Jan Čejka z Olbramovic

Jan rytíř Čejka z Olbramovic (*1565/1566 zřejmě Čechy - 8. července 1623 Brno, pohřben tamtéž) celým křestním jménem (dle jeho náhrobku) Jan Tiburcí (dále jen Jan, což je jeho tradičně používané jméno); byl šlechtic ze starobylého rozrodu Janoviců a příslušník rozvětveného českého rytířského rodu Čejků z Olbramovic. Z rodných končin přesídlil na Moravu, kde získal významný úřední post "Nejvyššího písaře Markrabství moravského" a postupně získal moravská panství Police, Nové Syrovice, rozlehlé pernštejnské dominium Bystřice nad Pernštejnem a panství Borotín (vlastnil jen velmi krátce) i Jakubov. V době protihabsburského stavovského povstání (1618-1620) se stal předním moravským stavovským direktorem a defensorem. Po porážce revolty byl v roce 1621 zatčen, uvězněn a v roce 1622 odsouzen k trestu smrti. O rok později byl ale omilostněn a propuštěn, krátce poté zemřel.

Biografie

Rodový erb Čejků z Olbramovic. +more Bohatý a významný rytíř doby předbělohorské Jan Čejka z Olbramovic pocházel dle známého profesora Augusta Sedláčka zřejmě z tzv. Jedlčanské linie široce rozvětveného rodu Čejků (v tomto případě z dnešních Horních Jelčan od Kolína).

Jan se v mládí přiženil na Moravu a zřejmě v souvislosti se svým druhým sňatkem, který se uskutečnil snad v roce 1601, s ovdovělou moravsko-uherskou šlechtičnou Voršilou Lorantovou z Inky († 1612 či 1613), se asi definitivně přestěhoval z Čech na Moravu. Zde se stal osobním přítelem proslulého moravského politika a velmože Karla staršího ze Žerotína, se kterým sdílel svou protestantskou víru. +more V Bystřici nad Pernštejnem se proto (v letech 1614 až 1615) zasloužil o výstavbu tehdejšího evangelického (současného hřbitovního katolického) kostela Nejsvětější Trojice.

Po roce 1601 spoluvládnul se svou chotí Voršilou Lorantovou z Inky jihomoravskému panství Polici (okres Třebíč) a v téže době držel blízké panství Nové Syrovice. Od roku 1609 vlastnil rozlehlé dominium Bystřice nad Pernštejnem a krátce (v lednu r. +more 1610) též panství Borotín (u Jevíčka), a pak i statek Jakubov (u Moravských Budějovic). Kolem roku 1619 vládl na svých statcích zhruba 451 osedlým, tj. cca 3000-4000 poddaným. V téže době žilo pro představu v Brně jen zhruba 5000 lidí. Jan tak patřil k nejbohatším mužům tehdejší Moravy (i když ne zcela k úplné špičce, do níž přináležel např. jeho přítel, zmiňovaný Karel st. ze Žerotína). Jednoznačně nejbohatším byl ale Jan mezi vesměs chudými či jen málo zámožnými, ale jinak značně početnými, Čejky z Olbramovic. Zároveň patřil k nejbohatším příslušníkům rytířského stavu tehdejší Moravy, tak i rytířstva sousedních Čech. Svého rozsáhlého jmění rytíř Čejka dosáhl částečně díky výhodným sňatkům, částečně díky dobrému hospodaření a zřejmě též díky úřadům, jež zastával.

Na Moravě, s níž spojil svůj osud, se stal po roce 1608 (odměnou díky věrnosti budoucímu císaři Matyášovi Habsburskému) nejvyšším zemským písařem a v době stavovského protihabsburského povstání ho moravští stavové jmenovali jedním z moravských stavovských direktorů a defensorů. Na rozdíl od českých direktorů však nebyli Moravané až tolik protihabsburští a to jim posléze napomohlo k mírnějším trestům.

