku Starosedlský hrádek nedaleko Příbrami ve středních Čechách. +more Jeho rodiči byli Albrecht Libštejnský z Kolovrat a Benigna z Kolovrat, rozená Welserová, sestra Filipíny Welserové, která byla manželkou tyrolského vládce (okněžněného hraběte) arcivévody Ferdinanda II. V osmi letech se dostal na dvůr svého strýce, v roce 1562 se s ním pak zúčastnil korunovace císaře Maxmiliána II. v Prešpurku (Bratislavě). Tam jej jezdec Andreas Teussel svěřil do péče královského stájmistra Pernštejna, který jej doprovázel ke dvoru ve Vídni, kde pak jako urozený panoš sloužil císaři. V roce 1567 získal spolu se syny císaře Matyášem, Maxmiliánem, Albrechtem a Václavem soukromé školní vzdělání. Po dokončení studií odcestoval v roce 1571 s arcivévody Rudolfem a Arnoštem do Španělska, kde pobyl další čtyři roky. Poté se vrátil do Rakouska, kde sloužil tři roky jako dvorní stolník (1575-1578) v Innsbrucku, dva roky pak jako dvorní číšník (1578-1580).

Pozdější životní cesta

Svatební průvod Kolowrat +more_43,_1912). png|náhled|vlevo'>Choť Kateřina Libštejnská z Kolovrat ve vyšším věku V roce 1578 ho jeho strýc arcivévoda Ferdinand II. zasnoubil s bohatou tyrolskou šlechtičnou baronkou Kateřinou z Boymontu a Payrsbergu (1562-1618). Okázalá svatba, kterou arcivévoda osobně zorganizoval včetně turnaje, je předána v akvarelových mědirytinách, tzv. Kolovratském kodexu. Jako svatební dar od císaře Rudolfa II. obdržel novomanželský pár od svobodného pána von Wolkenstein pozlacený pohár. Z domluveného manželství, které podle všeho dopadlo šťastně, vzešli čtyři synové a dcera. Jeho strýc Karl Welser zemřel v roce 1587, jako spoludědicové získali on a jeho bratr Jaroslav třetinu z dědictví 12 000 zlatých.

Byl důvěrníkem svého vrstevníka císaře Rudolfa II. , kterého znal z mládí. +more V roce 1598 jej nechal císař povolat na svůj dvůr na Pražském hradě. Sloužil zde 18 let jako komorník, v letech 1604 až 1606 jako správce a posledních devět let jako štolba. V roce 1615 preventivně odkázal celé své jmění své manželce Kateřině.

Zemřel dne 14. září 1616 a místo posledního odpočinku našel v kolegiátním kostele Strahovského kláštera.

Potomstvo

Z manželství s Kateřinou z Boymontu a Payrsbergu se narodily následující děti:

# Ferdinand Vilém (1581-1659), jezuita v Innsbrucku # Benigna Kateřina (nar. 1582); 1. +more ⚭ Kryštof Popel z Lobkovic († 1613); 2. ⚭ baron Johann von Wolkenstein-Rodenegg (1585-1649) # Albrecht (1583-1648); ⚭ Sabina Viktoria von Wolkenstein (1596-1684) # Jan Jiří (1584-1610), kanovník v Řezně a Vratislavi, kanovník v Pasově # Ondřej Karel (1586-1603).

Jeho vnuky byli mj. diplomat, rada nad apelacemi a místodržící Českého království hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat a pražský arcibiskup hrabě Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat.

Odkazy

Reference

Literatura

Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 1. +more11. 1904, 1(2). s. 77. [url=https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:a50ecde0-da05-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f]Dostupné online[/url] * JUŘÍK, Pavel. Kolowratové: věrně a stále. Praha: Knižní klub, 2016. s. 28. ISBN 978-80-242-5163-9.

Externí odkazy

Jan Kategorie:Narození 18. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1552 Kategorie:Úmrtí v roce 1616 Kategorie:Úmrtí 14. září Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Narození v okrese Příbram Kategorie:Pohřbení ve Strahovském klášteře Kategorie:Muži.