Po porážce stavovského povstání, (které probíhalo mezi květnem 1618 až listopadem 1620) byl v létě roku 1621 zatčen, uvězněn v Olomouci a (poté definitivně) na hradě Špilberk v Brně a dne 3. listopadu 1622 byl v Brně odsouzen k trestu smrti. +more Tento trest byl rytíři Čejkovi - díky přestupu ke katolictví téhož roku (to osobně požadoval, a až překvapivě bedlivě sledoval sám panovník - Ferdinand II. ) a díky konexím mocných přátel a příbuzných (často i jeho 3. choti Kateřiny Grizeldy Žďárské ze Žďáru) - nejprve změněn na doživotní vězení a později jeho věznění zrušil císařský dvůr úplně. Je proto možné, že druhé křestní jméno Tuburcí či Tiburc čili Tibor souvisí s katolickou konverzí, viz sv. Tiburcius.

Jan Tiburc Čejka z Olbramovic byl ze žaláře propuštěn na počátku července 1623 jako těžce nemocný muž, u něhož se očekávala brzká smrt. Zemřel již po několika dnech svobody - dne 8. +more července 1623 v Brně - zcela ožebračený, neboť jeho velké statky připadly jako konfiskát koruně, a byly dále postoupeny stoupencům císaře. Jeho choť však pohřbila rytíře Čejku na nejčestnějším místě Brna, do katedrály sv. Petra a Pavla. Tam je dodnes k vidění jeho (druhotně umístěný a částečně setřelý) mramorový erbovní náhrobek s pamětním nápisem.

Krátce k Janově třetí manželce - Kateřině Grizeldě Žďárské ze Žďáru

Janovou třetí ženou byla od 16. listopadu 1615 Kateřina Grizelda Žďárská ze Žďáru (*poč. +more února 1589, †1631). Šlo o katoličku, a jelikož rytíř Čejka byl protestantem, šlo o konfesijně smíšený svazek, jakých v ten čas, již kvapem ubývalo. Slečna Žďárská byla dcerou Ctibora Tiburcího Žďárského ze Žďáru (*11. srpna 1545, †6. dubna 1615), který byl vlivným dvorským a zemským úředníkem. Za císaře Matyáše byl Ctibor Tiburcí jedním z českých místodržících a též purkrabím karlštejnským, což bylo pro jeho dceru i zetě Čejku (spolu s vlivným žďárským příbuzenstvem) v letech před i po povstání zřejmě jistou výhodou. Paní Čejková po zatčení manžela hmotně trpěla, přesto však nezapomenula na svého nešťastného chotě a nepolevila v prosbách o jeho propuštění. Po dočasné a obtížné hmotné nouzi a po manželově skonu se (zřejmě díky pomoci vlivné rodiny) znovu provdala. Jejím vyvoleným se stal příslušník zámožného rakouského rodu - Petr Ernst baron ze Schönkirchenu. Kateřina Grizelda zemřela již v roce 1631 ve 42 letech. Místem skonu mohla být Morava či manželovo Rakousko. Zda měla ve svém prvním nebo druhém manželství potomky, není zatím známo.

Odkazy

Reference

Literatura

FRIDRICH, Hynek. Zapomenutá dcera kladenského pána: Kateřina Grizelda Žďárská ze Žďáru a její životní partneři. +more In. : Posel z Budče. Almanach poutníků na staroslavnou Budeč, Kladno 2014, č. 31, s. 24-36. * * HANÁČEK, Jiří. Heraldické památky na Petrově. In. : Heraldická ročenka 1984, s. 13-38. K Čejkovi s. 18-19. * JANÁČEK, Josef - LOUDA, Jiří. České erby. Praha 1988, s. 64-65. * SCHUSTER, Michal. Dějiny obce Borotín od nejstarších dob do roku 1989. Borotín 2017, s. 49.

Související články

Zámek Nové Syrovice * Police * Čejkové z Olbramovic * Žďárští ze Ždáru

Externí odkazy

[url=http://biblio. hiu. +morecas. cz/authorities/325563#. id=zrPqAVIvRf6mpN_lzgKFmw&pageSize=30&sorting=relevance]Bibliografie dějin českých zemí[/url], Historický ústav Akademie věd ČR.

Jan Čejka z Olbramovic Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Písaři Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Úmrtí v roce 1623 Kategorie:Úmrtí 8. +more července Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti.